(9.20 hodin)
(pokračuje Gongol)
Rovněž směrnice o fúzích zakládá možnost snížení příjmů veřejných rozpočtů, i když se to dnes těžko prognózuje a daňové ztráty se mají týkat pouze ztrát vykázaných po vstupu do Evropské unie. To je asi za rok a to zase až tak příliš daleko není.
Přes tyto nevýhody jsem chápal vládu, že to dělá jen proto, aby dosáhla harmonizace s právem Evropské unie, i když jsem nedokázal pochopit, proč to nespojí s předpokládanými návrhy, které v současné době připravuje v rámci vyrovnání veřejných financí na straně příjmů a výdajů. Bylo by to logické, neboť musela předpokládat, že se tento zákon stane předmětem poslanecké tvořivosti, což se také stalo. Těch 40 stran pozměňovacích návrhů od poslanců rozpočtového výboru, které rozpočtový výbor projednával, je toho důkazem.
Pan ministr se zmínil o tom, že rozpočtový výbor se s tím vyrovnal. Já mám trošku jiný názor. Ještě kurióznější byl způsob hlasování v rozpočtovém výboru. Návrhy opozice byly zamítnuty, návrhy koaličních poslanců, spíše jednoho poslance, který byl pravděpodobně pověřen Ministerstvem financí, byly schváleny.
Chci se zeptat pana ministra, zda i jemu není divné, že jeho ministerstvo předloží sněmovně zmetek, který musí pak být takovouto spoustou pozměňovacích návrhů změněn nebo doplněn. Tím samozřejmě nechci říci, že je mi líto, že některé návrhy opozice neprošly. Mám na mysli společné zdanění manželů, zrušení daní z dividend, umořování daňových ztrát ještě před vstupem do Evropské unie apod. To by samozřejmě znamenalo další možná desítky miliard korun, o které by se snížil příjem veřejných financí.
Přestože jsem opoziční poslanec, nemám zájem na vědomé destabilizaci fiskálního systému. Destabilizace daňových zákonů nemůže být cílem tohoto zákonodárného shromáždění. A vzhledem k tomu, že vláda připravuje již nyní soubor opatření pro řešení fiskální politiky státu, která se budou zcela určitě týkat i zákonů o daních, a to komplexně, doporučuji, přestože vláda již tuto Pandořinu skříňku otevřela, návrh zákona ve druhém čtení po obecné rozpravě zamítnout.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Martin Kocourek. Je posledním přihlášeným v obecné rozpravě.
Poslanec Martin Kocourek: Vážená paní předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vás seznámil s mým názorem na projednávaný vládní návrh novely zákona o daních z příjmů, který máme v tisku 131.
Já zde vidím dva základní okruhy problémů, se kterými se tento vládní návrh zákona dostatečně nevypořádal. V této souvislosti jsem se snažil na rozpočtovém výboru tyto problémy eliminovat, nicméně neuspěl jsem, ale považuji za nutné s nimi přesto seznámit Poslaneckou sněmovnu.
