(14.30 hodin)
(pokračuje Němcová)
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk č. 90/1.
Prosím, aby se nyní slova ujala zástupkyně navrhovatelů paní poslankyně Hana Marvanová a předložený návrh uvedla. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Marvanová: Vážená paní předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem poslanecké skupiny předkladatelů novely ústavy předložila a zdůvodnila námi předkládaný návrh.
Cílem předloženého návrhu je zavést volbu prezidenta přímo občany České republiky. Pro zavedení přímé volby prezidenta existuje celá řada důvodů. Dovolte mi zmínit čtyři konkrétní důvody, které to jsou.
Tím nejsilnějším důvodem je, že současný prezident, volený nepřímo, tedy volený Parlamentem, má svoji legitimitu odvozenou od Parlamentu, zatímco přímo volený prezident občany by měl silnější legitimitu odvozenou právě od občanů-voličů České republiky. Prezident takto přímo volený by měl silnější druh legitimity. A byť se dá předpokládat, že drtivá většina kandidátů by byla kandidáty navrženými politickými stranami, tak přímo volený prezident by měl šanci být do určité míry i nezávislý na politických stranách, které ho navrhovaly, a mohl by být po svém zvolení občany na těchto politických stranách méně závislý a mohl by být i do značné míry nadstranickou hlavou státu.
Je třeba také říci, že podle současného způsobu volby prezidenta podle naší ústavy, když dojde ke zvolení prezidenta až ve třetím kole, je poměrně absurdně dána možnost zvolení prezidenta pouhými 48 poslanci, a to dokonce bez účasti jakéhokoli člena druhé komory Parlamentu - Senátu.
Druhým důvodem zavedení přímé volby prezidenta je, že je to velmi běžný způsob volby hlavy státu. V současné době v polovině zemí je volen prezident přímo občany, ve čtvrtině zemí nepřímo a čtvrtina evropských zemí jsou konstituční monarchie. Většina zemí, které jsou nám blízké svojí historií, má přímou volbu prezidenta. Abych zmínila ty nejznámější příklady, které jsou srovnatelné i s pravomocemi prezidenta u nás, uvedu, že se jedná o Slovensko, o Polsko nebo o Rakousko.
Třetím argumentem pro zavedení přímé volby prezidenta je to, že si přímou volbu hlavy státu přeje dlouhodobě drtivá většina občanů České republiky. Domnívám se, že by Parlament neměl nevyslyšet hlas veřejnosti, která si to přeje a která o této věci chce rozhodnout sama.
A za čtvrté. Přímo volený prezident občany rozšíří o určitou konkrétní věc možnost občanů rozhodovat o nějaké záležitosti přímo, nezprostředkovaně, a posílí jejich důvěru vůbec v to, že se mohou účastnit demokratického rozhodování a nejsou odkázáni jenom jednou za čtyři roky na volby do Poslanecké sněmovny.
Navrhujeme v našem návrhu zavedení dvoukolové volby prezidenta, přičemž prezidentské kandidáty by mohla navrhovat: buď skupina deseti poslanců, nebo deseti senátorů, jako je tomu doposud, nebo se zde rozšiřuje možnost navrhnout prezidenta i občany, a to za předpokladu, že občan svůj návrh doloží peticí, která je podepsaná alespoň 20 tisíci občany.
Dvoukolovou volbu prezidenta považujeme za důležitou právě z toho důvodu, aby zvolená hlava státu měla vysokou míru legitimity, vysoký mandát, který by těžko mohla splňovat jiná než právě dvoukolová volba, která je také ve světě nejběžnější.
V našem návrhu měníme jenom tři články ústavy a neprovádíme razantnější, zásadnější zásah do ústavy.
