(16.10 hodin)
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Myslím si, že pan poslanec Fajmon přesně popsal situaci, ale dovolte mi, abych ji poněkud upřesnil.
Tyto smlouvy jsou důvěrné ve smyslu obchodního tajemství. To znamená, že mohou být předány třetí osobě se souhlasem obou stran, které s touto informací disponují. A protože tyto informace byly předány se souhlasem obou stran, je jisté, že jsme se pohybovali v rámci zákona a na jeho základě.
Pokud jde o ústavní konstrukci České republiky, je nepochybné, že vláda je odpovědná sněmovně a že také tuto odpovědnost naplňuje způsobem, který ústava předepisuje.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády. A nyní udílím slovo místopředsedovi Poslanecké sněmovny panu poslanci Ivanu Langerovi k přednesení jeho interpelace na předsedu vlády.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, dovolte, abych zareagoval ještě na vaši předcházející odpověď.
Mohu prosím interpretovat vaše vyjádření tak, že obě smluvní strany daly souhlas k tomu, aby dokumenty šly do Bruselu, ale nedaly souhlas k tomu, aby šly do Parlamentu České republiky? To je první otázka navazující na interpelaci mého předchůdce.
Nicméně vlastní interpelace. Na minulé schůzi jsem se pokoušel z vás dostat konkrétní jména konkrétních osob, které jsou na Ministerstvu práce a sociálních věcí, které jste vedl jako ministr v minulém volebním období, zodpovědny za chyby, ke kterým došlo v hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí podle nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu v závratné výši 1,5 mld. Kč. Ptal jsem se a snažil jsem se z vás dostat jména osob, které jsou konkrétně zodpovědny za špatné a zbytečné vynaložení částky zhruba 71 mil. Kč z rozpočtu ministerstva. Nicméně konkrétní, jasnou odpověď od vás jsem nedostal.
Jsem člověk cílevědomý, jsem člověk trpělivý, jsem člověk důsledný, a proto svoji otázku na toto téma cestou této ústní interpelace opakuji a prosím, abyste mi byl schopen říci, kdo konkrétně byl zodpovědný za tyto závažné chyby v hospodaření Ministerstva práce a sociálních věcí a co konkrétního se s těmi lidmi v důsledku jejich závažného pochybení stalo, zda byli postiženi, nebo dokonce třeba i pochváleni.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Ve věci kontrolního nálezu Nejvyššího kontrolního úřadu jsem odpovídal již několikrát. Nemám další informace, kterými bych mohl doplnit to, co jsem již řekl nesčetněkrát.
Konstatuji, že ještě v době své funkce ministra jsem přijal potřebná organizační a další opatření, která byla NKÚ vysoce hodnocena, a tím považuji informaci, kterou jsem poskytl, v tento okamžik za uzavřenou.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji předsedovi vlády a táži se pana poslance Ivana Langra, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Vážený pane premiére, nechci proměnit tuto interpelaci na otázku kdo s koho, kdo má větší výdrž, kdo má delší nervy nebo kdo dokáže déle zatloukat a odrážet od sebe nepříjemné dotazy. Nicméně musím konstatovat, že jste mi na moji otázku opět neodpověděl, a budu přemýšlet, zda stojí za to daňové poplatníky zatěžovat zvýšenými náklady na provoz této Poslanecké sněmovny tím, že budu tuto interpelaci opakovat na příštím jednání této sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana předsedy vlády, zda chce reagovat. Nechce. Udílím tedy slovo panu poslanci Janu Zahradilovi k přednesení jeho interpelace na předsedu vlády a připraví se pan poslanec Michal Doktor.
Poslanec Jan Zahradil: Děkuji vám, paní předsedající. V minulých dnech jsme se dozvěděli, že referendum o vstupu ČR do EU je plánováno zhruba na polovinu června příštího roku, že podpis přístupové dohody proběhne v polovině dubna příštího roku a samozřejmě negociace o vstupu ČR do EU budou uzavřeny do konce tohoto roku.
