(17.40 hodin)
(pokračuje Kasal)
Já vzhledem k tomu, že jsme vynechali dvě interpelace, tak si myslím, že chvíli počkám, zdali paní místopředsedkyně mě slyší někde v předsálí nebo ve své kanceláři.
V klidu.
Tak, hovořit bude místopředsedkyně sněmovny paní Miroslava Němcová.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo Poslanecké sněmovny, vážený pane místopředsedo vlády, kolegyně a kolegové. Obracím se na vás, vážený pane místopředsedo vlády, v naléhavé věci.
Naší zemi hrozí desítky proher u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Důvod je jednoduchý. Občané České republiky se cítí poškozeni, protože marně čekají na některé výroky soudů. Většinou ani nejde o skutkově složité případy, ale český soudní mechanismus umožňuje neustálé průtahy. Dnes už tedy otázka nezní tak, zda Evropský soud vytkne České republice dobu, po kterou se táhnou soudní spory; nyní čekáme jen na to, kdy to přijde a kolik stížností na nepřiměřenou délku řízení bude oprávněných. Je třeba zdůraznit, že jen od začátku tohoto roku bylo na Českou republiku podáno 45 stížností na nepřiměřenou délku řízení. Vládní zmocněnec pro Evropský soud dospěl k názoru, že ve všech 45 případech bude zřejmě Česká republika odsouzena.
I vy, vážený pane místopředsedo, jste již několikrát uvedl, že Evropský soud považuje každý soudní spor, který se projednává déle než 3,5 roku, za nepřiměřeně dlouhý, a proto jste dospěl k názoru, že ve všech 45 případech bude Česká republika odsouzena. V rozhovoru pro Lidové noviny jste zmínil, že ze statistik, které máte na stole, vyplývá, že sporů jen v oblasti obchodního soudnictví, které trvají déle než tři roky, je v tuto chvíli 125 tisíc. Já proto dodávám: lze tedy očekávat, že přijdou další stížnosti.
A uvědomme si prosím, že nejde jen o prestiž země, ale i o peníze daňových poplatníků. Pokud stát spor prohraje, musí totiž stěžovatelům vyplatit odškodné. Mé otázky, vážený pane místopředsedo, tedy zní: Za prvé. Očekává se, že většinu vznesených stížnosti shledá Evropský soud oprávněnými. Jaký signál to bude pro vás osobně? Jaké závěry z tohoto signálu vyvodíte pro svůj resort? Za druhé. S jakými náklady odškodného lze počítat? Pracujete již s jejich kvantifikací? A z jakého zdroje bude Česká republika náklady hradit? Za třetí.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Za třetí a poslední, paní místopředsedkyně. Bohužel, čas je pryč.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Ano, poslední. Diskutoval jste tuto problematiku s ministerským předsedou a ministrem financí a s jakým výsledkem?
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji paní místopředsedkyni sněmovny Miroslavě Němcové. Prosím, aby se slova ujal místopředseda vlády a ministr spravedlnosti Pavel Rychetský.
Místopředseda vlády a ministr spravedlnosti ČR Pavel Rychetský: Vážený pane místopředsedo, vážená Poslanecká sněmovno. Nevím, jestli mám rovnou odpovědět na položené otázky, ale asi to bude nejjednodušší, protože nemá smysl, abych opakoval fakta, která zde byla řečena.
Jenom je trošku opravím. V tuto chvíli je vládě komunikováno 48 stížností pro nepřiměřenou délku řízení před českými soudy, z nich v jedné bude vynesen rozsudek patrně příští týden ve Štrasburku. Tato věc je stížnost na 13 let trvající soudní spor o vypořádání společného, tehdy tedy bezpodílového, spoluvlastnictví manželů po rozvodu.
Z analýzy opravdu vyplývá, že ve všech 48 případech bude velmi pravděpodobné, že Evropský soud vynese rozsudek, kterým uzná stížnost za oprávněnou a přizná stěžovatelům tzv. nárok na spravedlivé zadostiučinění, což je nejen škoda, ale i morální újma způsobená délkou řízení. Usuzuji na to mimo jiné proto, že Evropský soud se nás již explicitně zeptal, zda se nechceme se stěžovateli vypořádat mimosoudně smírně, přímo, dříve než rozhodne.
