(15.30 hodin)
(pokračuje Emmerová)
Oficiální statistika pro sledování všech těchto forem zdrojů a potřeb však neposkytuje nutné údaje a vysledovat je z různých dílčích zdrojů je prakticky velmi složité, někdy nemožné a nereálné. Kromě toho vypovídací schopnost takto získaných údajů z různých zdrojů je nízká, protože jsou často účelově deformovány poskytovateli těchto údajů.
V systému vzrostla věcná nerovnováha mezi nabídkou a poptávkou, snížila se dostupnost a někde i kvalita zdravotní péče, protože se někde používají i levnější, mnohdy méně kvalitní materiály, některé výkony se neprovedou, na neakutní zákroky se prodloužily čekací doby apod.
Zavedené finanční nerovnováhy vedly ke snížení motivace poskytovatelů zdravotní péče a došlo též k posílení korupčního prostředí. Peněz pro všechny stále není dostatek, a tak zájem o přísun dalších finančních prostředků do systému zcela přehlušuje zájem o zvýšení efektivnosti a hospodárnosti systému s výjimkou nemocného, který má však malý vliv v tomto koloběhu. O vliv na rozdělení financí, případně o uspokojivou část celku bojují různé zájmové skupiny zdravotníků, pojišťovny, farmaceutický průmysl, distributoři léčiv a zdravotnických prostředků a v neposlední řadě stavební firmy, které mají zájem o výstavbu nových objektů. Dále dodavatelé výpočetní a zdravotnické techniky, dodavatelé různých služeb, zkrátka trh působí ze všech sil.
Některé tíživé situace se řeší nesystémovými zásahy, včetně snahy poslanců utrhnout pro tu svoji nemocnici maximum a tak prokázat svoje kvality, aby uspěli v dalších volbách. Tyto nesystémové zákroky situaci ještě více zhoršují a nastolují nové nerovnováhy. Určitý díl viny tedy nesou všichni aktéři s výjimkou těch, pro které by celý systém zdravotní péče měl sloužit, tj. pro nemocné občany. V četných diskusích na toto téma - rozuměj problém financování - se však slovo pacient, česky nemocný, zcela vytratilo.
V minulých dnech jsem byla požádána o sdělení na 4. konferenci sdružení CzechMed, to je dodavatelů zdravotnických prostředků, zde v Praze. Téma, základní téma - opět financování. Jak se však zděsil předseda sekce, když jsem začala hovořit o moderních prostředcích ke správné aplikaci kyslíku. Měla jsem totiž naivní představu, že lidé v sále, mnozí lékaři a jistě i jiní bývalí zdravotníci, budou mít zájem na zlepšování kvality zdravotní péče, a budou tedy takovéto prostředky vyhledávat a nabízet zdravotnickým zařízením - v zájmu našich nemocnic. Zřejmě však zásadní chybou byl fakt, že jsem nedokázala říci, jaký by to představovalo pro ně zisk.
Zisk mě osobně nikdy nezajímal, neboť vždycky jsem měla starost o to, jak nemocnému prospět, zachránit mu život včetně zdraví, a to i za cenu určité osobní a nebo rodinné újmy, bez ohledu na své pohodlí a dokonce i zdravý životní styl. Jenom tak lze práci zdravotníka s čistým svědomím realizovat, alespoň v našich podmínkách. Tím nechci říci, že zdravotníci by neměli být oceněni finančně tak, jak je zvykem v jiných zemích, na západ od naší hranice zejména.
Co říci závěrem? Naplnění kompetencí kraje i ve sféře zdravotní péče je poslední příležitostí, jak uvést do pohybu žádoucí změny. Provést restrukturalizaci lůžek podle potřeb kraje, ale nikoliv primárně podle potřeb finančních. Jde o zajištění dostupné, kvalitní a efektivní péče pro všechny podle zásad moderní medicíny. Bude zajímavé, jak na tyto kroky v kraji bude reagovat solidární zdravotní pojištění. Osobně jsem přesvědčena, že financí není tak málo, ale teprve nová praxe v krajích můj názor definitivně ověří. Pokud ani potom nedojde k rovnováze, pak bude potřeba změnit i systém financování. Změnit obojí najednou však představuje příliš mnoho proměnných pro šťastné zakončení osudu nemocného člověka.
Současné ministerstvo usiluje o nápravu všemi doporučovanými prostředky, jak jsme slyšeli v minulých sděleních, především pak předkládáním moderních zákonů, které zaručí realizaci zdravotní péče a harmonizaci s předpisy Evropské unie, kam chceme brzy vstoupit. Předpokládaná spolupráce s krajskými úřady, kterou předpokládá i prohlášení hejtmanů, které máme před sebou, (by?) měla přinést užitečná konkrétní řešení s důrazem na spravedlivé rozmístění zdravotní péče v každém kraji.
Děkuji za pozornost. (Potlesk části sněmovny.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni Emmerové a žádám pana poslance Janečka, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jaroslav Pešán.
Poslanec Josef Janeček: Vážení kolegové a kolegyně, já se domnívám, že bychom si měli definovat rozsah onoho problému, o kterém zde diskutujeme. Řekl bych to, co se opakuje v odborné literatuře, že zdravotní stav obyvatelstva je přibližně jen z 20 % ovlivněn tím, jak funguje zdravotnictví.
Abychom pochopili onen rozměr financování, ocitoval bych z vládní zprávy nikoliv překlepy a nešťastně formulované věty, ale číslo, které udává, že k 30. září tohoto roku činí hospodářský výsledek minus 700 milionů korun. Podívejme se tedy, jak vypadal hospodářský výsledek v minulém období. V roce 1996 to bylo minus 2,987 miliardy korun, v roce 1997 minus 953 milionů korun, 1998 minus 323 milionů korun, v roce 1999 1,135 miliardy korun, v roce 2000 minus 930 milionů korun, v roce 2001 minus 974 milionů korun. Čili vidíme, že jde o hospodářský výsledek, jehož schodek řekl bych je pro naše zdravotnictví téměř typický, neboť nedochází k žádné dramatické změně.
To, co je významnější z hlediska dynamiky v průběhu jednoho roku. Ocituji tedy hospodářské výsledky v průběhu minulého roku. K 30. 6 činil hospodářský výsledek minus 529 milionů korun, k 30. září minus 726 milionů korun, k 31. prosinci minus 974 milionů korun. Ovšem o tři měsíce později, tedy 31. března tohoto roku, činil hospodářský výsledek, vážení kolegové, plus 233 milionů korun. To je jenom o tom, abychom si uvědomili, co všechno dělá způsob financování, co dělá způsob vyrovnávání mezi nemocnicemi a pojišťovnami, abychom z objemu financí, který činí přibližně půl procenta a který představuje zhruba dvě denní platby, abychom kvůli tomuto deficitu nestrávili diskusí až do Vánoc. Můžeme totiž konstatovat, že hospodářský výsledek nemocnic je ke 30. září tohoto roku téměř totožný s hospodářským výsledkem loňského roku za dané období. Pokud by kopíroval danou trajektorii, můžeme očekávat, že v březnu příštího roku může být hospodářský výsledek pozitivní. Obdobná čísla bychom ovšem našli i v ostatních letech.
***