(15.30 hodin)
(pokračuje Levá)
Nepovažujeme se za její mediální mazlíčky a mnohé pořady neshledáváme dostatečně objektivní. Přesto cítíme potřebu ekonomickou pozici ČT posilovat. Záleží nám na tom, aby měla dostatek prostředků především na původní českou tvorbu, která se stane součástí našeho kulturního dědictví. Nebudeme ale tolerovat další nehospodárnost. Očekáváme, že vedení České televize předloží po uplynutí tohoto roku zcela jiné vyúčtování, než s jakým jsme byli seznámeni za účetní rok 2001.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji paní poslankyni. Dám hned slovo panu poslanci Skopalovi. Jenom bych teď požádal paní místopředsedkyni Kupčovou, kdyby zde zaujala mé místo, a já bych se s dovolením také vyjádřil k této zprávě.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, já jsem se zájmem vyslechl zprávu paní poslankyně Dostálové i pozorněji slova, kterými zhodnotila hospodaření České televize jako tristní se schodkem 387 milionů v roce 2001. Mám dojem, že obraz z roku 2001 se dá dneska i trochu doplnit tím, že víme, že hospodaření a rozpočet České televize byl v tomto roce postaven na odhad sledovanosti 24 %, přičemž my už dneska víme, že této sledovanosti Česká televize nedosáhne, takže je pravděpodobné, že tento rozpočet je deficitní a že ten špatný stav v hospodaření České televize vlastně pokračuje.
Já, jak jsem se seznamoval s touto zprávou, tak jsem dospěl k závěru, že pravděpodobně nejen hospodaření je problémem České televize, pravděpodobně celá Česká televize se nachází v určité agónii. A mně se zdá, že pro sněmovnu je dost důležité, protože máme odpovědnost za její stav, že si nemůžeme dovolit nadále bez kontroly a bez ostychu management České televize nechat rozhazovat peníze daňových poplatníků. Protože je zřejmé, a cítím to i z té zprávy, že se nám nepodařilo pravděpodobně dosadit radu, která by byla dostatečně kompetentní a plnila opravdu tu funkci, pro kterou ji zákon zplnomocňuje.
Když jsem četl ten text, tak jsem měl dojem například z kapitoly plnění základních úkolů České televize, když si vezmu pasáž veřejná služba, že ti, kdo psali tento text, si příliš ani neuvědomují, co vlastně je veřejnoprávní charakter České televize, který má televize naplňovat.
Mně připadá, že někdy stojí za to se vrátit k původnímu statutu a možná i návrhu kodexu, který v České televizi vznikl, ve kterém se mluví o tom, co to je charakter veřejnoprávní televize. Ten charakter, od kterého se podle mě Česká televize v podstatě neustále vzdaluje, protože jako kdyby si neuvědomovala, kde je její skutečný účel a smysl existence. Všichni přece víte dobře, pozorujete úbytek pořadů aktuální publicistiky, pořadů, které by vedly jakousi veřejnou politickou debatu ve veřejnoprávní televizi. Daly by se vyjmenovat tituly pořadů, které jsou dneska stahovány, mizí z obrazovky a které jsou nahrazovány velmi problematickým způsobem, nebo dokonce vůbec žádným.
Mám dojem, že i při této zprávě nebo diskusi o zprávě z roku 2001 o hospodaření České televize bychom se neměli vyhnout diskusi o situaci České televize dnes v této chvíli a v situaci, ve které se dnes nachází.
Nebudu se tady zabývat tím, co tady chybí a co tady teď nemá pravděpodobně cenu se pokoušet formulovat, ale upozorním třeba na to, že v kapitole mezinárodní spolupráce se nedočtete pravděpodobně nic o tom, že Česká televize vlastně nevyužívá žádných možností spolupráce, například s oním evropským kanálem Arte, že dokonce, jak jsem byl informován představiteli této evropské televize, Česká televize z této spolupráce úplně vypadla a nemá žádné ambice na tomto evropském programu se nějak účastnit, zatímco například televize polská má velmi dobrou smlouvu s touto evropskou televizí.
Vůbec o Evropě se nedozvíme v této zprávě nic, jakkoliv statut České televize původně vymezil roli České televize mimo jiné jako poslání sloužit veřejnému zájmu, přispívat k utváření demokratické společnosti a podporovat začleňování České republiky do evropských struktur. O Evropě se v této zprávě nedovídáme nic. A odpovídá to té dnešní situaci v televizi, kdy mám dojem, že se nic ani v souvislosti s vstupem České republiky do Evropské unie nepřipravuje. Zdá se mi, jako kdyby si to Česká televize vůbec neuvědomovala.
