(12.00 hodin)
(pokračuje Recman)
Za druhé, a to je i pozitivem pro členy družstevních záložen, zvyšuje stupeň ochrany vkladů na úroveň obvyklou v zemích EU, byť na základě výjimky a nikoliv plné výše, tak jak je doporučována orgány Evropské unie.
Za třetí, a tady musím souhlasit i s návrhem předkladatele pana ministra financí, s tím, že tato novela zásadním způsobem ovlivní sektor peněžního družstevnictví v České republice, a já osobně tuto novelu považuji za největší zásah a největší změnu od přijetí zákona č. 87/95.
Za čtvrté rovněž velice podstatný atribut, a to je, že nároky kladené na záložny v této normě, kterou předložila vláda, jsou nesplnitelné pro malé, regionálně působící družstevní záložny, to znamená takové, jaké předpokládal původní návrh z roku 1995, že by měly být, což bude mít za následek - a to je pátý atribut tohoto návrhu podle mého soudu jako zpravodaje - že lze předpokládat během velmi krátké doby ukončení činnosti téměř všech záložen v současné podobě a vznik pouze několika institucí, které splní náročná kritéria EU. Zejména se to týká výše základního kapitálu, která je navrhována na úrovni 32 mil. Kč.
Za šesté. Podle mého názoru bude důsledkem přijetí návrhu zákona v té podobě, jak ho předložila vláda, likvidace sektoru v České republice v průběhu přechodného období určeného v zákoně, neboť ČR nepožádala o udělení výjimky z příslušných směrnic. Tady bych se chtěl zeptat ministra financí, ač jsem si vědom toho, že se ho ptám jako institucionálního činitele, který v době, kdy se to vyjednávalo, nebyl v této funkci, proč například Česká republika nepožádala orgány EU o udělení výjimky ve vztahu k družstevním záložnám.
Za sedmé. Jsem přesvědčen o tom, že uplatnění tohoto zákona v praxi by znamenalo další dodatečné výdaje ze státního rozpočtu. Teď myslím na schválené dluhopisy, které byly přijaty touto sněmovnou a které měly zajistit výplatu náhrad poškozeným klientům družstevních záložen až do výše 400 tis. Kč. Jako důvod bych chtěl uvést to, že celá řada záložen by v průběhu tohoto určeného a zákonem schváleného přechodného období nebyla schopna dostát svým závazkům ke svým družstevníkům a klientům. Z tohoto důvodu mám opačný názor. Nesouhlasím s názorem vlády, který je uváděn v důvodové zprávě, že novela zákona nemá přímý dopad na státní rozpočet nebo že novela by neměla přímý dopad. Domnívám se, že naopak bude mít přímý dopad.
Poslední, osmý atribut, který tady chci zmínit, je to, že tato novela je výrazně horší oproti novele z počátku letošního roku, a nazval bych ji přímo likvidační oproti tomu návrhu zákona, který schválila sněmovna v dubnu roku 2002.
Jako parlamentní zpravodaj, vážené kolegyně a kolegové, budu doporučovat Poslanecké sněmovně vrátit vládě návrh zákona k dopracování s tím, že bych považoval za vhodné a potřebné, aby vláda využila poznatků z tisku 1088 upraveného o pozměňovací návrhy rozpočtového výboru a schváleného ve sněmovně v dubnu letošního roku jako sněmovní tisk 1088/5. Nenavrhuji zamítnutí zákona, byť po věcné stránce to může přinést stejný efekt. Jsem přesvědčen, že tuto oblast je potřebné urychleně dopracovat a dořešit ještě před případným vstupem ČR do Evropské unie právě z důvodu, že Česká republika nebude mít v této oblasti s vysokou pravděpodobností udělenou výjimku.
Pane předsedající, pane ministře, tolik má zpravodajská zpráva. Potom v rozpravě k prvnímu čtení bych přednesl návrh usnesení, popř. určil další postup při projednávání tohoto sněmovního tisku.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Recmanovi. Otevírám obecnou rozpravu. Mám prozatím písemnou přihlášku pana poslance Doktora a pan zpravodaj rovněž avizoval, že hodlá vystoupit v rámci obecné rozpravy, takže se připraví. Slovo má pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Michal Doktor: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, dovolte, abych vystoupil s několika poznámkami týkajícími se sněmovního tisku 124, který řeší novelu zákona 87/95, zkráceně o družstevních záložnách, a novelizuje také zákon 586/92 Sb., což je zákon o dani z příjmů.
V úvodu bych řekl, že si jistě všichni pamatujeme, že sektor družstevních záložen prošel velmi zásadním, dá se říci i velmi dynamickým vývojem. Vzhledem k tomu, že začal podnikat až k 1. 1. 1996, dá se říci, že objem finančních prostředků, které dokázal na trhu zachytit a získat - a tyto činily v roce 1999 zhruba 11 mld. - jistě zasloužil pozornost Poslanecké sněmovny, kdyby nedošlo k té tragické krizi, které se sektor zřejmě nedokázal vyhnout díky mnoha pochybením, ke kterým došlo.
Jak už zde zaznělo z úst pana zpravodaje, onen základní zákon 87/95 Sb. prošel už několika novelami. Nutno podotknout, že ani jedna z nich nebyla novela vládní, vždy to byly poslanecké aktivity, a onen pokus vlády provést zásadní novelizaci v tom, jak tady bylo zmíněno, evropském střihu skončil neúspěchem, nebyl touto sněmovnou přijat v uplynulém funkčním období.
Nyní dovolte, abych uvedl svých několik připomínek k již aktuálnímu sněmovnímu tisku 124. Velmi stroze se zmíním pouze v těch pasážích, kde už se zmiňoval pan zpravodaj, a v těch ohledech, kde se mé stanovisko od pana zpravodaje výrazně liší a nebo mám i jiné kritické výtky, které on neuvedl; tam budu trochu širší, trochu detailnější.
Myslím, že základní otázka, kterou zde nikdo z mých předřečníků neuvedl, musí znít, zda je vůbec pro koho tento zákon dělat, zda je vůbec nutné novelizovat zákon 87/95, protože jestliže jsem uvedl, že v roce 1999 měl sektor 11 miliard, pak jeho současné parametry jsou úplně jiné. Je třeba říci, že zbytková bilanční suma celého sektoru se odhaduje na 3,1 mld., ovšem s nutným dovětkem, že v aktivních, ještě fungujících družstevních záložnách už není ani jedna celá miliarda, je to zhruba 980 mil. Kč. Dá se předpokládat, že v průběhu příštího roku dojde, ať už bude tento zákon přijat, či nikoliv, k dalšímu poklesu. Z pohledu významu objemu finančních prostředků zadržovaných nebo spravovaných na trhu je to naprosto zanedbatelný sektor.
Je ovšem třeba dodat, že aktivních fungujících družstevních záložen je 34, a jistě není možné přehlížet, že jsou to právě ty družstevní záložny, které se vyhnuly tomu zmatečnému jednání a chaosu, dokázaly vyváznout z krize, která provázela sektor v roce 1999 a 2000, a jsou to právě ty družstevní záložny, které jsme my tady uváděli jako příklad těch družstevních záložen, které hospodařily řádně. Proto si myslím, že musíme velmi detailně a velmi důsledně projednat vládní novelu zákona, velmi nahlas a velmi svědomitě přemýšlet o jejích možných důsledcích, protože přijmeme-li špatný zákon, který nebude ničím jiným než administrativním řízením nějakého úřednického zániku toho zbytkového sektoru, pak je to nepochybně chyba. Myslím, že přijmout zákon, který povede ke konečné likvidaci, prostě není možné. Buď likvidace a zánik bude samovolný, protože neexistuje objednávka na trhu, anebo přijmeme takový zákon, který umožní existenci jak malých družstevních záložen, ale také bude vyhovovat evropské legislativě.
Dovolte proto první detailní poznámku týkající se postavení úřadu pro dohled. Vždy jsem tvrdil, že úřad pro dohled bylo největší neštěstí celého sektoru. Ovšem viděl jsem ho jinde než někteří z vás.
***