(16.10 hodin)
(pokračuje Turek)
Předkladatelé tohoto návrhu se pouštějí do boje s šiřiteli závislosti, která zabíjí. Stojí proti nám však silný protivník. Obchod se závislostí je totiž jedním z nejvýnosnějších obchodů, jaké kdy člověk vymyslel. Tabákové firmy vytvářejí ideální spektrum zákazníků. Přetvářejí svobodné individuum v nesvobodně jednající závislou bytost, která je pro ně doživotním zdrojem příjmů.
Co však tabákové firmy prodávají? Co je podstatou jejich podnikání? Obchodují se smrtí. Prodávají vám něco, co za vaše peníze zabíjí. Jsou si přitom vědomy všech aspektů takového podnikání. Postupují s dokonale připravenou a propracovanou strategií. Vědí, že život člověka má omezené trvání a že závislost je tím hlubší, intenzivnější a nezvratnější, čím dříve propukne. Vědí, že nejlepší cílovou skupinou jsou ti nejmladší - děti, teenageři - zkrátka čím mladší, tím zajímavější objekt zájmu. Výrobci tabáku si spočítali, že mladého člověka budou moci vysávat mnohem déle a intenzivněji než člověka ve zralém věku. Tomu přizpůsobí i své reklamní strategie. A právě proto se reklamní kampaně tabákových firem orientují především na získávání nových klientů z řad dospívající generace.
Jejich kampaně mají jasný cíl - vytvořit iluzi dokonalého a atraktivního životního stylu, jehož je cigareta nedílnou součástí. A tuto iluzi překládají dětem. Prodávají jim iluzi a inkasují svůj stabilní dlouhodobý zisk. Mnozí mohou říci, že ve svobodné zemi, v otevřené tržní ekonomice je takový přístup běžný, přijatelný a normální a že jakákoli regulace je škodlivá. Ne. Odmítám takový argument, a to se vší vážností a rozhodností. Slušná společnost nemůže tolerovat zabíjení svých dětí. A když už se tento způsob devastace našeho lidského potenciálu stal tolerovanou součástí naší civilizace, musíme s ním svést alespoň důsledný a tvrdý boj. Boj nerovný, boj proti nadnárodní mašinérii obrovských finančních a vlivových skupin. Boj dlouhodobý a těžký, ale rozhodně boj spravedlivý a vpravdě sebezáchovný. Tabáková reklama je samozřejmě jen jedním segmentem problematiky boje s kouřením.
Stát stejně jako nejrůznější občanské iniciativy organizují nákladné protikuřácké kampaně. Investuje mnoho peněz do propagace zdravého životního stylu apod. Již v minulém volebním období byla přijata legislativní úprava, která sjednotila prodejní ceny cigaret, což je opatření, které způsobilo, že prodej cigaret není nijak zvlášť výhodným obchodem pro koncového prodejce. Postupně se daří omezovat kouření ve veřejných prostorách, podporovat zájmové aktivity mládeže a zdůrazňovat jejich protizávislostní charakter. Bojujeme zkrátka nejen proti kouření, ale proti závislostem jako takovým.
Je však třeba také vědět, že to je všechno málo, nebudeme-li používat nástrojů z nejsilnějších - nástrojů finančních. Kouření by mělo být nákladné pro spotřebitele a výroba tabákových produktů méně finančně výnosná pro producenty. Důležitým nástrojem k dosažení tohoto cíle je mj. spotřební daň, a proto je nikoli samoúčelné, ale zejména ve výše uvedeném kontextu, podpořit vládní návrh zákona o spotřební dani, který na této schůzi předkládá ministr financí. Tím zajistíme nejen přínos do zadlužené státní pokladny, ale učiníme také důležitý krok v boji proti kouření.
Vážení kolegové, domnívám se, že podpoříme-li tento zákon, podpoříme čisté svědomí. Postavíme se totiž jasně proti kupčení s lidským zdravím a životem. K tomu mě vedou některé okolnosti, které se udály v mém nejbližším okolí, a proto jsem se rozhodl tento názor zde i přednést.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Radimu Turkovi. Dalším přihlášeným do rozpravy je pan poslanec Oldřich Vojíř. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Po něm se připraví pan zpravodaj Tomáš Teplík. Prosím.
Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové, já už jsem jednou v této věci vystoupil a pokusím se trochu zopakovat, co jsem si o té záležitosti myslel.
Nikdy jsem ve svých vystoupeních nezpochybnil to, že bezesporu kouření jako takové je škodlivý akt a že bezesporu poškozuje zdraví. A asi je to vždy závislé na osobě samé, kolik toho člověk vydrží. Dokonce existují studie, a lékaři to vědí lépe než já, že dokonce i pasivní kouření poškozuje zdraví. Jakoby v této logice jsem také vysvětloval, že kdybych postupoval takto, tak bych musel regulovat alkohol, musel bych regulovat pobyt v restauracích, kde se kouří, musel bych oddělovat tyto záležitosti, mohl bych hledat další a další určité negativní jevy, které bezesporu společensky negativními mohou být. Ale je to o určitém postoji, který já vyznávám, a vyznávám to, že člověk je svobodný a má se rozhodnout. Někdo může namítnout, že rozhodování v letech deseti, jedenácti, patnácti je přece jen možná omezenější než rozhodování v letech dvaceti, pětadvaceti, třiceti. Prostě životní zkušenost je bezesporu různá.
Byla tu také řeč o tom, jak reklama působí nebo nepůsobí na daného jedince. Myslím, že lidé z oboru reklamy a marketingu se shodnou na tom, a i to si myslím, že jsme si vysvětlili, že jistá míra působení bezesporu existuje, protože jinak by to nikdo nedělal. Ale míra je samozřejmě rozličná od zavedeného zboží, od zboží, které se nově zavádí, prostě udržovací reklama, vstupní reklama, a mohli bychom tu debatovat o tom, jak která má vliv. Nicméně je to procento - zhruba se odhaduje někde kolem 1 až 3 % při udržovací reklamě. Museli bychom přepočítat na jednotky lidí, kolik to samozřejmě určitým způsobem je.
Myslím, že to, co je ale možná důležitější, je, že tu v Evropě existuje určitý trend, který říká, že jistá míra omezení, jistá míra regulace má existovat. Umím si představit, že by to byla míra finanční nebo chcete-li daňová. Myslím si, že rok od roku nebo jednou za dva roky vždy probíráme otázku, zda nezvýšit spotřební daň u tabákových výrobků. Je to na diskusi, jestli se tak stát má, nebo nemá.
Druhá rovina je jakási přímá regulace, direktivní regulace, která není tou nepřímou. Já si myslím, že v nepřímé regulaci Evropská unie určitým způsobem od jakéhosi totálního zákazu přešla zpět k jakémusi změkčení tohoto totálního zákazu.
Chtěl bych se zeptat, jestli a zda se promítla ona nová úprava Evropského parlamentu a Rady, která byla přijata v prosinci roku 2002, do tohoto návrhu, a pokud nikoli, tak bych poprosil, jestli by to bylo možné, aby tento návrh zákona se vrátil k projednání do výboru pro evropskou integraci, protože se mi zdá, že věcně jsme už o tom hovořili několikrát, a aby byl tento návrh evropské normy srovnán. A když bude shledáno, že implementace je možná, tak nechť se implementuje, a když ne, tak by bylo korektní, aby tento návrh byl stažen a aby vláda předložila takový návrh zákona, který bude odpovídat této směrnici.
Vážené dámy, vážení pánové, děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi za jeho vystoupení. S faktickou připomínkou se přihlásil předkladatel pan poslanec Janeček.
Poslanec Josef Janeček: Zareaguji na vystoupení snad v několika málo oblastech.
Kolega Vojíř hovořil o tzv. udržovací reklamě. Reklama že vlastně udržuje navíc 3 % spotřebitelů. Chtěl bych ho upozornit, i když čísla jsou na skutečně nejmenší možné úrovni, že 3 %, to je, pane kolego, 600 zemřelých za rok v naší republice.
***