(17.10 hodin)
(pokračuje Tvrdík)
Systém ochrany vzdušného prostoru v Severoatlantické alianci, tak jak je aplikován v systému NATO či v konceptu Renegát, předpokládá nezbytně nutné propojení a předávání informací utajovaného charakteru. Bez toho, že by Slovensko mělo přístup k těmto informacím, nebylo možné v diskusích, které obě dvě strany považovaly za velmi efektivní a smysluplné, dále pokračovat.
Ještě před uvedením ministra obrany Šimka do jeho funkce jsme se společně sešli při mé návštěvě na Slovensku s panem ministrem Stankem, a s panem ministrem Šimkem jsme projednali možnost zahájení této spolupráce, resp. pokračování této diskuse i za doby funkčního období současné vlády. Slovenští činitelé proto nemohli být překvapeni nabídkou, kterou jsme učinili, nabídkou, která neznamená nic víc, nic míň než před definitivním rozhodnutím české vlády možnost zahájení společných konzultací o zefektivnění vzájemné spolupráce, tak jak běží v celé řadě dalších jiných oblastí. Spolupracujeme se Slovenskem v oblasti vzájemných mezinárodních jednotek a týmů, v oblasti opravárenských podniků, v oblasti vojenských technických ústavů. Není důvod nepokusit se o něco podobného i v oblasti, která doposud díky již zmíněným okolnostem nebyla možná.
Co se týká článků v novinách, o kterých jste hovořil, přiznám se, že mám k dispozici svodky toho, co se píše o ministrovi obrany a Ministerstvu obrany. Citovaný výrok jsem v žádných médiích nenašel. Ale protože máte bezesporu víc času než já podrobně studovat denní tisk, můžete mít pravdu. Média v tomto mají samozřejmě právo vyslovovat jakékoliv soudy či komentáře. Já je nechci jakkoli kritizovat.
Co se týká dalšího postupu, myslím, že zabezpečení vzdušného prostoru je problém, se kterým se potýká, bohužel neúspěšně, celá politická reprezentace od začátku devadesátých let. Ani v jednom jediném případě se nepodařilo najít efektivní řešení. Domnívám se, že otázka ochrany vzdušného prostoru podobně jako otázka obranyschopnosti České republiky je věcí nadstranickou. Není to záležitostí jednoho ministra, jedné vlády či jedné strany.
Problém zabezpečení vzdušného prostoru se nám s blížícím se termínem roku 2005 stává čím dál tím více reálným a já si uvědomuji, že čím dřív padne konečné rozhodnutí, tím lépe. Přes to všechno nejsem připraven a nemohu z mnoha logických důvodů předložit vládě dokument s návrhem po roce 2005 dřív, než budu mít vyjasněn zdrojový rámec. Protože všechny projekty v ochraně vzdušného prostoru předpokládají projednání a schválení Parlamentem České republiky, dokud nebudu mít alespoň základní politický konsensus na navrhovaném řešení, tak s tím do vlády České republiky z hlediska serióznosti a vážnosti České republiky nemohu jít. Počítám proto s tím, že dál budeme pokračovat v politických jednáních, která byla zahájena. Byla zahájena vaší stranou. Věřím tomu, že se nám konsensus v nějaké krátké době podaří najít.
Mezitím jsem požádal předsedu vlády o možnost prodloužení termínu, který jsem si sám navrhl - z měsíce prosince na měsíc únor příštího roku. Věřím tomu, že společně najdeme seriózní řešení.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru Jaroslavu Tvrdíkovi. Ptám se pana poslance Kladívka, zda má doplňující otázku. Je tomu tak. Má příležitost ji položit.
Poslanec Tomáš Kladívko: Děkuji. Pane ministře, vy jste se zmínil, že spolupráce se Slovenskem se udá až poté, co Slovensko vstoupí do aliance. To znamená, když to vezmu na naše poměry: My jsme od vyzvání vstoupili do aliance za 19 měsíců. Předpokládá se, že za tu dobu zhruba 19 měsíců bude tato spolupráce jenom na papíře, nebo už se projeví na nějakých konkrétních věcech, nejen v oblasti vzdušných sil, ale i v jiných oblastech Armády České republiky?
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Doplňující otázka byla položena. Pane ministře, máte možnost na ni reagovat.
Ministr obrany ČR Jaroslav Tvrdík Vážený pane předsedající, vážení kolegové poslanci, spolupráce se Slovenskem má za dobu mého funkčního období poměrně jasné kontury. Počítám s tím, že za nového ministra obrany Ivana Šimka budeme dále pokračovat. Běží nám celá řada projektů v oblasti česko-slovenské jednotky v Kosovu, která bude nadále pokračovat. Běží budování česko-slovensko-polské brigády, která v dané chvíli je připravena zkrátit lhůty hotovosti k hlášení povinnosti plnit úkoly zhruba o 18 kalendářních měsíců. Společně realizujeme v rámci států V4, ve kterém jsme se Slovenskem nosnými partnery, projekt modernizace vrtulníků MiG 24. Pokračovat budou pravděpodobně další projekty v oblasti vyzbrojování.
Domluvili jsme se na tom, že naši národní ředitelé pro vyzbrojování porovnají projekty reforem ozbrojených sil obou dvou států. Jak asi víte, Slovensko přijalo podobný koncept jako Česká republika. Mají skutečně obdobné charakteristické rysy, protože vypracovávali strategické sekce obou dvou ministerstev na podobných principech, na podobné filozofii vycházející z členství v Severoatlantické alianci. Proto se pokusíme porovnat například střednědobé plány a plány vyzbrojování. Teď typujeme další projekty, ve kterých bychom mohli postupovat na sjednocené linii, která může přinést větší efektivitu při vynakládání finančních prostředků. Počítáme s tím, že bude pokračovat spolupráce v oblasti ochrany utajovaných skutečností. Bude pokračovat spolupráce v oblasti zpravodajských služeb, celý další režim spolupráce, který nám umožní integraci nejen v rámci Severoatlantické integrace, ale v rámci faktické integrace obou dvou armád.
Myslím si, že mohu bez nadsázky říci, že spolupráce obou armád je téměř lepší než v době, kdy se Československá armáda rozdělovala na dvě samostatné části.
Co se týká oblasti vzdušných sil, jak jsem již řekl, nemáme ambici najít za každou cenu řešení ve společném nákupu nadzvukové stíhací techniky. Česká republika je v tuto chvíli ve zvýhodněné situaci proti Slovensku, protože vstupem do Severoatlantické aliance jsme se dostali z okrajové země Severoatlantické aliance vlastně do středu aliance. Naším hraničním partnerem, kterému v případě potřeby podle článku 5 budeme vypomáhat, který mimo jiné je ve vzdušném prostoru krajním státem, je Slovensko. Naší snahou je proto hledat se Slovenskem maximální možnou míru spolupráce ve vzdušném prostoru. Tam, kde to lze již v současné době, tak to učiníme.
Musím říci, že jsem si uvědomil při diskusích se slovenským kolegou, jaký je rozdíl mezi ozbrojenými silami České republiky a ozbrojenými silami Slovenska. Musím říci, že skutečně pět let členství v alianci mělo nesmírný význam pro rozvoj našich ozbrojených sil a že slovenská armáda je z určitého pohledu, z pohledu České republiky, teprve v roce 1997. Pětileté zpoždění je tam prostě vidět. Slovensko ve dvouletém období, které mu do plné integrace zbývá, bude muset provést řadu velmi složitých kroků. My si to uvědomujeme. Víme, jak to bylo bolestné pro nás. Pokusíme se udělat všechno pro to, aby jejich přístupové období bylo co nejjednodušší. Již v tomto období se budeme snažit vyvarovat negativních zkušeností, které jsme měli my sami, a všechny zkušenosti, které jim budeme moci předat, všechny složky ozbrojených sil, které budeme moci provázat vzájemnou spoluprací v zájmu pro obě dvě země, prostě realizujeme. To platí bezesporu i pro vzdušné síly, kde před Poslaneckou sněmovnu budu moci s příslušnými mezinárodními smlouvami přistoupit v relativně krátkém čase když ne týdnů, tak jednoho či dvou měsíců.
Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministrovi. Prosím, aby se v tuto chvíli ujal slova pan poslanec Hynek Fajmon. Interpelace má směřovat k panu ministru Cyrilu Svobodovi, který je řádně omluven.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážený pane místopředsedo, vážených 13 poslanců ODS, jeden poslanče KDU, jeden KSČM, dva ministři.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Kam byste zařadil mě, pane poslanče?
Poslanec Hynek Fajmon: Vás jsem oslovil jako pana místopředsedu.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Já nejsem bez stranické příslušnosti.
Poslanec Hynek Fajmon: Takže dva KDU-ČSL.
Chtěl bych podat interpelaci na ministra zahraničních věcí ve věci vztahů se sousedními zeměmi, to znamená se Slovenskem, Rakouskem, Polskem a Německem. Konkrétně se mi jedná o to, jakým způsobem jsou na Ministerstvu zahraničních věcí evidovány požadavky, které jsou vznášeny našimi sousedy vůči České republice.
V poslední době jsme byli svědky ze strany Rakouska o snahy vnášení otázky Temelína, Benešových dekretů a některých dalších věcí do bilaterálních vztahů mezi Českou republikou a Rakouskem.
***