První okruh problémů, který vidím, je možný rozpor s mezinárodními smlouvami v rámci tohoto vládního návrhu zákona o daních z příjmů. V rámci připomínek a pozměňovacích návrhů, které jsem přednesl na jednání rozpočtového výboru k části novely zákona o daních z příjmů, která zohledňuje směrnice Rady Evropské unie č. 90/434 a 90/435, jsem upozorňoval na možné rozpory navrhovaných ustanovení s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Zmíněné podněty byly koncipovány především jako upozornění na případné možné problémy. Při koncipování těchto podnětů jsem vycházel nejen ze současné právní úpravy, ale bral jsem v úvahu i předpokládané změny v české legislativě v souvislosti s přibližováním k Evropské unii. Přesto se domnívám, že obavy, které jsem vyslovil, jsou zcela opodstatněné, a to z těchto důvodů:
1. Veškerá ustanovení novely zákona o daních z příjmů, ke kterým jsem podal pozměňovací návrhy na jednání rozpočtového výboru, jsou v zásadě koncipována dle mého názoru jako zpřísnění, která jdou nad rámec výslovné úpravy ve směrnicích Evropské unie k této věci, a některé z otázek, které jsou řešeny návrhem novely zákona o daních z příjmů, jsou upraveny již současnou českou legislativou. Jedná se například o otázky přechodu daňových opravných položek a rezerv v rámci přeměn obchodních společností, které jsou upraveny v § 69 obchodního zákoníku, případně polemickou otázku možnosti přechodu daňové ztráty v rámci přeměn dle právní úpravy platné ke 30. 6. 2001. Aby český daňový subjekt mohl uplatnit tato ustanovení v současné době podle platných právních předpisů, nemusí splnit žádné speciální podmínky uvedené například v § 23D návrhu novely. Jelikož navrhovaná novela má mimo jiné dopadat také na daňové nonrezidenty, z pohledu obecného dopadu navrhované novely je například nutné počítat s možnými přeměnami přes hranice, které současné znění obchodního zákoníku neumožňuje, je možné z výše uvedeného dovodit závěr, že navrhovaná úprava by v některých věcech na daňové nonrezidenty byla přísnější než současné znění zákona o daních z příjmů na české daňové rezidenty. A tento závěr by podle mého názoru mohl být v rozporu se zásadou rovného nakládání, tak jak je zakotvena v některých smlouvách o zamezení dvojího zdanění, případně se zásadami zakotvenými ve smlouvách o vzájemné ochraně investic.
2. V případě některých ustanovení návrhu novely jsou řešeny principy a zásady vyplývající dle mého názoru ze současné úpravy zákona o daních z příjmů. Jedná se o tyto obecné zásady:
a) Daňové zákony nelze obcházet a nejde se ani jakkoliv vyhýbat plnění daňové povinnosti, viz např. § 2 odst. 7, § 23 odst. 7 a § 10 zákona o daních z příjmů.
b) Pokud určitý příjem není zahrnován do obecného základu daně, je nutné vyloučit adekvátní odpovídající náklady, viz např. § 23 odst. 5 a dále § 25 odst. 1 písm. i) zákona o daních z příjmů.
Výše popsané zásady jsou v novele nově speciálně upravovány, a pokud vyjdeme z toho, že se nejedná o duplicitní úpravu, je v souladu s našimi zdůvodněními zbytečné a matoucí tyto věci znovu speciálně upravovat. Nelze totiž dojít k jinému závěru než k tomu, že uvedené zásady zřejmě dle názoru předkladatele nevyplývají z výše citovaných, v současné době platných ustanovení zákona o daních z příjmů zcela jednoznačně, a proto bylo nutné je znovu výslovně upravit. Pokud bychom vyšli z tohoto závěru, nezbývá než konstatovat, že současná právní úprava je pro české daňové subjekty výhodnější než tvrdší a restriktivnější úprava navrhovaná v novele. Takový závěr by však byl v rozporu se zásadou rovného nakládání a obecně se zásadami upravenými ve smlouvách o vzájemné ochraně investic.
3. Ve všech případech, kdy jsem své pozměňovací návrhy zdůvodňoval obavou z případného rozporu mezi smlouvami, kterými je Česká republika vázána, se jedná o restriktivní a omezující ustanovení, která dle mého názoru jdou v novele nad rámec směrnic Rady Evropské unie upravujících tuto problematiku. Domnívám se, že mnohé z těchto restriktivních a omezujících ustanovení jsou takového charakteru, že potírají základní cíle uvedené v úvodu jednotlivých směrnic, které má novela implementovat do zákona o daních z příjmů. Příkladem může být omezení přenosu daňové ztráty zakotvené v článku 2 bodu 4 novely. V této souvislosti mám také obavu, zda by taková úprava nemohla působit problémy z pohledu Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou a Evropským společenstvími a jeho státy.
***