(12.30 hodin)
(pokračuje Sobotka)
Může to být standardní varianta, která byla používána v minulých letech, tj. úhrada ztráty formou emise státních dluhopisů, úhrada ztráty v rámci platných rozpočtových pravidel, tj. tato ztráta bude hrazena v rámci deficitu příjmů státních rozpočtů. Jistou variantou, která zde existuje, ale která je samozřejmě podmíněna dalším vývojem v oblasti privatizace, je i možnost částečně hradit úhradu ztráty Konsolidační agentury z privatizačních příjmů, ale to je věc, která skutečně je závislá na exekutivním rozhodování i na příštím rozhodování Poslanecké sněmovny.
Vážené dámy, vážení pánové, součástí širší dokumentace, kterou představuje návrh zákona o státním rozpočtu, je i rozpočtový výhled na hospodaření státního rozpočtu do roku 2005. Považuji za svoji povinnost v tuto chvíli zdůraznit, že se jedná o rozpočtový výhled, který je do značné míry konzervativní právě tím, že vychází a může vycházet pouze z platných zákonů. Tento rozpočtový výhled nepočítá, tak jak je sestaven, se změnami v oblasti výdajů ani příjmů, které by byly realizovatelné pouze tím, že změníme zákony, které definují ať už příjmovou, nebo výdajovou stránku státního rozpočtu. Tento rozpočtový výhled, který je poskytován jako orientační výhled a nepodléhá schvalovacímu procesu v Poslanecké sněmovně, definuje vizi snižování deficitu státního rozpočtu v příštích letech, a to na úkor snižování výdajů, které nejsou předurčeny zákony.
Je zřejmé, že tato konzervativní varianta je zcela nedostatečná, pokud budeme vážně hovořit o potřebě konsolidovat veřejné finance v příštích letech.
V tuto chvíli na základě vládního programového prohlášení, na základě koaliční smlouvy probíhají na Ministerstvu financí práce na přípravě rozpočtového výhledu, který by měl definovat výdajové rámce pro výdaje státního rozpočtu v letech 2004, 2005 a 2006 tak, aby v těchto letech docházelo ke snižování deficitu nejen státního rozpočtu, ale i deficitu veřejných rozpočtů. Tento návrh předloží Ministerstvo financí do vlády, tak jak předpokládá programové prohlášení vlády, v prosinci letošního roku. Tento návrh bude obsahovat návrhy na legislativní změny, a to jak v oblasti výdajů, tak v oblasti příjmů, a bude rovněž definovat příslušné vládní politiky, které by měly směřovat ke konsolidaci českých veřejných rozpočtů.
Dámy a pánové, tolik velmi stručně základní poznámky k návrhu zákona o státním rozpočtu. Jsem přirozeně připraven se zúčastnit diskuse a odpovědět na všechny otázky, které v rámci diskuse zaznějí.
V tuto chvíli vám děkuji za pozornost a věřím, že Poslanecká sněmovna tento návrh zákona o státním rozpočtu věcně a nezaujatě posoudí a vysloví mu svou podporu. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu ministru financí Bohuslavu Sobotkovi. Prosím, aby se slova ujal předseda rozpočtového výboru pan poslanec Miroslav Kalousek.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, můj vlastní komentář k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003 je pravděpodobně více subjektivní, než by příslušelo roli korektního objektivního zpravodaje. A proto dovolte, abych ho přednesl v řádné diskusi jako diskutující a ve své zpravodajské zprávě se omezil na konstatování, že rozpočtový výbor na své schůzi v úterý dne 5. listopadu 2002 přijal 69. usnesení, které máte rozdáno ve sněmovním tisku 93/1.
Jako zpravodaj doporučuji sněmovně toto usnesení přijmout.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Miroslavu Kalouskovi a otevírám v tuto chvíli obecnou rozpravu. Zatím jsou přihlášeni pánové poslanci Klaus, Recman, Vojíř, Kalousek, Grebeníček, Kocourek, Grospič, Doktor, Ransdorf, Gongol, Braný a Říman.
V tuto chvíli prosím pana poslance Václava Klause, aby se ujal slova. Ostatní prosím o klid.
Poslanec Václav Klaus: Vážená sněmovno, dovolte mi, abych řekl pár poznámek k této diskusi o návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2003.
Předem bych chtěl uvést, že nemám žádné nové, překvapivé, zásadní prohlášení ohledně návrhu státního rozpočtu na rok 2003, které by měnilo dosavadní známé stanovisko ODS k této věci. Mohu pouze zopakovat v úvodu, že rozpočet s tímto deficitem a s tímto rozsahem a s touto strukturou výdajů státu Občanská demokratická strana v žádném případě nepodpoří.
Předložený návrh rozpočtu je výrazem toho, že se vláda odmítla s rozpočtem utkat, že zcela pasivně přijala status quo, že se neodvážila udělat tolik potřebné škrty, že tímto návrhem dokonce zvyšuje přerozdělovací procesy prováděné prostřednictvím státního rozpočtu a že dále oslabuje svobodu rozhodování jednotlivých občanů naší země.
To, co říkám, není nic nového ani nic objevného. Je to pouhá rekapitulace dávno známých tezí, a pro ty, kteří by si je chtěli zopakovat, jsem včera všem poslancům rozdal tuto malou brožurku.
Přidám pouze dvě poznámky.
Návrh státního rozpočtu je založen na velmi nerealistickém odhadu tempa růstu HDP jak v roce 2002, tak v roce 2003. Tím si vláda vytváří falešné rozpočtové východisko a odchylka absolutních hodnot hrubého domácího produktu pro rok 2003 může být v realitě od prognózy velmi výrazná. Odhad deficitu, jak známo, vychází z těchto absolutních hodnot, ne z temp růstu, a proto se dá předpokládat, že bude relativní hodnota deficitu výrazně vyšší než ta, která je zmiňována v předložených dokumentech.
Druhá poznámka se týká toho, že vláda přiznává, že ve své srpnové a zářijové propagandě viditelně nadsadila odhad povodňových škod. Toto přiznání více než jasně demonstruje absurdnost nedávno navrhovaných povodňových daňových úprav, které tato sněmovna naštěstí neschválila. Upozorňuji ty, kteří návrh pozorně nestudovali, že nás v tomto návrhu vláda informuje, že v roce 2002 budou finanční prostředky na povodňové škody, poskytnuté ze státního rozpočtu, činit pouze 0,6 % veškerých výdajů státního rozpočtu a že v roce 2003 to bude jen 0,4 % výdajů. To snad dnes ukazuje každému, kdo to nevěděl v září, že byly daňové povodňové hrátky hrou o něco úplně jiného, že byly hrou o zvýšení daňového zatížení občanů.
Abych ale nezůstal jen u kritiky, pokusím se přijít s něčím pozitivním. Poslední čtyři roky a zejména dnešní návrh rozpočtu ukazují, že je třeba legislativní cestou stanovit jisté meze, limity či hranice pro chování vlády ohledně rozpočtu. Nejsme jediní, kdo si tyto cíle klade. V celé řadě zemí existují zákony podobného typu, jednou se jmenují zákon o finanční zodpovědnosti, jinde pakt stability, apod.
***