(16.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
MiG 21 ani L-159 toho schopné nejsou. Horních pět procent možností, že za tmy, špatných povětrnostních podmínek apod. bude mít naše národní autorita v oblasti protivzdušné obrany pouze omezenou šanci přijmout rozhodnutí na základě úplných a důvěryhodných informací, zůstane za současného stavu našich vzdušných sil nepokryto. Jestli je nebo není takové riziko akceptovatelné, je bezesporu politické rozhodnutí.
Technicky máme i po summitu NATO zabezpečen vzdušný prostor tak, jak je nejlépe možné s našimi stávajícími prostředky. Nemáme již AWACS vyplňující hluchá místa v přehledu o vzdušné situaci, nemáme k dispozici samozřejmě ani F16 vyplňující hluchá místa v možnostech zásahu. Máme ale zkušenosti, postupy, máme systém velení a řízení, který umožňuje mnohé, i když není všemocný. Hledáme proto intenzivně další možnost rozšíření a zlepšení našich schopností.
Ještě na summitu NATO navrhl náš ministr obrany Tvrdík, aby byl přehodnocen celý koncept RENEGADE. Takřka okamžitě vydala Severoatlantická rada v tomto smyslu úkol vojenskému výboru. Pandořina skřínka se na popud České republiky otevírá znovu. Nejen kvůli České republice, ale zejména kvůli dalším zemím, které již jsou nebo v budoucnosti budou členy aliance, je zřejmé, že není možné přijmout unifikovaný postup.
Na druhé straně není možné jedním dechem tvrdit, že NATO má stíhacích letounů dost, a zároveň připustit, že není schopné v principu žádný z nich poskytnout v případě, že by je členská země potřebovala v době míru proti v současné době poměrně pravděpodobnému ohrožení zneužitím dopravního letounu. Právě toto dilema leží opět na stole vojenskému výboru NATO. Že se bude jednat o dilema nanejvýš komplikované, není třeba dále zdůrazňovat.
Summit NATO přinesl ještě jednu zásadní možnost posunu, pokud se týká zabezpečení našeho vzdušného prostoru. Slovensko bylo pozváno ke vstupu do aliance a tím se zcela logicky naskytla možnost zefektivnit celou oblast naší protivzdušné obrany. Tento posun nás nezastihl nepřipravené. Projekt Společné nebe, jehož kontury jsme představili našim slovenským kolegům jak přímo na summitu, tak hned při mé návštěvě v sobotu na Slovensku, má zcela jistě tento potenciál. O jeho jednotlivých modulech již začali toto pondělí jednat experti. Do měsíce mi ministr obrany předloží, jak pevně doufám, již konkrétní návrh postupu. Věřte mi, že právě bilaterální aranžmá pro případ situace podle konceptu RENEGADE bude jedním z modulů projektu Společné nebe.
Pro předčasné a zbrklé kritiky chci předeslat, že se nám nejedná o spojení hluchého se slepým ani na druhé straně o získání stejného typu nadzvukového letounu. Jak jsem již řekl, strategický cíl je jasný - zvýšení efektivity systému zabezpečení vzdušného prostoru České republiky cestou oboustranně výhodné spolupráce se Slovenskem. Jsme připraveni tento cíl aplikovat i při jednání s dalšími sousedními zeměmi.
Návrh, který je v současné době intenzivně konzultován se Slovenskem, nemusí být nutně limitován jen na spolupráci dvou zemí. Má v sobě v případě úspěšného rozvoje, ve který přirozeně věřím, velmi silný růstový potenciál, který by se mohl změnit do regionální dimenze postupným připojením se Polska a Maďarska. Nejdeme sice cestou Lucemburska, které v současné době prochází ohněm dvoustranných a multilaterálních jednání ohledně zabezpečení svého vzdušného prostoru leteckými silami sousedů, ale připravujeme se na všechny možné eventuality. Jsem přesvědčen, že jsme zemí, která má na to a chce zabezpečit svůj vzdušný prostor národními prostředky v maximálně možné míře.
