(11.40 hodin)
(pokračuje Václavek)
Nemohu se také nezmínit i o názorech, že nárok na určité další zabezpečení po skončení funkčního období v budoucnosti by neměl mít jenom prezident nebo důstojníci, ať už armády, nebo policie, ale možná i další ústavní činitelé.
Závěrem ještě dovolte poznámku o tom, že odchodné prezidenta není jen otázka finanční, což je otázka samozřejmě pro rozpočtový výbor, který zde zastupuji, ale že je to i otázka i etická a právní, k čemuž je povolán především ústavně právní výbor.
Dámy a pánové, díky, že jste mě vyslechli.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Otvírám obecnou rozpravu, do které nemám žádné písemné přihlášky. Hlásí se pan poslanec Patočka. Pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Jiří Patočka: Paní předsedající, jmenuji se skutečně Jiří Patočka.
Myslím, že je třeba ještě něco doplnit k těm poměrně důkladně zdůvodněným zprávám. Domnívám se, že vláda to určitě musela jasně a racionálně řešit. Myslím, že redukce stávajících příjmů na asi polovinu je jakési řešení, ta ochrana užívání, proti tomu bych asi neměl žádné námitky. Logicky rozptyl toho řešení je mezi normálním občanským důchodem a mezi jakousi akceptací výjimečného postavení prezidenta. To pan vicepremiér Rychetský řekl.
Nesporně je to precedent, je to průlom. Samozřejmě bych namítl k úvodní řeči předkladatele, že to v jiných státech není. Nechal jsem si to připravit od Parlamentního institutu, tak to jen informačně řeknu. Ve Finsku má prezident 60 %, ve Francii má důchod shodný s platem tzv. státního rady, čili je to v nějakém horizontu nejvyšších státních úředníků. V Maďarsku má důchod ve výši svého měsíčního platu prezidenta, v Německu bere čestnou rentu ve výši úředního platu, má k tomu ještě určitou výjimku na příspěvky na své výdaje. V Polsku bere prezident doživotně rentu ve výši poloviny svého platu, o Rakousku tady bylo hovořeno, o Slovensku to asi všichni víme. Samozřejmě z těchto dokladů vyplývá, že tyto řekl bych liberace působí i pro další ústavní činitele, jako jsou předsedové vlád, ministři, předsedové komor. Myslím, že tímto opatřením určitý prostor tady nesporně prorážíme. Považoval bych za nutné, abychom si to tady řekli.
Myslím, že ještě stojí za zmínku ještě jedna věc, kterou beru trochu kriticky. Domnívám se, že vláda tuto věc měla řešit dřív. Teď jsme v určité časové tísni, prezident končí ve své funkci 2. února. Tam je určitý nesoulad zřejmě mezi náběhem účinnosti tohoto zákona a je potřeba o tom asi hovořit, případně to ošetřit, protože je tam doběh stávajícího zákona o odchodném. Myslím, že toto je věc, kterou bychom potom měli umět v rozpočtovém výboru a v dalším projednávání vyřešit.
Považoval jsem za nutné toto oznámit. Za klub ODS nemám další námitky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nikdo další do obecné rozpravy? Ano, hlásí se pan poslanec Karel Vymětal. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji. Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, k předloženému vládnímu návrhu zákona, který se týká prezidenta republiky, bych chtěl říci několik vět.
Myslím, že kdybychom tento zákon přijali, tak současný prezident České republiky Václav Havel ten zákon nepřijme, a to proto, že si myslím, že má kontinuální názor stejný s tím, jak se zachoval ke svému předchůdci, prezidentu Československé republiky, a zasloužil se o to, aby mu byly odebrány všechny výhody včetně osobního důchodu a nechal ho dožít jako normálního důchodce - občana Československé republiky. Odůvodnil to tehdy tím, že nemá rád, aby tito lidé v takové funkci měli nějaká privilegia. Předpokládám, že pan prezident zůstal se stejným názorem, takže si myslím, že by tento zákon asi obtížně přijal.
Na druhé straně jsem slyšel v odůvodnění tohoto zákona, že tak vysoký představitel státu má i po ukončení funkce co říci občanům a že je třeba mu vytvořit takové podmínky, aby mohl se dále prezentovat na veřejnosti, což je obsahem toho vládního návrhu. Domnívám se, že prezident republiky není jediným ústavním činitelem, který po skončení funkce má co říci občanům. Myslím, že by se našla řada senátorů, řada poslanců, řada členů vlády, kteří mají také co říci občanům po skončení své funkce, ale to vláda nenavrhuje. Domnívám se, že by bylo správné, když už tedy někomu výhody, aby měli všichni ústavní činitelé výhody po skončení své funkce. To by bylo myslím spravedlivé. Osobně si ale myslím, že nikdo takovéto výhody nepotřebuje a ani pan prezident. Jeho předchůdce nebyl milionář, on je multimilionář, takže myslím, že může dožít jako obyčejný občan České republiky. Koneckonců vždycky říkal, že je jen prvním občanem, ale občanem České republiky.
Na základě tohoto mého názoru, dámy a pánové, dovolte, abych navrhl, aby tento vládní návrh byl zamítnut v prvém čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Jako další se hlásí předseda rozpočtového výboru pan poslanec Kalousek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedající, vážení členové vlády, nebojte se, nebudu vás zdržovat úvahami o spravedlnosti. Chci podotknout, že organizační výbor navrhuje přikázat tento návrh zákona rozpočtovému výboru. Po konzultaci s předsedou ústavně právního výboru si dovoluji navrhnout, aby sněmovna tento návrh zákona rozpočtovému výboru nepřikazovala, aby ho naopak přikázala výboru ústavně právnímu, protože tam svou věcnou charakteristikou patří mnohem víc.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Kdo se další hlásí do obecné rozpravy? Jestliže nikdo, obecnou rozpravu končím a ptám se, zda pan místopředseda vlády chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce. Pan zpravodaj? Také nechce vystoupit se závěrečným slovem. A jestliže nechce vystoupit se závěrečným slovem, tak prosím, aby shrnul rozpravu a provedl nás závěrečným hlasováním.
Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, ze tří diskusních vystoupení, která byla k této novele, vyplývá, že padl jeden návrh od našeho kolegy na zamítnutí, o kterém by se mělo hlasovat nejdříve. Následně, pokud tento návrh neprojde, by se mělo hlasovat o tom, jestli změníme přikázané výbory.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane zpravodaji. Na žádost z pléna vás všechny odhlašuji a prosím, abyste se znovu zaregistrovali svými identifikačními kartami. Pokusím se vás přivolat ze zákulisí.
Ještě jednou zopakuji, že budeme hlasovat o návrhu na zamítnutí vládního návrhu zákona, tisk 121.
Zahajuji hlasování. Kdo souhlasí s návrhem na zamítnutí, stiskněte tlačítko a zdvihněte ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
V hlasování pořadové číslo 92 ze 145 přítomných poslanců 39 hlasovalo pro návrh, 64 proti návrhu. Návrh nebyl přijat.
Nyní tedy budeme hlasovat o návrhu na přikázání, a protože padly dva návrhy, musíme hlasovat o obou návrzích. Nejdříve tedy o návrhu předsedy Poslanecké sněmovny, který svým rozhodnutím návrh přikázat předložený návrh k projednání rozpočtovému výboru, a poté budeme hlasovat o návrhu na přikázání ústavně právnímu výboru.
***