Vím dobře, že je diskutována otázka, zda není nutné zároveň se zavedením přímé volby prezidenta změnit či posílit jeho pravomoci. Po rozsáhlých konzultacích s odborníky jsme dospěli k jasnému závěru, že není nezbytně nutné se zavedením přímé volby prezidenta měnit jakýmkoli způsobem pravomoci či kompetence prezidenta. Nicméně pochopitelně v případě diskusí nad tímto návrhem se nebráníme jakýmkoli návrhům vedeným i tímto směrem. Jen podotýkám, že prezidenti volení přímo v sousedních zemích - na Slovensku, Polsku nebo v Rakousku - mají srovnatelné pravomoci jako prezident České republiky, tedy změna kompetencí není nezbytně nutná.
Náš návrh byl připravovaný dlouhou dobu. A já bych chtěla všechny ve sněmovně i vládu, která vyjádřila určité obavy ve svém stanovisku, ujistit, že jsme k návrhu přistupovali maximálně zodpovědně, protože víme dobře, že ústava se má měnit jedině promyšleně, po důkladné diskusi.
Chci ale říci, že tento návrh splňuje tyto požadavky. Náš návrh vychází z návrhu, který se rodil dva roky, byl diskutován široce s právnickou veřejností, s právnickými fakultami a s dalšími odborníky a již dvakrát v obdobné podobě byl projednáván v Parlamentu. Poprvé byl projednáván na začátku letošního roku, kdy jej předkládala obdobná skupina poslanců. Bohužel, ten návrh byl zde ve sněmovně zamítnut. Podruhé tento návrh byl projednáván v Senátu na základě iniciativy skupiny senátorů. Na základě projednávání tohoto návrhu v Senátu vznikla řada legislativních připomínek, které vznesla stálá komise Senátu pro ústavu. Proto v tomto návrhu, který předkládáme, zohledňujeme připomínky, které vznesla právě tato stálá komise pro změny ústavy a které vznesl i legislativní odbor Senátu.
Proto se tedy domnívám, že přestože je jasné, že změny ústavy se mají dělat promyšleně, tento návrh je tím promyšleným návrhem a že by se Parlament měl odhodlat k zásadní diskusi nad konkrétním návrhem na zavedení přímé volby prezidenta.
Závěrem svého vystoupení bych chtěla navrhnout procedurální návrh. Vzhledem k tomu, že dalším bodem je návrh poslanecké skupiny poslanců ODS na zavedení přímé volby prezidenta, považuji za racionální, aby byla spojena rozprava k oběma návrhům, protože je to z ekonomických a jiných důvodů maximálně efektivní. Takže vznáším návrh a navrhuji, aby se o něm hlasovalo nyní, na sloučení rozprav k těmto dvěma bodům.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, paní poslankyně. Já jsem zaregistrovala váš návrh na sloučení rozpravy k bodu číslo 22 a 23, ale ještě předtím, než nechám hlasovat o tomto návrhu, poprosím, aby se slova ujal zpravodaj, který je určen pro prvé čtení k bodu číslo 22, pan Miloslav Výborný. Po jeho zpravodajské zprávě otevřeme další bod a budeme hlasovat o sloučené rozpravě.
Děkuji.
Poslanec Miloslav Výborný: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, já jsem také chtěl předložit návrh na to, aby rozprava k oběma těmto tiskům - jak ke sněmovnímu tisku 90, tak ke sněmovnímu tisku 95 - byla sloučena. Považuji to za naprosto logické. A jistě se tak stane poté, co se pokusím ve stručnosti přednést zpravodajskou informaci právě k tomu bodu, který nyní projednáváme, k sněmovnímu tisku č. 90.
Vláda v ústavní lhůtě, kterou má k dispozici, projednala tento návrh novely ústavy. Stalo se tak 13. listopadu letošního roku. Vláda zaujala k tomuto sněmovnímu tisku stanovisko, které si zřejmě vyžádá pečlivější tlumočení, než je obvyklé, neboť v tomto stanovisku vlády není výslovně obsažen nesouhlas vlády s tímto sněmovním tiskem.
***