To, že využíváme našeho členství v NATO, je racionální a správné. Kombinací NATO a národních schopností budeme využívat v současnosti i v budoucnosti a je naší povinností vytvořit pro ně co nejlepší podmínky legislativní, operační i technické.
Vláda chápe zajištění obrany státu jako výsostně nadstranickou záležitost, která s ohledem na životní a strategické zájmy České republiky svým dopadem, významem a důležitostí přesahuje jedno volební období, funkční období jedné vlády, potažmo jediného resortního ministra. Více než v jiných oblastech musí být zajišťování obrany předmětem konstruktivní spolupráce jdoucí napříč celým politickým spektrem všech demokratických stran. Nikdo nezakrývá současný neutěšený stav vzdušných sil Armády České republiky. K nalezení východiska z této situace je potřeba co nejširší spolupráce. Proto jsem pověřil ministra obrany, aby zahájil politické konzultace s ostatními politickými stranami.
Tolik k zabezpečení vzdušného prostoru nyní. Jsem si takřka jist, že se na toto téma budeme bavit v nastávajícím období dost a dost.
Dámy a pánové, jak vidíte, konzultace začínají, protože projekt sám o sobě je na úplném počátku. Zahájení konzultací je dáno usnesením vlády, které předtím, než jsme konzultace zahájili a než jsem pronesl ony veřejné výroky, bylo schváleno.
Pokud jde o to, že slovenští politici byli překvapeni nebo že projevovali nejistotu v tomto programu, nemohu doložit informace, které by k tomu svědčily, protože vím, že ministr obrany již přibližně tři čtvrtě roku projednával v této věci různé politické modality a různé modality s ministrem obrany panem Stankem. To, že jsme nepřešli k intenzivnějšímu jednání, bylo dáno logikou politické sezóny, protože ve Slovenské republice byly v září volby.
Děkuji vám.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu předsedovi vlády a táži se pana poslance Nečase, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Petr Nečas: Položím doplňující otázku a doufám, že ji pan předseda vlády nebude ignorovat jako v předcházející interpelaci paní poslankyně Páralové.
Konstatuji, že předseda vlády neprovedl žádné politické konzultace na české politické scéně, to znamená, že v této zásadní zahraničněpolitické události nemá širší politickou podporu, jakkoli to nesvědčí o špatnosti nebo dopředu negativním náhledu na tento koncept.
Za druhé byly velmi omezené konzultace s našimi partnery. Byl tady zmiňován pouze bývalý slovenský ministr obrany, ani slovo o polských a maďarských partnerech.
Za třetí - pan předseda vlády nemá ve chvíli, kdy tento výrok vyřkl veřejně, sebemenší představu o vybavení a systematickém řízení tohoto systému, o jeho organizační struktuře, o řetězci velení, o autoritě vydání rozkazu, způsobu výcviku, logistického zabezpečení apod. Chtěl bych upozornit pana ministerského předsedu, že příště by bylo lépe mít v těchto věcech jasno, a pak teprve dávat veřejná prohlášení. Krach tohoto projektu bych považoval ze zahraničněpolitického hlediska za velmi neblahou zprávu o České republice.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení poslanci, v prvé řadě chci říci, že ODS až do poměrně krátké doby byla zásadně proti jakémukoli nadzvukovému letectvu a to samozřejmě bylo v ostrém rozporu s představou sociální demokracie, která je toho názoru, že máme být schopni alespoň částečně zajistit svůj vzdušný prostor národními prostředky. To samozřejmě komplikovalo situaci.
Pokud jde o to, že neproběhly konzultace, jak o nich hovořil pan kolega Nečas, o tom jsem hovořil zcela jasně. Uložil jsem ministru obrany, aby poté, co vláda rozhodla začít studovat tuto možnost, prováděl intenzivně konzultace s jednotlivými parlamentními stranami. Tak tomu je a tak tomu také bude.
Pokud jde o odborné otázky, které kladl pan poslanec Nečas, odpovědností ministerského předsedy není mít přehled o fungování protivzdušné obrany, o takticko-technických datech stíhacích letounů, o možnostech variancí jejich výzbroje, o taktikách a strategiích, kterými jsou nasazeny průzkumné prostředky, o mnoha dalších věcech.
***