V pasáži nutnost změny ve zprávě České televize se dozvídáme z toho, co je třeba udělat, pouze cíle tohoto typu - stanovit parametry, stanovit hlavní procesy, stanovit základní organizační uspořádání, stanovit kompetence, rozpracovat hlavní činnosti, stanovit způsob řízení činností, stanovit pravidla interní komunikace a podobně.
Mám dojem, že celý ten jazyk ukazuje, jak daleko je tato zpráva od postižení toho, co je problémem České televize, a to je to, co říkám - neschopnost vymezovat se charakteristicky jako veřejnoprávní instituce, která dnes naopak se spíše stále blíží komerčním stanicím, aniž by získávala jejich diváky. To je stav, ve kterém se Česká televize dnes nachází.
Byl bych rád, kdyby komise, kterou jsme čerstvě ustavili, komise pro sdělovací prostředky, se zabývala právě těmito otázkami, aby se zabývala právě tím mizením pořadů aktuální publicistiky, zmenšováním rozsahu zpravodajství v České televizi, aby se zabývala znovu situací v hospodaření, informacemi, které, mám pocit, že nám byly v této zprávě často zatajeny, a abychom se přihlásili k odpovědnosti, kterou za stav české veřejnoprávní televize neseme.
Rád bych vás v závěru informoval o tom, že i jako představitel sněmovny jsem nebyl příliš úspěšný při jednání s Českou televizí, kdy jsem se snažil dohodnout se na nějakém kvalitnějším způsobu přenosu informací z této sněmovny. Vím, že v zahraničí existují půlhodinové, hodinové pořady, ve kterých se v souvislosti s jednáním pléna sněmovny, informuje veřejnost o tom, co podstatného se ve sněmovně děje. Z posledního dopisu, který jsem dostal od ředitele České televize, se dozvídám, že Česká televize pravděpodobně proto, aby nebyla obviněna z nezaujatosti (?), se do podobného vlastního pořadu vůbec pouštět nehodlá.
Mně připadá, že takovéto zřeknutí se kompetence odpovědnosti na straně televize je nemožné. Tady jde také o to, aby Česká televize fungovala také jako instituce, která je schopna přinést objektivní, věcně správnou informaci třeba o tom, co se děje v této sněmovně. Už tím začíná naše debata o České televizi. A mám dojem, že na neschopnosti České televize podat takovou informaci se vlastně v něčem vyjevuje stav, ve kterém se Česká televize nachází.
Děkuji za pozornost a komisi pro sdělovací prostředky přeji hodně štěstí v práci, která ji čeká. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má s přednostním právem pan poslanec Talíř. Potom pan poslanec Skopal.
Poslanec Jaromír Talíř: Vážená paní místopředsedkyně, kolegyně a kolegové, omlouvám se za to, že jsem využil této možnosti, abych bezprostředně reagoval na to, co zde pan předseda sněmovny řekl.
Naše komise se zabývala v pátek tímto materiálem. Musím popravdě říci, že my vlastně dostáváme vždycky zprávu ve dvou etapách, kdy hodnotíme dnes, v říjnu roku 2002, hospodaření České televize za rok 2001. Máme téměř třičtvrtěroční skluz. Z toho také vyplývají některé problémy. Navrhl jsem komisi, protože už na tomto pátečním jednání tam zazněly kritické hlasy ze strany některých přítomných členů Rady České televize, zda vedení České televize naplňuje projekt, se kterým bylo ustanoveno, že si na příští schůzi, která se odehraje v prosinci, zařadíme bod, ve kterém požádáme předsedu Rady České televize, aby nám předložil informaci o aktuálním stavu a situaci v České televizi. Protože tato zpráva se zabývá hospodařením, které je ukončeno téměř před třičtvrtě rokem, a přesto že z tohoto hospodaření vyplývají některé problémy, které jsou dneska aktuální, neměli jsme prostor, abychom se jim mohli věnovat.
Chci tedy pana předsedu sněmovny ujistit, že na příští komisi bude tento bod zařazen a budeme se situaci v České televizi věnovat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane předsedo. Mám přihlášeného pana poslance Skopala.
Poslanec Ladislav Skopal: Děkuji, pane předsedo. Vážené poslankyně, vážení poslanci, chtěl jsem také upozornit, že tato zpráva hodnotí rok 2001 a jeho ekonomickou stránku, nehodnotí současnou situaci. A my jsme se doopravdy rozhodli, že bude dobré tento bod zařadit na příští jednání mediální komise.
***