(16.50 hodin)
Poslanec Jozef Kubinyi: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené kolegyně a kolegové, diskuse se vede už dlouho a připadá mi ne celkem důstojná, protože se bavíme pořád o koblihách jako takových.
Prosím vás, v zákoně je podstatné to, že když je prodej ve velkoprodejně, kde je jakékoli pečivo nabízeno volně, tak člověk není chráněn před tím, že ten, kdo to měl v ruce před ním, není něčím nakažen. To je podstata věci. Nejde o koblihy, rohlíky, jde prostě o potraviny, které jsou nebalené. Já nevím jak vy, ale já osobně bych si nerad koupil rohlíky nebo cokoliv jiného z nějakého zdroje, kde to přede mnou prohrabal někdo, kdo vypadá řekněme jako člověk, který není právě moc čistý. Toto je věc, která je podstatná. Od toho se stále utíká a vytahuje se problém koblih.
Na druhé straně není pravdou, že by maloprodejci nemohli prodávat koblihy nebo cokoliv jiného. Když se zamyslíte nad tím, co říkal kolega přede mnou, stejně to v nějakém obalu domů donést musíte. Pokud si to koupíte v nějakém bufetu, kde půjde o prodej pultový, tak vám zboží podají kleštičkami nezabalené na talířek a tam si ho sníte.
Problémy skutečně nejsou v té rovině, jak jsme tu slyšeli. Já se domnívám, že diskuse by skutečně měla být věcná a neměla by být přenášena někam jinam, například jak budou rozbředlé koblihy zabaleny do nějakého igelitového pytlíku.
To je vše.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano. Než dám slovo paní kolegyni Emmerové, hlásí se s faktickou poznámkou pan kolega Pleva.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedající, jen fakticky chci reagovat na svého předřečníka. Z jeho vystoupení vyplývá, že se v brzké době dočkáme vyhlášky, že veškeré pečivo včetně rohlíků bude muset být zabaleno. Děkuji pěkně, nevím, kde pak budu kupovat pečivo. Asi si ho budu péci doma sám.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, pane kolego. Nyní má slovo v obecné rozpravě paní kolegyně Emmerová, předsedkyně výboru pro sociální politiku a zdravotnictví.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, kolegyně a kolegové, já jsem udivena, do jakých jsme se dostali debat ohledně koblih. Nevěděla jsem, že jsou tak oblíbeným pečivem, a překvapil mě kolega Langer, jaké má znalosti, jak tu vyjmenoval různé druhy pečiva.
Je pravda, kdyby chodili muži nakupovat, stoprocentně by věděli, že právě v supermarketech, kde se prodává volně ovoce, které si každý sám dá do určitého sáčku, a kde se také může vyskytnout nebalené pečivo, že právě tímto způsobem může velmi snadno dojít k přenosu infekce. Například můj syn kdysi dostal salmonelózu - typ Salmonela Panama - z banánu. Jistě víte, že banán při vstupu do samoobsluhy uchopíte, dáte do sáčku, popojdete deset metrů dále, a tam jsou rohlíky i koblihy, vše to, co si volnou rukou můžete vzít, pokud nezachováváte kulturu prodeje a neberete toto zboží kleštičkami.
Chtěla bych připomenout, že v současné době dochází skutečně k velkému rozmachu alimentárních nákaz, a nejen alimentárních. To si musíme uvědomit. Paní ministryně tady uváděla statistiku. To je bohužel "zásluhou" těch, kteří nejsou dostatečně prověřeni přes eventuální bacilonosičství, kteří jsou diletanti ve své takzvané profesi. Například výroba majonézy jen tak volně, která je v restauraci také v pětikilovém sáčku a odtud se odebírá tak dlouho, dokud nedojde. Přitom se nerespektuje exspirace atd. To všechno jsou důsledky diletantismu, který se bohužel do podnikatelských aktivit dostal.
Kromě toho si musíme uvědomit, že přes naše území přechází velké množství cizinců, že jsou to cizinci, kteří se sem někdy dostávají ve zhoršených hygienických podmínkách, a ti potom samozřejmě eventuálně nakupují v našich obchodech.
