(12.40 hodin)
Poslanec Miloslav Ransdorf: Děkuji, paní předsedající. Rozhodně dvě minuty nevyčerpám, jenom bych chtěl říci, že vystoupení kolegy Nečase bylo hluboce emociálně procítěné. Ale přece jen obsah mě trochu zarazil. Jako historik jsem si připomněl Ždanovovu kampaň proti kosmopolitismu. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nyní o faktickou poznámku pana poslance Kubinyie.
Poslanec Jozef Kubinyi: Vážená paní místopředsedkyně, vážená vládo, kolegyně a kolegové, také vyčerpám asi jednu minutu, jen pár slov.
Musím říci, že v této sněmovně jsem za půl roku zažil leccos. Byl jsem schopen i pochopit všechny naše války, boje a napadání. Patří to do politiky. To, co se zde děje dnes, nejsem schopen pochopit. Přiznávám. Navíc ještě musím říci, že poprvé v této sněmovně se za některé své kolegy hluboce stydím.
Ještě musím říci, že jsme zaslechli před chvílí, že naše země bude malinkatým státem. Ano, vypadá to tak, že by mohla být malinkatým státem. Malinkatým státem proto, jak někteří z nás myslí, jak jsme schopni interpretovat věci, které jsou v jiném postavení.
Musím říci, že dnes jsem i trochu rozrušen. Normálně nebývám, nejsem trémista, ale po tom, co jsem slyšel, je obtížné zůstat klidným.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Poslední poznámka pan poslanec Rouček.
Poslanec Libor Rouček: Paní předsedající, pan poslanec Nečas mě obvinil z toho, že usiluji o to, aby Česká republika byla takovým Connecticutem nebo New Hampshirem ve Spojených státech. Myslím, že Evropa nikdy nebude Spojenými státy a Česká republika nikdy nebude New Hampshirem.
Já bych si vzal ještě jedno přirovnání ze Severní Ameriky. Má-li tomu tak být - já bych si docela přál, aby Česká republika byla v takové pozici. Ale mně se zdá, že když by se - a bůh tomu nedopřej - jednou ujala moci v této zemi Občanská demokratická strana, byli bychom Kubou v Severní Americe, tak bychom byli ostrůvkem izolacionismu, bez jakýchkoli přátel, bez jakékoli spolupráce s tím hlavním proudem, který je v Severní Americe. Toho já se obávám.
Já jsem na vás nehrozil, já jsem na vás jenom ukazoval. Chtěl bych, aby česká veřejnost věděla, jaká strana je Občanská demokratická strana. Že to je strana, která jako jediná z českého politického spektra nemá v Evropském parlamentu žádné přátele. Zatímco česká sociální demokracie je součástí evropské sociální demokracie, zatímco KDU-ČSL a Unie svobody jsou součástí Evropské lidové strany, zatímco i KSČM má svoji frakci v Evropském parlamentu, je to jediná Občanská demokratická strana, která tam nemá žádné přátele. (Potlesk.)
Chtěl bych se zeptat prostřednictvím paní předsedající: Kdo jsou ti vaši přátelé? Kde je máte? S kým chcete vytvářet Evropu? Když ne federalistickou, tak Evropu národních států? S kým to má být?
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Nyní registruji jednu faktickou poznámku a jednu žádost o vystoupení. Nejprve faktická poznámka pana poslance Ransdorfa.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Přátelé, domnívám se, že otázka, kdo jsou přátelé lidu a jak bojují proti sociální demokracii, patří do úplně jiného historického kontextu. (Potlesk.) A také patří jinému autoru, než je kolega Rouček. Myslím, že jméno Vladimíra Iljiče Lenina je všem známo. (Potlesk.) Ale jestliže se zde dotkl Kuby, i v sociální demokracii jsou ctitelé kubánských doutníků a kubánského rumu. Koneckonců, jak vidím na kolegu Roučkovi, sociální demokracie se také začíná blížit kvalitě kubánských řečníků. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Prosím nyní, aby se slova ujal předseda poslaneckého klubu ODS Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážená paní místopředsedkyně, vážený pane premiére, právě nepřítomný, vážená vládo, dámy a pánové, já bych si dovolil poprvé v historii, co vystupuji v této sněmovně, toto obligátní oslovení nahradit jiným oslovením, kterým bych chtěl začít svůj projev k tématu, které mělo být předmětem dnešní diskuse.
Oslovení je - vážení občané České republiky, tady jde o jediné. O to, jaké podmínky předjednali pro váš život ti, co mají v Evropské unii přátele. (Potlesk.) A my, poslanci Občanské demokratické strany, jasně říkáme, že špatné, a velmi pravděpodobně proto, že tam jezdíte pouze jenom z důvodů přátelských vztahů. (Potlesk.) Zatímco ostatní poslanci Evropského parlamentu a ostatní zástupci členských států Evropské unie tam jezdí zastupovat své státy a své národy. My jsme tajně doufali, že to budete dělat i vy. V tuto chvíli je jasné, že jste to dělali špatně. (Potlesk.)
A nyní fakta, která dokazují, že jste to dělali špatně, posléze, co z toho plyne pro vstup České republiky do Evropské unie. Fakt první - žádná jiná státní reprezentace jakékoliv jiné evropské země vstupující do Evropské unie nedojednala horší podmínky pro vstup, než jste je od roku 1998 dodneška dojednali vy. Snažíte se tedy zamlžit, že čísla, která dnes už zná celá česká veřejnost, jsou čísla pravdivá, dokonce jeden z poslanců vládní koalice je nazval čísly virtuálními. To by znamenalo, že ani ta špatná čísla dokonce nejsou pravdivá. Špatná čísla jsou výstižná čísla a říkají občanovi České republiky to, čemu rozumí. Říkají mu čistou bilanci mezi tím, co jeden průměrný Čech, Slovák, Polák, Slovinec či Maďar bude do Evropské unie platit a dostávat.
My politici ODS jsme nevymysleli princip, že se v Evropské unii měří pozice států na to, co do ní platí a co dostávají. To si vymyslela Evropská unie bez nás.
Čísla jsou pro Českou republiku strašná. Abych je shrnul, uvedu procenta: Průměrný Čech ve své - dovolte mi použít to slovo - výplatě z Bruselu je 64- nebo 65procentním Slovincem, 51- nebo 58procentním Maďarem, 42- nebo 52procentním Slovákem a 42- nebo 43 procentním Polákem. Alternativy tam byly pro, že to bylo před a po Kodani.
Myslím, že čísla kolem 50 % jsou pro každého Čecha nedůstojná, nepřijatelná a ponižující. Nepokoušejte se od těch čísel odvést pozornost diskusí o tom, jakou mají strukturu. Tak jako řadového občana nezajímá, jestli jeho mzda je složená z takové či onaké základní mzdy, zda má příplatky, prémie, ale vždy ho na konci zajímá, kolik fakticky dostane. Čísla, která jsou veřejnosti známá, mají přesně tento charakter. Neodvádějte pozornost od příplatků, doplňků, faktorů. Mluvte o konečném číslu. Řekněte, vy slavní sociální demokraté, slavní lidovci a unionisté, že jste pro Čecha dojednali 42 - 65 %. Řekněte mu, že je to proto, že je bohatší než ti ostatní, které jsem vyjmenovával. Tuším, co vám odpoví, proto to dál nebudu rozvádět. Je naprosto zřejmé, že jste pro Čechy z hlediska jejich výplat v budoucnosti dojednali ty nejhorší podmínky, a nepokoušejte se to zatajovat.
***