(9.10 hodin)
(pokračuje Melčák)
Za situace, kdy desetiletá lhůta pro vyměření na všechny -
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Pane poslanče, promiňte, já vás na okamžik přeruším a poprosím kolegyně a kolegy, aby se ztišili, abyste mohl pokračovat tak, aby vás bylo slyšet. Děkuji.
Poslanec Miloš Melčák: Paní předsedající, děkuji vám. Já věřím, že kolegové velmi intenzivně diskutují právě tuto novelu, takže jim děkuji, že to berou velmi vážně.
Za situace, kdy desetiletá lhůta pro vyměření za všechny roky uplatňování slevy je navázána na poslední rok, ve kterém je uplatněn nárok na slevu na dani, může se stát, že pro první zdaňovací období, za které lze slevu uplatnit, bude období vyměření trvat až 23 let. Nepřeslechli jste se - 23 let. To je tři roky od splnění podmínek, a tedy možnosti uplatňování daňové slevy, až do začátku skutečného zdaňovacího období plus 10 let vlastního uplatňování daňové slevy plus 10 dalších let pro lhůtu k vyměření. Nyní tedy hrozí pobídkovým poplatníkům možnost kontroly a doměření za období až 23 let, aniž by byla zakotvena například povinnost Ministerstva financí k průběžné závazné kontrole či ke kontrole v přiměřené době.
V podrobné rozpravě přednesu pozměňovací návrhy k bodu 131 návrhu zákona.
Dalším problémem, který vidím v této předkládané novele, je problém, který bychom mohli souhrnně nazvat osvobození dividend od srážkové daně. Navrhovaná úprava znevýhodňuje pobídkové poplatníky ve vztahu k možnosti osvobození dividend od srážkové daně, čímž je výhoda v podobě slevy na dani znevažována nevýhodou v podobě nemožnosti uplatnit osvobození dividend od srážkové daně.
Paragraf 19 odst. 5 zákona o daních z příjmů implementuje do českého práva "evropskou" směrnici Rady č. 90/435/EHS o společném zdanění mateřských a dceřiných společností. Na základě této změny by neměly být za určitých podmínek zdaněny srážkovou daní dividendy, tzn. podíly na zisku, které dceřiná společnost rozdělí své mateřské společnosti. Uvedená evropská směrnice proto vylučuje ze své působnosti společnosti požívající výhodu osvobození od daně z příjmů právnických osob. Důvodem bude zřejmě skutečnost, že zavedení osvobození dividend od srážkové daně by v těchto případech mělo vyloučit dvojí zdanění: poprvé jako zdanění zisku společnosti ve formě daně z příjmů právnických osob a podruhé ve formě srážkové daně při rozdělení zisku výplatou dividend. Navrhovaná implementace této směrnice však odnímá možnost využít osvobození společnostem, které se nacházejí v režimu investičních pobídek.
Domnívám se, že navrhované odejmutí možnosti využít toto osvobození společnostem, které se v tomto režimu investičních pobídek nacházejí, je vzhledem ke smyslu směrnice č. 90/435/EHS neopodstatněné. V zákoně o daních z příjmů by došlo k paradoxní situaci, kdy ustanovení poskytující investorům zvýhodnění ve formě veřejné podpory formou slevy na dani koliduje s ustanovením, které zamezuje těmto poplatníkům využít osvobození od srážkové daně při výplatě dividend. Tím toto ustanovení pobídkové poplatníky znevýhodňuje a působí tak protichůdně. Tento protichůdný efekt však nebyl účelem této směrnice, neboť účelem směrnice bylo zamezení dvojího zdanění. Opět se proto jedná o úpravu, která jde svou podstatou proti smyslu investičních pobídek.
Opět v podrobné rozpravě přednesu pozměňovací návrhy k bodu 36 návrhu zákona.
Ještě bych se rád zmínil o jedné věci, a to o sankcích při nedodržení podmínky maximálního možného snížení základu daně před uplatněním slevy.
