(11.30 hodin)
(pokračuje Rychetský)

Vycházíme z toho, že i Česká republika by měla takový potenciál v podobě svých bývalých prezidentů využít.

Návrh, který vám předkládáme, je návrh, který se snaží celou situaci řešit nikoli samostatnou právní úpravou, nýbrž novelu platného zákona o platech představitelů státu a dvěma drobnými připojenými novelami, o kterých se zmíním dále.

Co vám tedy fakticky navrhujeme? Navrhujeme, abyste přijetím tohoto zákona schválili, že prezidentu po skončení výkonu jeho funkce bude náležet zvláštní plat - zdůrazňuji, že jde o plat, tedy o něco, co podléhá jak dani z příjmu, tak odvodům na sociální a zdravotní pojištění - a to ve výši analogické, která se přiznává například předsedům výborů komor Parlamentu. Je to plat určený z platové základy koeficientem 1,5 - podle mého výpočtu je to 69 tisíc korun hrubého měsíčně.

Tak jako mají všichni poslanci a senátoři, navrhujeme přiznat i víceúčelovou paušální náhradu výdajů, jejímž účelem je zajistit zejména platy odborného poradce, sekretářky, administrativy. Tato paušální náhrada výdajů se navrhuje ve výši 46 400 korun měsíčně. Dále navrhujeme, aby tak jako má každý poslanec a každý senátor, byly hrazeny i náklady s provozem kanceláře, tj. s užíváním přiměřených kancelářských prostor, s tím, že navrhujeme, aby maximální limit, který bude platit stát přímo pronajímateli, a nikoli do rukou bývalého prezidenta, činil měsíčně 40 tisíc korun, přičemž vás mohu ubezpečit o jedné věci - jsem přesvědčen, že patrně tuto částku u všech prezidentů, které tato země bude mít v budoucnu, asi stát ušetří, protože pro mnoho pronajímatelů bude ctí mít možnost pronajmout kancelářské prostory bývalé hlavě státu. Je pravděpodobné, že toto nájemné stát platit nebude.

Dalším obsahem tohoto návrhu je poskytnutí ochrany poskytované v obdobném rozsahu, jako je poskytována ústavním činitelům, a to na dobu pěti let po skončení funkce.

V této souvislosti bych chtěl říci, že časové ohraničení nepovažuji za zvlášť podstatné z jednoho prostého důvodu. Platný zákon o policii umožňuje ministru vnitra kterémukoli občanu České republiky poskytnout policejní ochranu, jsou-li pro to důvody. Proto není potřeba ve skutečnosti se zvláště zabývat tímto termínem.

Posledním řekněme požitkem, který tento návrh zákona obsahuje, je užívání vozidla ve vlastnictví státu s řidičem, a to od skončení výkonu funkce prezidenta.

Současně ovšem předložený návrh zákona navrhuje zrušit u prezidenta jako u jediného ústavního činitele nárok na tzv. odchodné, které mají ostatní ústavní činitelé, a to z prostého důvodu, že zákon vychází z filozofie, že prezident neodchází, že i nadále své zemi slouží.

Kromě technických ustanovení, např. že samozřejmě tyto nároky se poměrně krátí, když nevykoná prezident plné funkční období, nebo se zcela ztrácejí, kdyby byl prezident kdykoli pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, jsou k předloženému návrhu připojeny dvě novely jiných zákonů. Prvou je novela zákona o Policii České republiky, kde se objevuje institut policejní ochrany po skončení výkonu funkce. Druhou je novela zákona o Kanceláři prezidenta republiky, protože bylo třeba určit, který ústřední orgán státní správy nebo jiný ústřední orgán ve své rozpočtové kapitole bude bývalé prezidenty České republiky ze svých prostředků zabezpečovat.

Je to možná s podivem, ale o toto ustanovení byl největší spor v připomínkovém řízení, protože vláda nakonec musela rozhodovat mezi čtyřmi alternativami. Jednou byl Úřad vlády, jednou Ministerstvo financí, jednou Poslanecká sněmovna, neb ta má zkušenosti, že stejným způsobem financuje poslance a funkcionáře sněmovny. Patrně s ohledem na to, že ve vládě nemá Kancelář prezidenta republiky hlasovací právo, jsme nakonec ve vládě rozhodli, aby ona převzala do své rozpočtové kapitoly a do své režie tyto požitky.

Vážené dámy a pánové, jsem si plně vědom toho, že předložená osnova znamená jistý průlom. Je to poprvé, kdy by nějaký ústavní činitel měl obdržet po skončení své funkce ještě některé z těch náležitostí, které měl v průběhu výkonu funkce. Na druhé straně jsem přesvědčen o tom, že je to věcí úcty každého demokratického státu k demokraticky zvolené hlavě své země. Jistě si pamatujete nebo znáte z historie i problémy, které měl parlament Československé republiky, když končil funkci prezident Tomáš Garrigue Masaryk, kdy se přijímaly také ad hoc normy zajišťující jeho doživotní pobyt v Lánech apod.

Jsem přesvědčen, že tato norma si zaslouží řádné projednání na půdě Poslanecké sněmovny i Senátu. Současně však vyslovuji přesvědčení, že toto projednání svým hlasováním umožníte. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Jiří Václavek. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Jiří Václavek: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, slyšeli jste k této novele zprávu předkladatele, která především z hlediska věcného je v podstatě bezchybná, takže k ní nemám co dodat. Přesto mi dovolte, abych na začátku projednávání této novely zdůraznil, že budu navrhovat jako zpravodaj propuštění této novely do dalšího čtení, byť na konci legislativního procesu, to znamená ve třetím čtení, popř. po projednání v Senátě, může doznat tato novela značných změn.

Od první verze, která byla původně předložena do vlády, jsem stejně jako mnozí z vás slyšel velmi různorodé názory na to, jak má být zabezpečen nejvyšší ústavní činitel republiky po skončení svého funkčního období. Jsou různé názory na to, jaké kdo bude mít povinnosti z hlediska finančního, to znamená, ve které kapitole budou které peníze rozpočtovány; z hlediska provozního, to znamená dělba práce - co prezidentská kancelář, Ministerstvo vnitra; z hlediska ochranky, řidiče auta apod.. Jak dlouho co má trvat, to znamená úhrada kanceláře, ochranky, asistenta, auta apod. Jak dlouho to má být, nebo to má být třeba jednorázová odměna, ať bývalý prezident s tím naloží, jakým způsobem chce.

Také se hovoří velmi často o tom, o jaké částky na uvedené záležitosti se má jednat. Zde je nutno vzít v potaz i to, že zabezpečení bývalého prezidenta se nemusí týkat pouze jedné osoby. V průběhu dalších období se to může týkat dvou či tří bývalých prezidentů, kterým funkční období skončilo a do dalšího období nebyli zvoleni. To znamená, že je otázka, jestli to má být zabezpečení trvalé, nebo postupně v čase redukované apod.

V průběhu projednávání této novely se samozřejmě vezmou v potaz i zkušenosti jiných zemí, ať již okolností, nebo velikostně nám blízkých jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska výkonnosti národního hospodářství, a tudíž možností této země.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP