(15.20 hodin)
(pokračuje Němcová)
Domnívám se, že není třeba v tuto chvíli znovu opakovat, o čem budeme hlasovat, a proto můžeme přistoupit k hlasování.
Zahajuji hlasování. Kdo je pro usnesení? Kdo je proti?
V hlasování pořadové číslo 165 z přítomných 170 bylo pro 132, proti nikdo. Usnesení bylo přijato.
Děkuji panu předsedovi volební komise. Končíme projednávání bodu č. 55.
Nyní mi dovolte jeden organizační procedurální návrh. Před sebou máme dnešního odpoledne k projednávání pouze dva body - prvním z nich je avizovaný bod č. 87, zjednodušeně řečeno návrh zákona, kterým se mění zákon o silniční dopravě, sněmovní tisk 91. Ovšem tento tisk můžeme projednávat až od 16. hodiny. Dalším z avizovaných bodů jsou odpovědi členů vlády na písemné interpelace. Můj návrh v tuto chvíli zní, abychom předřadili bod 78, to je Odpovědi členů vlády na písemné interpelace, a to na tuto chvíli, a jako závěrečný bod našeho jednání nechali bod 87.
Je v tuto chvíli námitka proti mému navrženému postupu? Nevidím ji, proto prosím, abychom se v hlasování vyjádřili, zda s tímto návrhem souhlasíme.
Toto hlasování bude mít číslo 166. Zahajuji hlasování. Kdo je pro tento procedurální návrh? Kdo je proti uvedenému návrhu?
V hlasování pořadové číslo 166 z přítomných 169 bylo pro 116, proti nebyl nikdo. Návrh byl přijat.
Budeme tedy pokračovat podle právě schváleného rozhodnutí bodem
78.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace
Uvedu první z nich. Na pořad jednání 8. schůze Poslanecké sněmovny jsou předloženy celkem tři odpovědi na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nejsou spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovně. Přistoupíme k projednávání těchto odpovědí na písemné interpelace.
První z těchto interpelací je vznesena na předsedu vlády Vladimíra Špidlu, který odpověděl na interpelaci poslance Miroslava Grebeníčka ve věci postupu ministra obrany České republiky, který nabídl území republiky k rozmístění vojenských zařízení USA. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 106.
Nyní otevírám rozpravu. Do této rozpravy vidím přihlášku pana poslance Grebeníčka, kterému uděluji slovo.
Poslanec Miroslav Grebeníček: Vážená paní předsedající, vážený pane premiére, vážení páni ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, je to tak. Interpeloval jsem předsedu vlády v souvislosti s vystupováním ministra obrany při jeho návštěvě Spojených států. Mám tu na mysli podivnou veřejnou nabídku území českého státu pro základny národní protiraketové obrany Spojených států amerických. Tento pro mnohé šokující krok, jak známo, nebyl nikdy dříve v Parlamentu diskutován, natož aby kterýkoli podle ústavy České republiky k tomu kompetentní orgán s takovým nebezpečným závazkem vyjádřil souhlas.
Na mou písemnou interpelaci se mi dostalo od premiéra odpovědi, že prý vláda překvapena nebyla, že o umístění vojenských zařízení Spojených států na území republiky se už déle diskutuje a do budoucna zcela vážně uvažuje.
Jak je zřejmé, po dosavadních velkorysých a s Chartou OSN jen málo se srovnávajících vojenských expedicích a nabídkách českých vojáků k volné dispozici americké vládě jde o další bezprecedentní posun. V době konání pražského summitu Severoatlantické aliance šel ostatně předseda vlády,jak jsme mohli sledovat, ještě dále: svou výzvou zřídit na území republiky velitelství aliance pro boj se zbraněmi hromadného ničení.
Premiér v odpovědi na mou interpelaci zcela vážně obhajuje možné budoucí zřízení amerických základen potřebami obrany vzdušného prostoru republiky. Už dopředu vyjadřuje názor, že u tzv. americké národní protiraketové obrany nepůjde z americké strany o porušování mezinárodních konvencí, především zákazu militarizace kosmu. Vůbec si nepřipouští, že rozmístění amerických zařízení ve střední Evropě může zvýšit bezpečnostní rizika, ohrozit životy a zdraví občanů, omezit suverenitu státu a založit novou hrozbu pro Evropu.
Podobné iluze, jaké vyslovuje předseda vlády, musím proto odmítnout. V zájmu bezpečnosti republiky a českých občanů a v souladu s expertními analýzami nemohu přijmout jako věrohodné argumenty, že protiraketová obrana, jak je koncipována, může být příspěvkem ke zvýšení bezpečnosti Evropy a České republiky.
Více než co jiného vnáší nový zbrojní program vlády Spojených států amerických do světové veřejnosti nedůvěru. Následky nekontrolovatelné militarizace mohou být totiž fatální. V celém mezinárodním společenství je dostatečně známo, že Spojené státy systematicky porušují celou řadu mezinárodních úmluv, pokračují ve vývoji zakázaných druhů zbraní, zejména zbraní hromadného ničení. Nezpochybnitelná zkušenost, fakta z působení armády Spojených států amerických na Balkáně a v Afghánistánu usvědčují vládu Spojených států amerických z porušování Charty OSN, z porušování základních ustanovení mezinárodního práva válečného a z flagrantního a zcela neomluvitelného porušování ženevských konvencí, kterými je Česká republika vázána. Vláda Spojených států se vytrvale a s využitím diplomatického nátlaku velmi úspěšně odmítá podřizovat požadavkům mezinárodní kontroly.
Chci z tohoto místa připomenout i jednu pro vládu zcela bezvýznamnou okolnost - a to je postoj občanů ke zřizování cizích základen a rozmístění cizích vojsk na území našeho státu. Ve Spojených státech se, jak známo, zcela vážně zabývají zkoumáním toho, proč - zjednoduším-li to - svět Ameriku nemá rád. Čas od čas nám světové informační agentury zprostředkovávají obrazy odporu Japonců, Jihokorejců a dalších proti americké vojenské přítomnosti.
***