Jaký signál to pro mne znamená? Musím říci, že to pro mne není žádná novinka, že vím, že v České republice, a opakuji to již dlouhou dobu, že v České republice ještě stále se vyskytuje velké množství soudních sporů, u kterých lze právem namítnout jejich nepřiměřenou délku. Těch příčin je celá řada. Nechci tím dlouho zdržovat, ale nepochybně mezi těmi příčinami je nutno zmínit mimo jiné skutečnost, že jsou problémy s doručováním stranám, že v řadě případů u nepřiměřené délky řízení je tato způsobena právě chováním účastníků toho řízení, ale v řadě případů se dá říci, že je to i nekvalitní prací českých soudů.
Jaké závěry jsem z toho vyvodil, jest velmi jednoduché. Mohu v tuto chvíli sdělit, že probíhá prověrka všech zrušovacích rozsudků v netrestní i v trestní oblasti, jejímž výsledkem by mělo být především zjištění, zda je pravda náš odhad, že v 70 % soudy vyšších stupňů, místo aby zaujímaly meritorní stanoviska, ruší tyto rozsudky z čistě formálních procedurálních důvodů, a tím vlastně dochází k prodlužování řízení. Druhý závěr je ten, že v těchto dnech je už připraven návrh na změnu kancelářského řádu. Jde o tzv. spisové značky soudních sporů, protože možná že někteří z poslanců nevědí, že když je věc například zrušena na základě dovolání Nejvyšším soudem a vrácena k novému řízení, tak dostává novou spisovou značku, a úplně se vytratí, že třeba již trvala pět let. Prostě najednou je to jakoby obživlý případ. Totéž je v řadě dalších případů. Takže to je další opatření, které činíme.
Musím říci, že na každé poradě s předsedy krajských soudů, vrchních soudů a Nejvyššího soudu je hlavním bodem jednání stav a situace stavu tzv. nedodělků u soudů. Statisticky sledujeme jejich vývoj neustále, v podstatě dá se říci každoměsíčně. V tuto chvíli mohu říci, že sice prakticky ve všech agendách, které české soudy vedou, je každý měsíc a každý rok, už po dobu tří let, vyšší počet věcí vyřízených než počet nově napadlých, ale odstraňování toho ohromného dluhu dlouho vlekoucích se sporů zejména z počátku 90. let, který je nejvyšší v tuto chvíli v oblasti obchodního soudnictví, odhadujeme na minimálně další dva roky. To znamená, minimálně další dva roky bude trvat, než - a zdůrazňuji slovo minimálně, ale při dnešních statistických řadách, když je zhodnotíme, tak to nasvědčuje tomu, že bychom byli schopni - nejhorší situace je u Městského soudu v Praze z hlediska objemu a počtu, na druhém místě je Brno, Ostrava a Ústí nad Labem - že bychom mohli do dvou až tří let v podstatě se dostat do situace, kdy budou všechny ty staré nevyřízené spory pravomocně ukončeny, i když jsou zde i hrozivá čísla, která říkají, že nám přibývají nové věci, které se dlouze vlečou.
Takže je to předmětem každé porady s předsedy krajských soudů, naposledy taková porada byla toto pondělí v Třeboni.
Kromě těch závěrů, které jsem zmínil, bych chtěl zmínit ještě jeden závěr. Dnes, nejpozději zítra, budu podepisovat návrh zákona, který předkládáme vládě, takže do měsíce jej vláda předloží Parlamentu, je to novela zákona o soudech a soudcích, která má vyplnit tu mezeru, která vznikla známým nálezem Ústavního soudu z května nebo června tohoto roku. Ta novela mimo jiné chce splnit jeden cíl. Evropský soud pro lidská práva, potažmo výbor ministrů Rady Evropy, nám vytýkají, že nemáme účinné prostředky v právním řádu ochrany proti nepřiměřené délce řízení, protože dneska máme jediný, a to je stížnost předsedovi soudu. Takže do této novely zakládáme nový institut žaloby - to znamená ten, kdo má pocit, že je účastníkem soudního řízení, které se nepřiměřeně dlouho vleče, jsou tam neovlivněné průtahy, má právo podat žalobu k soudu vyššího stupně a požádat, aby ten soud stanovil rozsudkem závaznou lhůtu, ve které musí ten soud, na který je stížnost, ta žaloba podána, ten či onen úkon vykonat.
***