Domnívám se tedy, že je nejvyšší čas, aby vláda začala skutečně pravdivě informovat veřejnost o podmínkách tohoto vstupu, a velmi se obávám, že se tak neděje. Myslím, že demonstrace, které proběhly v Praze minulý týden, to znamená protesty zemědělců, jsou toho jasným důkazem. Myslím, že když si srovnáme, co se říkalo například o pomoci z regionálních fondů a strukturálních fondů před třemi lety a co se říká dnes, je toho dalším jasným důkazem.
A proto kladu otázku panu předsedovi vlády, zda a jakým způsobem se tento osud vyjednávání a tyto stále se zhoršující podmínky pro vstup České republiky do Evropské unie projeví v připravované komunikační strategii vlády. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má předseda vlády pan Vladimír Špidla.
Předseda vlády ČR Vladimír Špidla: Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci. Dovolte mi, abych využit interpelaci pana poslance Zahradila k tomu, abych podal poněkud podrobnější informaci, nejenom stručnou odpověď na jeho otázku. A dovolte mi tedy, abych popsal stav přístupového procesu České republiky v současné etapě.
Dosud bylo předběžně uzavřeno 26 kapitol z celkového počtu 30, kapitola "různé" nebyla prozatím uzavřena. Jedná se o kapitoly: věda, výzkum, školství, odborné vzdělávání, mládež, malé a střední podniky, telekomunikace, statistika, rybolov, ochrana spotřebitele, průmyslová politika, volný pohyb zboží, hospodářská a měnová unie, vnější vztahy, celní unie, právo společnosti, volný pohyb služeb, volný pohyb kapitálu, sociální politika a zaměstnanost, životní prostřední, kultura a audiovize, volný pohyb osob, finanční kontrola, daně, energetika, justice, vnitro, Schengen, regionální politika, hospodářská soutěž.
V rámci dánského předsednictví zbývá dokončit jednání u kapitol doprava, instituce, zemědělství, finanční a rozpočtová ustanovení a rovněž projednat kapitolu "různé", to je kapitolu 31.
Pokud jde o ostatní kandidátské země, Slovinsko, Slovensko, Estonsko, Kypr a Litva dosud uzavřely 28 kapitol, Polsko a Lotyšsko 27, Maďarsko a Malta 26. Výraznější zpoždění prokazuje dle předpokladu pouze Bulharsko s 22 kapitolami a Rumunsko s 13 předběžně uzavřenými kapitolami.
Dovolte mi, abych se věnoval otázce financování rozšíření. Otázky související s financováním rozšíření byly jedním z hlavních bodů zasedání Evropské rady v Bruselu ve dnech 24. až 25. 10. 2002. Závěry, na nichž se členské státy EU shodly, budou počátkem listopadu t. r. předloženy ve společné pozici EU ke kapitole zemědělství, rozpočtová a finanční ustanovení.
V otázce financování společné zemědělské politiky po rozšíření se Evropská rada na bruselském summitu shodla, že v letech 2004 až 2006 bude společná zemědělská politika financována podle dohody učiněné na Evropské radě v Berlíně. Od roku 2007 budou výdaje na společnou zemědělskou politiku zafixovány ve výši stropu zemědělských výdajů pro rok 2006, což odpovídá částce 45,5 mld. eur a každoročně do roku 2013 navyšovány o deflátor ve výši 1 %. Fakticky touto dohodou nejsou dotčena případná budoucí rozhodnutí o společné zemědělské politice a financování EU po roce 2006. Rovněž touto dohodou nejsou dotčeny mezinárodní závazky EU, zejména pokud jde o jednání v rámci WTO, tj. závazek snižovat dotace do zemědělství.
Ve vztahu k přímým platbám schválila Evropská rada na svém zasedání v Bruselu ve dnech 24. až 25. 10. 2002 návrh Evropské komise na postup vedoucí k plné aplikaci práva Evropských společenství v oblasti přímých plateb v následujících dvou fázích.
První fáze. V nových členských zemích by byly uzavřeny přímé platby odpovídající úrovni 25 %.
***