(10.00 hodin)
(pokračuje Vidím)

Proto si dovoluji předložit následující usnesení Poslanecké sněmovně:

Poslanecká sněmovna

  1. zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti,
  2. konstatuje, že komise dle bodu I. tohoto usnesení má 5 členů, jak stanoví zákon č. 140/1996 Sb.,
  3. stanoví, že

    1. členem komise může být pouze poslanec-člen výboru, do jehož působnosti spadá problematika obrany a bezpečnosti,
    2. členem komise může být pouze poslanec, který byl prověřen na stupeň "přísně tajné" podle zákona na ochranu utajovaných skutečností,
    3. členové stálé komise jsou voleni většinovým způsobem.

Děkuji, pane předsedající.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane předsedo. Zahajuji obecnou rozpravu k tomuto bodu, do které zatím nemám žádnou písemnou přihlášku. Nikdo se také nehlásí, tudíž ji končím.

Přistoupíme k rozpravě podrobné. Ani do té přihlášku nemám. Končím tedy podrobnou rozpravu a budeme hlasovat o návrhu usnesení. Prosím pana předsedu, kdyby jej mohl ještě jednou zopakovat.

 

Poslanec Jan Vidím: Zkusím to, pane předsedající. Ještě jednou:

Poslanecká sněmovna

  1. zřizuje stálou komisi Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti,
  2. konstatuje, že komise dle bodu I. tohoto usnesení má 5 členů, jak stanoví zákon č. 140/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů,
  3. stanoví, že

    1. členem komise může být pouze poslanec-člen výboru, do jehož působnosti spadá problematika obrany a bezpečnosti,
    2. členem komise může být pouze poslanec, který byl prověřen na stupeň "přísně tajné",
    3. členové komise jsou voleni většinovým způsobem.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Slyšeli jste návrh usnesení, o kterém nechám hlasovat v tuto chvíli v hlasování s pořadovým číslem 47, které jsem zahájil. Ptám se, kdo je pro. Kdo je proti?

Z přítomných 180 se pro návrh vyslovilo 117, proti 9. Konstatuji, že s návrhem usnesení byl vysloven souhlas.

 

Děkuji. Pan kolega Vidím s procedurálním návrhem.

 

Poslanec Jan Vidím: Pane předsedající, dámy a pánové. Protože Poslanecká sněmovna právě zřídila tuto stálou komisi, dovolím si předložit procedurální návrh na zařazení bodu "Návrh na volbu členů stálé komise Poslanecké sněmovny pro sledování procesu zpřístupnění svazků vzniklých činností bývalé Státní bezpečnosti", a to jako nový bod 64, čili zařadit ho mezi stávající bod 63., což je "Návrh na volbu dozorčí rady Státního fondu rozvoje bydlení", a 64. - "Návrh způsobu podávání návrhů na jmenování člena kontrolní rady Grantové agentury ČR".

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Přikročíme k hlasování o zařazení nového bodu.

Zahájil jsem hlasování číslo 48. Kdo je pro? Kdo je proti?

Z přítomných 180 pro návrh 122, proti 3. Návrh byl přijat.

 

Děkuji, pane poslanče. Slovo má předseda volební komise.

 

Poslanec Pavel Hojda: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, z pověření volební komise k právě projednanému bodu vyhlašuji termín na podávání návrhů členů komise do dnešního dne do 18.00 hodin tak, aby volby mohly proběhnout za deset dnů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Ivan Langer: Dalším bodem je

 

11.
Návrh poslanců Oldřicha Vojíře, Miroslava Ouzkého, Josefa Bíži,
Miroslava Pátka, Miloše Patery a Lubomíra Suka na vydání zákona,
kterým se mění zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 12/ - prvé čtení

 

Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 12/1. Prosím zástupce navrhovatelů pana kolegu Oldřicha Vojíře, aby předložený návrh uvedl.

 

Poslanec Oldřich Vojíř: Vážený pane předsedající, členové vlády, dámy a pánové. Členové ODS, a to jmenovitě poslanci Oldřich Vojíř, Miroslav Ouzký, Josef Bíža, Miroslav Pátek, Miloš Patera a Lubomír Suk, předložili novelu zákona o Fondu národního majetku, která by měla řešit jistou složitou situaci, která nastala ještě dříve, než docházelo k transformaci společností, a to především společností, které těží energetické suroviny a de facto za sebou zanechávaly velké složitosti v řešení sanace území, protože do roku 1991 neexistovala žádná zákonná forma ani jiné nařízení, které by řešilo situaci, jak kumulovat prostředky - finanční prostředky - k tomu, aby po ukončení těžby ať už černého uhlí, hnědého uhlí, či jiné energetické suroviny mohlo docházet k tomu, že z těchto prostředků, z tohoto fondu, který je přesně definován, má své vymezení a své účelové použití, bude provedena sanace takového území.

Takovouto činností jsou především prokazatelně zasaženy severozápadní Čechy, severní Morava a část středních Čech. Je také evidentní, že při transformaci těchto společností ze státních podniků na akciové společnosti, kdy do takovýchto transformačních projektů byly vždy zahrnuty určité staré ekologické zátěže, v tomto případě nebyly všechny zahrnuty. Bylo to svým způsobem možná logické, protože bylo jasné, že kdyby se měla zasanovat celá vytěžená lokalita, stálo by to neuvěřitelně mnoho prostředků.

Hledaly se určité formy, jak postupovat dále. Nyní jsme v situaci, kdy se ukazuje, že po dobu, kdy dochází nadále k těžbě a dochází, jak už jsem řekl, od roku 1991 ke kumulaci fondu u jednotlivých těžebních společností, které potom zasanují území, kde vytěžily tuto surovinu, zůstalo už několik lokalit, které by bylo vhodné zasanovat z jiných než z těchto soukromých prostředků. Protože se ukazuje, že není zřejmě jiná forma, než použít jednorázově získané prostředky z privatizace takového majetku a vrátit je vlastně do území tak, aby to území bylo zasanováno a revitalizováno, aby mohlo být znovu použito pro rozumné účely, ať už podnikatelské, krajinotvorby či oddechové, zdálo se nám, že by bylo dobré, aby právě Fond národního majetku měl možnost, a to podtrhuji, takovéto projekty, vzniknou-li, financovat.

Nedojde samozřejmě k tomu, že by byly financovány všechny projekty, ale budeme doufat, že dojde k financování alespoň těch významných, stěžejních projektů, které následně - budou-li takto území zrevitalizována - mohou sloužit dál svému účelu a mohou vytvářet další možnosti života v té postižené krajině.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP