(11.10 hodin)
(pokračuje Ambrozek)
Je reálný předpoklad, že přijetí a implementace nové legislativy vytvoří další nový potenciál k odstranění dosavadních problémů a k posílení výdajů zejména do oblasti nakládání s komunálními odpadními vodami a do oblasti nakládání s odpady.
Rizika pro stav životního prostředí ČR budou zřejmě i nadále představovat pokračující mírný nárůst emisí oxidu dusíku a těkavých organických látek z mobilních zdrojů, zvyšování frekvence výskytu nadlimitních koncentrací přízemního ozonu, mírný nárůst emisí oxidu uhličitého v souvislosti s hospodářským oživením a přetrvávající riziko zhoršování zdravotního stavu lesů v některých lokalitách.
V nadcházejících letech lze očekávat pozitivní vývoj v následujících oblastech:
další mírný pokles emisí hlavních znečiš’tujících látek do ovzduší ze stacionárních zdrojů v souvislosti s postupným náběhem opatření, která vyplynou z nového zákona o ovzduší,
další pokles znečišťování povrchových vod z vodových zdrojů především v souvislosti s budováním a zprovozňováním dalších čistírenských kapacit, zejména v obcích velikostní kategorie 2000 - 5000 ekvivalentních obyvatel,
mírný pokles znečišťování vod nutrienty ze zemědělských zdrojů v souvislosti s aproximací práva ČR vzhledem k právním předpisům ES,
postupné zvyšování ekologické stability krajiny v souvislosti se snižováním zornění zemědělské půdy a jejím zalesňováním či zatravňováním a realizaci aktivních krajinotvorných opatření,
velmi pozvolné zlepšování zdravotního stavu lesa, druhové, věkové a prostorové skladby lesů,
postupné snižování množství obalového odpadu a biologicky odbouratelného odpadu ukládaného na skládkách v souvislosti s implementací nově přijímané legislativy.
Na základě vyhodnocení a posouzení informací o vývoji a stavu životního prostředí v ČR, lze závěrem uvést, že
1. v roce 1990 došlo k zásadnímu zlepšení téměř u všech složek životního prostředí. Hodnoty základních ukazatelů charakterizujících stav životního prostředí se již výrazně neliší od průměrných hodnot vykazovaných v zemích EU a OECD ani od hodnot dosahovaných v Německu, Rakousku a v sousedních kandidátských státech. Při porovnání České republiky se zeměmi EU a OECD se již nevyskytují řádové rozdíly mezi hodnotami sledovaných indikátorů.
2. K dosažení těchto výsledků přispělo kromě pozitivního vlivu ekonomických a společenských změn také přijetí a implementace nové environmentální legislativy a vynaložení vysokých prostředků na investice k ochraně životního prostředí, a to jak ze strany státu, tak i obcí a soukromých subjektů.
V období 2001 až 2010 lze očekávat další pozitivní změny, které však už nebudou srovnatelné s dynamikou a rozsahem pozitivních změn v průběhu devadesátých let. Vysoké finanční prostředky však bude třeba vynaložit zejména v oblasti ochrany vod v souvislosti se zavedením legislativy ES.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Zprávu projednal výbor pro veřejnou zprávu, regionální správu a životní prostředí, jehož usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 103/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj výboru.
Poslanec Josef Vícha: Vážená paní místopředsedkyně, omlouvám se za svého kolegu, který je ve Francii, a zkusím převzít jeho úlohu.
Vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí na své 9. schůzi po odůvodnění Ing. Pavla Labounka, náměstka ministra životního prostředí, a po zpravodajské zprávě pana dr. Pelce a po rozpravě za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vzít sněmovní tisk č. 103 na vědomí.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Zahajuji všeobecnou rozpravu do níž nemám písemnou přihlášku. Hlásí se pan poslanec Hrnčíř. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Pavel Hrnčíř: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, v této zprávě, přednesené panem ministrem životního prostředí, je v našem sněmovním tisku uvedeno a pan ministr to zopakoval i na mikrofon, že došlo od roku 1990 k velmi dynamickému a zásadnímu zlepšení životního prostředí v naší republice a že v následujícím období do roku 2010 lze očekávat velmi mírné postupné zlepšování stavu životního prostředí. Myslím, že by si naše vládní orgány měly stanovit vyšší cíle v oblasti životního prostředí, že je ještě hodně oblastí, regionů i způsobů, jak lze naše životní prostředí zlepšit. Říkám to nejen proto, že jsem poslancem za Moravskoslezský kraj a že znám u nás tuto problematiku, i když je takových oblastí i oborů hodně. Myslím, že by si měl ministr stanovit vyšší cíle v této oblasti. Toto byla moje připomínka.
Dále mám na pana ministra dotaz a byl bych rád, aby ho zodpověděl, neboť ve zprávě je uvedeno, že bylo vyjednáno určité přechodné období pro směrnici Rady EHS o čištění městských odpadních vod a toto přechodné období je vyjednáno do roku 2010. Je to období, které se týká dobudování kanalizačních systémů, čistíren odpadních vod v obcích od dvou do deseti tisíc ekvivalentních obyvatel.
Zajímalo by mě, jak tuto poměrně náročnou oblast budeme řešit, protože předpokládám, že tím, že jsme vyjednali přechodné období, tento úkol nesmažeme, ale naopak bychom ho měli řešit a nevracet se k němu těsně před ukončením této lhůty. Již nyní bychom měli stanovit, jakou formou budeme řešit otázku odpadních vod právě v těchto malých obcích.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se, zda se ještě někdo hlásí do rozpravy. Pan poslanec Kužvart. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miloš Kužvart: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že tyto zprávy o stavu životního prostředí se zde projednávají standardně roky a usnesení je, že sněmovna bere na vědomí zprávu o tom, co se v minulém roce událo a co bylo víceméně objektivně zjištěno, změřeno a doloženo graficky mapkami apod., neměl jsem v úmyslu původně vystoupit, ale pan kolega Hrnčíř zde uvedl některá fakta, která bych chtěl velmi stručně vysvětlit.
Za prvé. Přechodné období pro čištění odpadních vod je zde z jednoduchého důvodu. Se započtením prostředků z fondu EU, fondu ISPA, kohezních fondů, s prostředky, které jsou zde v ČR k dispozici z našich českých zdrojů, je evidentní, že zde bude deficit několika desítek miliard Kč na odhadované vybudování čistíren odpadních vod zhruba v kategorii obcí okolo dvou tisíc ekvivalentních obyvatel.
***