(16.30 hodin)
(pokračuje Špidla)
To je odpovědnost resortního ministra. Musím říci, že pan ministr Tvrdík má v těchto věcech jasno, což se mimo jiné projevuje i ve velmi dobře propracované a zásadní reformě Armády ČR, kterou předložil a kterou vláda intenzivně realizuje.
Pan ministr Tvrdík mě ujistil, ale je to samozřejmě i jeho ústavní povinnost, že na kteroukoliv vaši otázku, od vlnové délky některého radaru až po otázku infračerveného navádění kteréhokoliv typu protivzdušné rakety, pokud se nebude jednat o věci, ke kterým nejste prověřen, vám odpoví a bude vás o těchto věcech informovat. Čili o všech otázkách, které jste předložil, které jsou jistě závažné a zajímavé, jsou vyjádřeny v mnoha stranách technické dokumentace a v mnoha stranách taktických a strategických příruček, budete informován a pan ministr Tvrdík to učiní.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu místopředsedovi vlády. Nyní udílím slovo panu poslanci Miroslavu Benešovi. Připraví se pan poslanec Hynek Fajmon.
Poslanec Miroslav Beneš: Děkuji za slovo. Vážený pane premiére, chtěl bych jenom upozornit, že ODS nebyla proti nákupu nadzvukových letounů. ODS vždy upozorňovala na složitost tohoto nákupu. Stejně tak jsme vždy také upozorňovali na problematiku vstupu ČR do Evropské unie.
Pane premiére, v těchto dnech probíhá jakási kampaň. Kampaň, na kterou pro příští rok je vyčleněno 200 mil. Kč, a dovolte, abych ocitoval z tisku, protože z tisku se občané o té kampani více dovědí: Povedeme objektivní, otevřenou, až možná kontroverzní debatu. - Naprosto souhlasím a velmi bych to přivítal. Pak se dozvídám, že některý z účastníků debaty zastává názor, že do hrobu a do Evropské unie se musí. (Ohlas v sále.) Já bych velmi varoval před tímto příkladem, protože kdybychom vypsali referendum o tom, kdo chce vstoupit do hrobu, tak odpověď by těžko mohla být kladná. A konečně se dozvím, že lidé ze zemí Evropské unie jsou bohatší a spokojenější než my.
Vážený pane premiére, já si myslím, že pokud takto povedeme debatu o vstupu do Evropské unie, nebudou lidé rozčarovaní ze vstupu, ale po vstupu. Proto dovolte, abych se vás zeptal: Cítíte zodpovědnost za informační kampaň o vstupu do Evropské unie? A pokud ano, změníte scénář tak, aby debata byla objektivní, otevřená, ale možná také kontroverzní?
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Musím říci, že otázky pana poslance Beneše jsou otázky, na které lze odpovědět. Jistě byly rozumně a dobře položeny. Musím ovšem říci, že ona poznámka "do hrobu, o hrobu" a ještě i další poznámky, které uvedl jako jakousi koláž pravděpodobně z denního tisku, už tak srozumitelné nejsou, a tudíž se jimi nebudu zabývat.
Dovolte mi, abych vás informoval jenom velmi obecně o koncepci komunikační strategie.
Je dobré si připomenout klíčové faktory, které ovlivnily současné vnímání Evropské unie a její rozšiřování. Dosavadní povědomí o Evropské unii a vztahu k ní vychází z několika historických zlomů. Na počátku devadesátých let stojí pád železné opony, kdy se v naší zemi pod heslem "návrat do Evropy" šířila silně emotivní atmosféra sounáležitosti se státy Evropské unie. Představy občanů o brzkém zařazení České republiky do Evropské unie byly v té době povětšinou velmi zidealizované až nekritické.
V roce 1996 přichází zlom - totiž oficiální žádost České republiky o přistoupení k Evropské unii a stanovení data vstupu České republiky do Evropské unie na rok 2003. V této době začíná období negociací a posiluje se i komplikovanost samotného pojmu a podstaty evropské integrace. I přes vyhlášené datum vstupu České republiky do Evropské unie přichází vnitropolitická krize podzimu 1997 a první závažné pochybnosti nejen o české transformaci, ale i o české integraci do Evropy. Evropská unie začala být představována jako byrokratický aparát, který je vzdálen občanům.
Současná vláda, která vzešla z voleb, má program, jehož zásadní součástí je vstup do Evropské unie, který podpořili občané České republiky. Vláda chce splnit slib, který dala svým voličům, a dovést Českou republiku do Evropské unie.
Cíl komunikační strategie. Komunikační strategie je vymezena programovým prohlášením vlády z roku 2002, které jako jednu z priorit stanovuje vstup České republiky do Evropské unie v roce 2004. Usnesením vlády č. 974 ze dne 26. září 2001 vláda vyslovila souhlas se zásadní plošnou komunikační kampaní v rámci komunikační strategie České republiky před vstupem do Evropské unie a ukládá jednotlivým ministrům, aby se aktivně na kampani podíleli nejen vlastním vystupováním, ale také realizací resortních komunikačních strategií.
Cílem komunikační strategie je vyzvat občany České republiky, aby šli rozhodnout v referendu o vstupu do Evropské unie. To je zásadní věc, kterou bych chtěl i tímto prostřednictvím občanům sdělit: 15. a 16. června příštího roku se odehraje referendum, ve kterém občané budou moci rozhodnout přímo o vstupu nebo nevstupu České republiky do Evropské unie.
Druhým cílem je poskytnout maximum srozumitelných informací.
Třetím cílem je informovat občany o přesvědčení vlády, že vstup České republiky do Evropské unie bude přínosem pro naši zemi, a zavést dlouhodobě využitelný systém komunikace a předávání informací v rámci orgánů státní správy.
Dále půjde o to, dosáhnout maximální efektivity investovaných prostředků, dosáhnout synergického efektu spoluprací státních, neziskových i soukromých subjektů, umožnit dostupnost informací všem cílovým skupinám.
Součástí komunikační strategie je i vnější komunikační strategie. Jejím cílem je prezentovat Českou republiku jako kandidátskou zemi schopnou převzít veškeré závazky spojené s členstvím v Evropské unii a připravenou nést svůj díl odpovědnosti na budoucím politickém, hospodářském, kulturním a sociálním rozvoji Evropy.
Financování komunikační kampaně je následující. Rozpočet na komunikační strategii na rok 2003 je sestaven na základě detailního prováděcího plánu. Mezi základní kritéria pro použití finačních prostředků patří přesné zacílení kampaně. Prioritně budou oslovováni ti občané, kteří si sami informace nevyhledávají a se kterými se dosud systematicky nekomunikovalo.
Efektivita vynaložených prostředků. Komunikační strategie staví na synergickém efektu aktivit státního, soukromého i neziskového sektoru, např. v regionu souhra municipalit, místních neziskových organizací, městských evropských informačních středisek, místních soukromých firem apod., transparentnost výběrových řízení a kvalita dodavatelů. Ve snaze docílit co největší transparentnosti a vybrat co nejkvalitnější dodavatele budou probíhat tři typy výběru: poptávková řízení, realizovaná v těch případech, kdy zákon dovoluje zadat zakázku přímo, tedy v objemu do dvou milionů, výběrová řízení pro zakázky v objemu dva až 7,5 milionu a veřejné obchodní soutěže pro zakázky v objemu nad 7,5 milionu. Základem pro transparentnost a přehlednost výběru dodavatelů je stanovení objektivních kritérií, pravidelné zveřejňování informací v médiích a pravidelná informovanost vlády a Parlamentu ČR.
***