Novelou navrhovaná úprava znamená faktickou možnost odejmutí investičních pobídek včetně příslušných penalizací i v případě zanedbatelné neúmyslné chyby investora, čímž se neúměrně zvyšuje riziko investičních pobídek, a tím i jejich atraktivita. V kontextu navrženého prodloužení lhůt k vyměření pobídkových poplatníků tak navrhovaná změna vystavuje investory riziku trvajícímu - znovu opakuji - až 23 let, kdy je investor v nejistotě, zda poskytnutou daňovou pobídku včetně penále za nezaplacenou daň nebude muset vrátit.
Sankce při nedodržení podmínky maximálního možného snížení základu daně před uplatněním slevy stanovuje § 35a odst. 6 (noví poplatníci) a § 35b odst. 7 (expandující poplatníci) zákona o daních z příjmů. Sankce při nedodržení podmínek v navrhované novele zákona o daních z příjmů jsou z hlediska poplatníků příliš tvrdé, neboť rozsah pochybení není nijak promítnut do výše příslušné sankce. Při praktické aplikaci tohoto ustanovení by mohlo docházet k situacím, kdy by sebemenší chyba při stanovení základu daně vedoucí ke zvýšení základu daně vedla v daném zdaňovacím období ke ztrátě nároku na slevu na dani v plné výši. Tato úprava by tak například znamenala, že při odchylce vykázání základu daně směrem nahoru ve výši 100 korun - například při chybném zatřídění jednoho stroje, ke kterému může dojít u společnosti se stovkami položek hmotného majetku, a to velmi snadno, a které ovlivní potom daňová přiznání na řadu let - by společnost vrátila veškerou poskytnutou podporu navýšenou o astronomické částky penále. O velmi "nebezpečné" ustanovení se jedná také v kontextu s navrhovanou úpravou lhůt pro vyměření, neboť kontrola může být provedena až po uplynutí dvou desítek let. Viz již výše zmíněné důvody.
S ohledem na takto dlouhodobá rizika pro pobídkové poplatníky a nejistotu s nimi spojenou se jedná o návrh zcela nepřiměřený, jdoucí svou podstatou zcela proti smyslu investičních pobídek.
Vzhledem k tomu, že rozpočtový výbor zohlednil tuto připomínku svým usnesením v bodě 18 a 19, žádám ctěnou sněmovnu, aby pro tento návrh rozpočtového výboru hlasovala.
Děkuji vám všem za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji vám, pane poslanče. Ještě předtím, než dám slovo dalšímu vystupujícímu, panu poslanci Jaroslavu Gongolovi, oznámím vám jedno technické sdělení. O omluvení účasti na jednání Poslanecké sněmovny dnešního dne a zítřejšího dne dodatečně ještě požádal pan poslanec Tom Zajíček, a to z důvodu zahraniční pracovní cesty. Děkuji.
Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jaroslav Gongol: Děkuji. Paní předsedající, dámy a pánové, bez nadsázky je možno říci, že zde máme opět známý evergreen, to je zákon o daních z příjmů, s oblibou využívaný a já se nebojím říci, že i zneužívaný námi poslanci. Pro osvěžení paměti připomenu, že původní záměr tohoto vládního návrhu zákona v důvodové zprávě uváděl, že se jedná o technickou normu vyplývající z požadavků na harmonizaci našeho práva s právem Evropské unie. Jedná se o směrnici Rady č. 90/434/EHS o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů a o směrnici Rady č. 90/435 o společném systému zdanění mateřských a dceřiných společností.
Jako každá změna zákona má i tento zákon své výhody i nevýhody. Jako klad je možno vnímat zpřísnění terminologie, zejména v účetnictví, které ztěžuje, ale bohužel neeliminuje legální možnosti vyhnutí se daňové povinnosti, zpřesňuje zdaňování s mezinárodním prvkem a zpřesňuje tvorbu rezerv u plátců DPH. Samozřejmě, že obsahuje, podle mého mínění, i řadu nevýhod pro náš státní rozpočet, neboť bude znamenat snížení příjmů státního rozpočtu, který je - dle mého názoru optimisticky - odhadnut na 1 až 1,2 miliardy korun z titulu společného zdanění mateřských a dceřiných společností, kdy daň nebudou odvádět dceřiné, ale až mateřské společnosti. Je obecně známo, že po české privatizaci nám zůstaly v podstatě jen dceřiné společnosti. A mateřské jsou v zahraničí. Dokonce mnohé v zemích takzvaných daňových rájů.
***