(11.00 hodin)
(pokračuje Palas)

Vzhledem k průřezové obecné povaze tohoto právního rámce se navrhuje, aby byl vytvořen v obecném zákoně pro zemědělství, to je v zákoně č. 252/1997 Sb. Proto je souběžná novela tohoto zákona předmětem části druhé předkládaného návrhu.

Navržený právní rámec pro implementaci výše uvedených pilířů politiky Evropské unie ve vztahu k zemědělství a rozvoji venkova respektuje odlišnost těchto dvou pilířů a kromě toho vytváří prostor i pro realizaci národních programů, tzv. state-aids, které každý stát přijímá s ohledem na specifika svého agrárního sektoru.

Návrh nepředpokládá spojování obou pilířů politiky Evropské unie ve vztahu k zemědělství a rozvoji venkova s ohledem na jejich rozdílné způsoby financování, ale navrhuje řešení, spočívající v jejich odděleném režimu prostřednictvím dvou platebních agentur.

Příprava na vstup do Evropské unie patří mezi priority vlády České republiky. Jako budoucí členská země Evropské unie musí mít Česká republika fungující platební agenturu pro platby spojené s realizací společné zemědělské politiky. Bez existence akreditace a fungování platební agentury nemůže žádná členská země čerpat prostředky Evropské unie určené na operace financování ze záruční sekce Evropského zemědělského orientačního a záručního fondu, to znamená výdaje nebudou uznány a refundovány z rozpočtu Evropské unie.

Rozdělení administrace společné zemědělské politiky Evropské unie do dvou platebních agentur vychází i z dosavadních zkušeností s činností Státního zemědělského intervenčního fondu, který již část agendy společných tržních organizací provádí. Podle stávajícího znění zákona č. 256/2000 Sb. agentura SAPARD, která je organizačním útvarem Ministerstva zemědělství, bude platební agenturou pro oblast strukturální politiky, protože již má zkušenosti s programy, které jsou obdobné těm, které budou po vstupu České republiky do Evropské unie využívány v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie, a má na rozdíl od Státního zemědělského intervenčního fondu vybudované potřebné personální a technické předpoklady k této činnosti. Protože se jedná o dvě odlišné oblasti, není možné přistoupit na spojení obou agentur v jednu, protože by tím mohla být ohrožena funkčnost každé z nich, a to by ve svém důsledku mohlo vést k ohrožení harmonizace v oblasti společné zemědělské politiky Evropské unie.

Na základě zvolené koncepce je Státní zemědělský intervenční fond platební agenturou, která bude podle příslušných předpisů Evropských společenství administrovat 22 společných organizací trhu s výjimkou přímých plateb, což mimo jiné zahrnuje intervenční opatření, to je nákupy, prodeje, podporu skladování, poskytování vývozních subvencí ve vazbě na vývozní licenci, administraci systému vývozních a dovozních licencí pro zemědělské výrobky a potraviny, administraci systému produkčních kvót - mléko, cukr, bramborový škrob.

Ministerstvo zemědělství, jeho útvar v rámci organizačního řádu, agentura SAPARD bude platební agenturou pro strukturální opatření, tedy programy uplatňované v rámci sektorového operačního plánu, doprovodná opatření, to je programy uplatňování v rámci horizontálního plánu rozvoje venkova, dále pak přímé platby, na které se vztahuje IACS, a národní podpory.

Vzhledem k postupu procesu přistoupení České republiky k Evropské unii a vzhledem k tomu, aby Státní zemědělský intervenční fond mohl po přistoupení České republiky k Evropské unii plně administrovat společnou zemědělskou politiku Evropské unie v oblasti společných tržních organizací, je nezbytné provést novelizaci zákona č. 256/2000 Sb., která bude adaptovat právní řád České republiky klíčovým nařízením Evropských společenství v této oblasti. Předmětem této novely jsou ta ustanovení zákona, která jsou nezbytná pro budoucí fungování Státního zemědělského intervenčního fondu podle předpisů Evropských společenství. Jedná se především o úpravu a zpřesnění ustanovení vztahujících se k dotacím, tedy finančním podporám, subvencím, intervenčním nákupům a systémům produkčních kvót. Zároveň dojde k posílení kontrolních mechanismů Státního zemědělského intervenčního fondu.

