(Jednání pokračovalo v 16.01 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, dalším bodem podle našeho pořadu jsou
4.
Ústní interpelace
které jsou určeny předsedovi vlády České republiky a ostatním členům vlády.
Po zahájení 7. schůze Poslanecké sněmovny jsme za účasti ověřovatelů vylosovali pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace nejprve na předsedu vlády pana Vladimíra Špidlu či na vládu České republiky, a to v čase od 16 do 17 hodin. Na ostatní členy vlády pak od 17 hodin. Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly dány do lavic.
Nyní dávám slovo poslanci Hynku Fajmonovi, který byl jako první vylosován, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády Vladimíra Špidlu. Připraví se pan místopředseda Ivan Langer. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Vážená paní místopředsedkyně, pane premiére. Na zasedání výboru pro evropskou integraci minulý čtvrtek oznámil ministr zahraničních věcí, že jsou v těchto dnech předávány Evropské komisi zprávy o státní pomoci poskytnuté českému bankovnímu sektoru. Na mou otázku, zda tyto zprávy budou dány k dispozici také poslancům, odpověděl, že nikoli. Krátce poté se ve sdělovacích prostředcích začaly objevovat podrobné zprávy o těchto jednáních mezi Českou republikou a Evropskou unií. Domnívám se, že tyto zprávy by měly být předmětem parlamentního projednávání, a to především z toho důvodu, že rozsah pomoci bankovnímu sektoru činil v 90. letech a na počátku tohoto desetiletí 400 - 500 mld. Kč.
Žádám vás, pane premiére, o odpověď na tyto otázky. Za prvé. Jaké zprávy o státní pomoci bankovnictví byly k dnešnímu dni do Bruselu předány? Za druhé. Jsou tyto zprávy otevřenými dokumenty? Za třetí. Pokud ne, v jakém stupni utajení jsou klasifikovány? A za čtvrté. Jste ochoten tyto zprávy předložit na jednání Poslanecké sněmovny? Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. V rámci jednání o kapitole "hospodářská soutěž" vznesla Evropská komise požadavek na poskytnutí informace o všech opatřeních o pomoci státu bankovnímu sektoru od roku 1997 do 31. 10. 2002 bez ohledu na to, zdali se jedná o veřejnou podporu, či nikoli, ve smyslu zákona č. 59/2000 o veřejné podpoře.
Partnerem Evropské komise v uvedené záležitosti je Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který je závislý především na informacích získaných od Ministerstva financí a České národní banky, protože řada posuzovaných případů spadá do období před vznikem účinnosti citovaného zákona, to je před 1. 5. 2000.
Přes složitost problematiky se podařilo informace o pomoci poskytnuté do bankovního sektoru předat ve stanoveném termínu 5. listopadu, a tím bylo dosaženo požadované transparentnosti. Připomenul bych, že ve sledovaném období se jednalo především o tzv. konsolidační program pomoci malým bankám, který byl vyhlášen Českou národní bankou, dále o stabilizační program vlády České republiky, usnesení vlády č. 539/1996 a usnesení vlády č. 50/1998. Dále šlo o podporu vynaloženou v rámci restrukturalizace a privatizace České spořitelny a Komerční banky a samostatnou kapitolou je pomoc související s prodejem Agrobanky GE Capital Bank, s prodejem podniku IPB Československé obchodní bance.
Všechna tato opatření byla projednána vládou a byla k nim přijata příslušná usnesení. Čísla zveřejněná v tisku ohledně celkové výše pomoci bankovnímu sektoru jsou řádově správná. Skutečně se tato pomoc pohybuje kolem 500 mld. Kč a svým způsobem je to cena za typ transformace, který probíhal v době minulých vlád. Ale je třeba vzít v úvahu, že se jedná o pomoc bez zohlednění, že výsledný dopad na veřejné rozpočty je nesporně nižší, protože pomoc spočívala v převzetí nebonitních aktiv Českou konsolidační agenturou a ostatními státními institucemi, které nadále převzatá aktiva spravují, tedy dále vymáhají, případně prodávají specializovaným společnostem. Skutečnou výši této pomoci bude však možné vyčíslit až v následujících letech.
Seznamem transparentnosti, který byl předán do Bruselu, se problematika pomoci bankovnímu sektoru neuzavírá a u všech pomocí, kde bude shledán charakter veřejné podpory a které přesahují svým trváním dobu vstupu České republiky do Evropské unie, bude nutné posoudit jejich kompatibilitu s právem Evropských společenství ze strany ÚOHS a Evropské komise, aby mohly být zařazeny na seznam pokračujících veřejných podpor, který bude tvořit přílohu přístupové smlouvy. Tento proces bude probíhat kontinuálně až do zmíněné doby vstupu.
Pokud byste měl zájem o detaily poskytované pomoci jednotlivým bankám, musím s lítostí konstatovat, že je lze rámcově dovodit z příslušných usnesení vlády, ale seznam transparentnosti jako takový je pokládán za důvěrný, protože smlouvy uzavírané s jednotlivými bankami o poskytování pomoci obsahují požadavek souhlasu dotčených bank s jejich zveřejněním.
Myslím, že informace, které jsem uvedl, umožňují dovodit, že nezamýšlím předložit tyto jednotlivé smlouvy jednání sněmovně Parlamentu České republiky.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Hynka Fajmona, zda chce položit doplňující otázku. Ano, je tomu tak. Prosím pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Hynek Fajmon: Děkuji panu premiérovi za odpověď a chtěl bych ještě podat dodatečnou otázku týkající se právního postavení předávaných dokumentů. Jestliže pan premiér řekl, že se jedná o důvěrné dokumenty, kde se jedná o obchodní tajemství, jak je možné, že tyto dokumenty jsou předávány do Bruselu a nemohou být předány do Poslanecké sněmovny? Domnívám se, že to je velmi neobvyklý postup, a chtěl bych znát odpověď na otázku, zda premiér a vláda je ze své činnosti odpovědná Poslanecké sněmovně, nebo Evropské komisi. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Poslanec Hynek Fajmon: Pardon, ještě bych chtěl dodat, že pokud je mi známo, Česká republika s Evropskou unií nemá sjednánu - (Předsedající: Upozorňuji na čas, pane poslanče.) - žádnou dohodu o ochraně utajovaných skutečností.
***