Já se domnívám, že i kdyby nešlo o přizpůsobení se Evropské unii, že v této atmosféře je skutečně daleko lepší si koupit něco v tomto obalu než se dívat na to, jak je zboží ohmatáváno.
Jestli by se snad ani toto nezdálo dobré, pak je nejlepší, když například paní Langerová doma koblihy upeče. Ty jsou opravdu nejlepší.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní kolegyni Emmerové. Slovo má pan kolega Ransdorf, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Máte slovo, pane kolego.
Poslanec Miloslav Ransdorf: Je vidět, dámy a pánové, že i parlamentní debata může přinést docela zajímavé obohacení znalostí každého z nás, včetně mne, protože se ukázalo, že se mýlil doktor Vlach ze Saturnina, když dělil lidi na tři skupiny podle toho, jaké zaujmou stanovisko, když se dívají na koblihy. Jedni tupě zírají na koblihu, druzí mají tendenci koblihu sníst nebo ji snědí, ti třetí jsou prý velice vzácní - ti koblihu vezmou a hodí ji po někom jiném, začnou prostě koblihami bombardovat své okolí. Jak se zdá, doktor Vlach netušil, že je ještě čtvrtá možnost, to znamená, že se o koblihách povede parlamentní rozprava. Jsme obohaceni, přátelé.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Ransdorfovi. Už jsem ho chtěl vést k pořádku, protože to opravdu není předmětem dnešní interpelace. Pan kolega Langer chce pravděpodobně přednést závěrečný návrh ke své interpelaci.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážené kolegyně a kolegové, mrzí mě, že celá debata se zvrhla v trumfování se, kdo řekne vtipnější glosu na téma této právní normy. Já bych mohl také glosovat, že bychom měli místo této vyhlášky nebo vedle ní přijmout vyhlášku o povinném mytí si rukou předtím, než jdeme do obchodu si něco koupit, nebo vyhlášku o tom, že každé ovoce bude povinně také zabaleno do igelitu. Dozvěděl jsem se tady, že když sáhnu na jablko, přenáším infekci někam jinam. Možná bychom se dozvěděli, že bude další vyhláška o tom, že si každý zákazník před vstupem do supermarketu bude muset povinně nasadit roušku nebo dostane gumové rukavice. To přece ale není podstatou problému, opravdu ne. Možná je to úsměvné, ale není to podstata problému.
Podstata problému je to, nakolik upřímný zájem, vážnost a snaha řešit nějaký problém, jak byl prezentován paní ministryní nebo paní předsedkyní Emmerovou, je řešen správně, je řešen cestou, která opravdu přináší nějaký efekt, a není obyčejnou buzerací normálních lidí. O tom je ten problém - jestli právní normy v této zemi přijímané ve jménu těch, kterým mají sloužit, jim skutečně slouží a zda to nejsou naopak klacky a biče, kterými jsou tlučeni po hlavách a rukou.
Já se obávám, že tato vyhláška je ztělesněním toho druhého principu, že je to zbytečná a obtěžující buzerace nejenom výrobců, prodejců, ale zejména nakupujících. Byl bych nejraději, kdyby jako taková byla zrušena. Toho se mi zřejmě nepodaří dosáhnout. Budu tedy usilovat o to, aby Poslanecká sněmovna vyslovila nesouhlas s odpovědí paní ministryně na tuto interpelaci a aby se paní ministryně pokusila lépe argumentovat, proč tato vyhláška byla přijata.
Z těchto důvodů podávám formální návrh na usnesení: Poslanecká sněmovna vyslovuje nesouhlas s odpovědí paní ministryně zdravotnictví na interpelaci Ivana Langera.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Ptám se, jestli paní ministryně má ještě zájem vystoupit. Nemá.
Zahajuji hlasování s pořadovým číslem 169. Pardon, omlouvám se, končím hlasování.
Všechny vás odhlašuji a žádám vás o novou registraci. Věřím, že když chvíli počkáme, než se všichni přihlásí, sejdou se ti, kteří mají zájem hlasovat o této záležitosti. Gong jsem použil, abych přivolal i ty ostatní, abych využil všech "zaužívaných", i když nenapsaných částí jednacího řádu.
***