Dalším důvodem pro předložení novely zákona je právní zakotvení integrovaného administrativního a kontrolního systému, zejména pak vzniku a vedení evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů v souladu s požadavky Evropské unie. Tuto oblast je vhodné řešit novelizací zákona č. 252/97 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů, protože není možné využít stávající katastr nemovitostí podle zákona č. 334/92 Sb., o katastru nemovitostí České republiky. Je třeba poznamenat, že touto cestou se vydala většina členských států Evropské unie, které rovněž obdobně zavedly integrovaný administrativní a kontrolní systém, tzv. IACS.

Podstatou navrhovaných změn předkládané novely je adaptace právního řádu České republiky klíčovým nařízením Evropských společenství v oblastech společných organizací trhu, která budou po přistoupení České republiky k Evropské unii přímo aplikovatelná, s případnou nutností odkazovat v navrhovaných ustanoveních na předpisy Evropských společenství. Tato adaptace spočívá v přijetí principů, na kterých jsou tyto předpisy Evropských společenství postaveny, a prolíná se celým návrhem zákona, který by měl umožnit do našeho právního řádu adaptovat řádově stovky nařízení Evropských společenství v této oblasti, která jsou často velmi detailní.

Návrh tohoto zákona byl podrobně projednán v zemědělském výboru Poslanecké sněmovny, který přijal na své schůzi dne 30. ledna 2003 třicet pozměňovacích návrhů, se kterými se ztotožňuji.

S ohledem na výše uvedené a vzhledem k přímému vztahu navrhované právní úpravy k harmonizaci našeho právního řádu s předpisy Evropských společenství doporučuji Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby byl vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu), a zákon č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění zákona č. 62/2000 Sb. a zákona č. 307/2000 Sb., sněmovní tisk 61, postoupen k projednání ve třetím čtení.

Děkuji vám za trpělivost a za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane ministře. Tento návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání zemědělskému výboru a usnesení výboru nám bylo rozdáno jako sněmovní tisk 61/1. Prosím, aby se nyní slova ujal zpravodaj výboru poslanec Ladislav Skopal.

 

Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, paní předsedající. Vážené poslankyně, vážení poslanci, zemědělský výbor se tímto vládním návrhem zabýval na své 11. schůzi dne 30.ledna a přijal usnesení, které máte předloženo jako sněmovní tisk 61/1. Zemědělský výbor doporučil Poslanecké sněmovně schválit tento vládní návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane předsedo. Otevírám nyní obecnou rozpravu, do které nemám žádné písemné přihlášky. Táži se nyní, zda se někdo do obecné rozpravy hlásí. Slovo má pan poslanec Jaroslav Pešán.

 

Poslanec Jaroslav Pešán: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, dovolím si využít již poněkolikáté této možnosti a požádat vás o vaše "ne" při schvalování této novely. Na podporu této své žádosti mi dovolte uvést několik obecných poznámek, které jsem uváděl už při projednávání v zemědělském výboru.

Dovolím si shrnout na začátku, že novela je natolik špatná a vadná, že podle mého názoru není způsobilá k přijetí. Současně platný zákon není ani zdaleka dokonalý, ovšem novela přináší více problémů než původní zákon a zároveň novela žádný z dosavadních problémů neodstraňuje. Dovolím si tyto své obecné připomínky strukturovat do několika skupin.

První skupinu bych nazval "nesrozumitelnost". Zákon č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském intervenčním fondu, je prakticky málo srozumitelný a vnitřně rozporný, a to kvůli svým definicím.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP