(18.00 hodin)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan ministr Mlynář vám nyní odpoví, paní poslankyně.
Ministr vlády ČR Vladimír Mlynář: Bezpochyby nemám ambici dostát literární postavy Cyrana z Bergeraku. Co budu dělat po odchodu z ministerské funkce, rozhodnou voliči nebo mé svobodné rozhodnutí. Každopádně bych chtěl paní poslankyni Páralovou ujistit, že pokud mi vyčítá souhlas se zvýšením spodní sazby DPH a zvýšení spotřební daně, je to možné mi legitimně vyčítat, ale ne to odůvodňovat porušováním předvolebních slibů, protože obě tyto věci nebyly výslovně uvedeny ve volebním programu volební strany koalice, za kterou jsem kandidoval. I tomu milému občanu Pardubic, který se na vás obrátil, jsem nemohl slibovat nic jiného než obě tyto věci.
Jinak mě velmi těší zájem pravicové poslankyně o nízkopříjmové kategorie. Vidím to jako určitý posun a budeme určitě v rámci této logiky moci nalézt další styčné body k prosazování lepšího postavení lidí s nižšími příjmy v naší zemi.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Pane ministře málo čtete volební programy ODS.
V tuto chvíli má ještě slovo paní kolegyně Miroslava Němcová, která interpeluje ministra vnitra Stanislava Grosse ve věci kontroly extremistických hnutí.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, členové vlády, kolegyně a kolegové. Vážným tématem, a to ne pouze posledních dnů a týdnů, je extremismus a brutální počínání členů extremistických hnutí v některých částech naší země. Jako příběh může posloužit vyšetřování a soud s Vlastimilem Pechancem, skinheadem, který byl uznán vinným z rasově motivované vraždy svitavského Roma Oty Absolona. Tento případ ukazuje zřejmě na neschopnost policie, státního zastupitelství a soudů účinně vyšetřovat a trestat rasově a politicky motivované činy.
Vlastimil Pechanec by shledán vinným, ale rozsudek stále není pravomocný. Krajská státní zástupkyně kritizovala postup policistů, kteří zasahovali a podle ní nezajistili dostatek přímých důkazů proti Pechancovi. Dva pořádkoví policisté, kteří po incidentu do baru přijeli, nikoho nezadrželi, pouze se návštěvníků diskotéky zeptali na průběh událostí a nechali je odejít. Nůž, který byl součástí spisu, policie našla až druhý den odhozený venku u barových toalet. Některé svědky navíc policie vyslýchala až po několika měsících.
Byl jste v této souvislosti, pane ministře vnitra, také vyzván k odstoupení z funkce. Nebudu se vás ale nyní ptát na to, zda odstoupíte, či neodstoupíte, ale protože jsem přesvědčena o tom, že nejde pouze o tzv. pravicové extremisty, ale z naší minulosti a ve světle nadcházejícího summitu NATO je nutno připomenout i hrubé násilí anarchistů a levicových radikálů. Občané jsou velmi zneklidněni a mají obavy o vlastní bezpečnost. Ptám se vás tedy: Jak dostatečný a jak důsledný je systém policejní kontroly extremistických hnutí? Využívá policie důsledně všech prostředků, které jí zákon umožňuje k tomu, aby zásadně omezila existenci extremistických hnutí?
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Slovo má ministr vnitra.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážená paní místopředsedkyně Němcová, myslím, že toto je jedna z interpelací, která má poměrně velký význam, protože problém extremistických skupin, problém projevů netolerance, problém zločinů z těmito motivy je poměrně závažnou záležitostí.
Nevím, jestli budu schopen plně uspokojit vás ve své odpovědi z jednoho prostého důvodu. Důvod je takový, že zcela otevřeně říkám, že si myslím, že nikdo z nás nemůže být spokojen se stavem, ve kterém se nacházíme. Polemizoval bych s tím, jestli je to záležitostí postupů či nepostupů státních orgánů, spíše je to záležitostí atmosféry ve společnosti a toho, co mě velmi mrzí, že podhoubí pro extremisty pravicové nebo levicové tady existuje. Všude ve světě v demokratických státech se s těmito problémy musí potýkat, potýkali a potýkat budou, a ČR v tomto směru nebude výjimkou. Nějaké plamenné projevy na téma, že se nám v každém případě tento problém podaří vyřešit, by ode mne upřímné nebyly, protože vím, že tento problém je asi součástí života demokratických společností. Zároveň s vámi souhlasím, že není možné neužívat maximálně všechny nástroje, které stát k dispozici má.
Pro demokracii je samozřejmě problém, jak účinně čelit těmto problémům, protože pro totalitní stát např. komunistického ražení není problém se vypořádat s projevy rasisticky motivovanými nějakými skupinami, protože obecně opozice je potlačována. V demokracii ale můžeme využívat pouze ty nástroje, které máme k dispozici a které jsou legální. Policie, ministerstva i zpravodajské služby mohou činit pouze to, co mají zákonem povoleno, nikoli že mohou činit vše, co zákonem není zakázáno.
My jsme veřejnoprávní instituce. Nástroje existují, ale zákonodárce vždycky dbal na to, aby nástroje, kterými bude policie, případně zpravodajské služby disponovat, byly v nějaké rozumné rovnováze s tím, co je ještě pro demokracii přijatelné, aby nehrozilo jejich zneužití. Například možnosti Ministerstva vnitra pro neregistraci nějaké politické strany nebo možnosti Ministerstva vnitra pro podání návrhu na zrušení nějaké politické strany, případně nějakého občanského sdružení, jsou poměrně omezené.
K nástrojům. Podotýkám, že nevolám po jejich zvýšení, protože bychom se možná mohli dostat do nějakých problémů diskuse na téma, zda tady nedostává exekutiva do ruky nástroje, které by mohly být zneužity. Musíme se k tomu ale čas od času vrátit a vyhodnocovat, zda tyto nástroje jsou v pořádku. K tomu slouží každoročně předkládaná zpráva o extremismu, kterou jsme za rok 2001 projednávali zde ve sněmovně asi před třemi týdny. Mrzelo mě, že tady v Poslanecké sněmovně diskuse byla prakticky nulová. Myslím, že vystoupil k tomuto tématu snad jeden poslanec.
K nástrojům. Paní místopředsedkyně Němcová se ptala na to, zda dostatečně využíváme nástroje, které má policie k dispozici. Upozornil bych v první řadě na to, že nejde jen o policejní nástroje. Některé nástroje má k dispozici Ministerstvo vnitra jako správní orgán. Nástroje se týkají právě otázky registrací, případně rušení politických stran a občanských sdružení, pokud jsou k tomu zákonem vymezené důvody. Znamená to, že strany dělají nebo propagují činnost, která je v rozporu s naším právním řádem.
Tady bych informoval, že Ministerstvo vnitra relativně činilo dost. Zmíním se o posledním období. Například dne 12. 4. 2002 byla u Ministerstva vnitra registrována politická strana Národní sjednocení, jejímž předsedou je pan František Rozhoň. Jelikož jsme neměli zákonné důvody pro neregistraci této politické strany, zaregistrována byla. Samozřejmě sledujeme, jaké iniciativy tato strana vyvíjí. Zatím žádný nástroj jsme použít nemohli, protože její činnost je zatím nulová. Není možné ani rozpoznat, zda pracuje, nebo nepracuje s naším právním pořádkem.
Například 5. 2. 2002 jsme rozhodli o rozpuštění organizace Republikánská mládež s tím, že Republikánská mládež proti našemu rozhodnutí podala opravný prostředek k Nejvyššímu soudu. Zatím o tomto nebylo pravomocně rozhodnuto. Uvidíme, jakým způsobem si Nejvyšší soud s důvody, které jsme předložili, poradí.
Mohl bych citovat, jaký postup jsme zvolili v nedávném období proti Vlastenecké frontě a proti Republikánům Miroslava Sládka, kde jsme se snažili využít maximálně těch nástrojů, které máme k dispozici, aby sdružení či politické strany, které jsou registrovány a pracují legálně, neporušovaly právní řád tohoto státu, resp. že nebudou podporovat věci, které by byly v rozporu s tím, co má na mysli zákon o politických stranách, případně Ústava ČR.
***