(15.40 hodin)
(pokračuje Skopal)
Chtěl bych říci, že diskuse je široká. Pan předseda sněmovny zde zcela jasně nadhodil některá témata, která pro diskusi budou zajímavá. Jako sněmovna jsme zde přijali zákon, že je nutné, aby členy Rady České televize navrhovaly nevládní organizace. Dnes to zpochybňujeme, že jsme to navrhli špatně, nebo špatně navrhly nevládní organizace tyto lidi a my jsme je špatně zvolili. Za druhé jsme řekli, že musí být kodex České televize, a kodex České televize dodnes není. Je to chyba Rady České televize. Samozřejmě, že tento kodex nepředložila sněmovně, a je třeba ji za to vyslovit určitou nespokojenost s tímto stavem.
Chtěl bych říci a reagovat hlavně na diskusní vystoupení kolegyně Levé ve dvou věcech. Myslím, že není správné, aby bylo snížení nákladů na výrobu českých pořadů v České televizi. Řekla přímo, že správná je úspora nákladů na snížení nákladů na výrobu. Myslím, že bude jenom dobře, když naše české seriály budou vyráběny. Veřejnoprávní televize by měla jít tímto směrem. Samozřejmě chápu, že náklady na výrobu mohou být vysoké a nízké, může být seriál, který vyrobíme za dvacet milionů, ale stejně kvalitní seriál můžeme vyrobit za milion. Možná jsem to špatně pochopil a výroba původní české tvorby by měla být.
Druhá věc je otázka sledovanosti. Paní poslankyně Levá řekla, že sledovanost je hledisko, na které se musíme zaměřit. Myslím, že sledovanost je u komerčních televizí, tam reklama hraje důslednou roli a koncesionářské poplatky jsou proto, aby v České televizi byly i pořady pro romské občany, pro jiné národnostní menšiny, kde sledovanost nebude, reklama tam nebude. Zaměřit se pouze na reklamu by určitě nebylo správné.
Ale já bych nechtěl šířit emoce v této Poslanecké sněmovně. Kloním se k tomu, aby zpráva byla vzata na vědomí a byl zařazen bod na jednání mediální komise týkající se současné situace v České televizi, poté aby toto bylo projednáno v Poslanecké sněmovně, protože situace není jednoduchá. Všichni víme, co se odehrálo v médiích - odvolat ředitele České televize, nebo ne. Ale já se ptám, co bude potom? Odvolali jsme Puchalského, Chmelíčka, odvoláme Balvína. Já jsem pro, ale co bude následovat? Odvoláme další tři ředitele?
Chtěl bych, aby rada nebo kdokoli jiný řekl, co bude dál, jak Česká televize bude pokračovat a jak její veřejnoprávní povinnost budeme my potom kontrolovat nebo jak bude Poslanecká sněmovna na to reagovat. Dalším odvoláváním? Já chci vizi, zcela jasný program a jeho plnění. To je, proč jsem v komisi vystoupil možná trochu emociálně, ale už bych nechtěl dál odvolávat, ale chtěl bych, aby Česká televize fungovala.
Děkuji.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci. Dále se přihlásil pan poslanec Pleva, poté paní poslankyně Fischerová.
Poslanec Petr Pleva: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, zprvu jsem nechtěl vystupovat, protože jsem si myslel, že jde o zprávu starou. Všichni víme, že tato zpráva je za rok 2001, je o hospodaření, nikoli o činnosti, jak se domníval pan předseda Poslanecké sněmovny, což už řekli moji předřečníci. Takže peskovat radu za to, že tam má něco špatně o činnosti, je minimálně špatné čtení této zprávy.
Také si musíme uvědomit následující fakta. Bavíme se o roku 2001, kdy generální ředitel pan Balvín byl v únoru 2001 zvolen prozatímním ředitelem, teprve ke konci roku 2001 definitivním ředitelem, kdy Rada České televize byla zvolena Poslaneckou sněmovnou až koncem května 2001. Takže peskovat je za něco, co v podstatě téměř nemohli ovlivnit, je poněkud problematické.
Dále bychom si měli uvědomit - musím se přiznat, že mě trochu mrazilo při slovech pana předsedy Poslanecké sněmovny - že tato televize je veřejnoprávní. On skutečně také toto slovo použil, ale měl jsem dojem, že mluví o vládní televizi. O vládní televizi, které bude vláda nebo Poslanecká sněmovna diktovat, jaké konkrétní pořady má vysílat, že jí bude vláda nebo Poslanecká sněmovna mluvit do struktury programu apod.
Vy si možná pamatujete bouřlivou atmosféru koncem roku 2000 a začátkem roku 2001 v době tzv. televizní krize, kdy naše politická strana byla obviňována z toho, že chceme politicky působit na Českou televizi, na nezávislé veřejnoprávní médium. Pak se ptám: čím bylo vystoupení pana předsedy Poslanecké sněmovny než pokusem o politické působení na veřejnoprávní televizi?
Vážení přátelé, pokud někdo chce hovořit o situaci v České televizi, o zprávách rady apod., doporučuji zajímavé čtení. Tím je zákon o České televizi. My máme možnost pouze kontrolovat zprávu Rady České televize, zda věrně odráží tato zpráva povinnosti, které ukládá České televizi zákon o České televizi. Pokud se domníváme, že tyto zákonné povinnosti pro veřejnoprávní médium, které má ze zákona výhodu koncesionářských poplatků, jsou určeny vágně, vřele s tím souhlasím, ale nemůžeme to řešit odvoláváním rady nebo odvoláváním generálního ředitele, ale pouze tím, co nám přísluší, a to je změnou konkrétního zákona, abychom zcela jasně a přesněji určili povinnosti veřejnoprávní televizi. Když jsme se o to pokusili, byli jsme z této sněmovny vyhnáni.
Takže vážení přátelé, ruku na srdce a sáhněte si do svého vlastního svědomí. (Potlesk.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Ano, pane poslanče. Znovu si jen dovolím požádat paní místopředsedkyni Kupčovou, aby mě na minutu vystřídala u tohoto pultu. Já bych krátce reagoval.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má předseda Poslanecké sněmovny pan Lubomír Zaorálek, poté vystoupí paní poslankyně Fischerová.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vážení kolegové, s dovolením jsem nepřehlédl, že toto není zpráva o činnosti, ale že je to zpráva o hospodaření. Také jsem to uvedl ve svém vystoupení - že jsem si vědom toho, že je to správa o hospodaření z roku 2001.
Ale rád bych vám řekl něco, co možná už si v tuto chvíli mnoho poslanců nepamatuje. Ona totiž existovala zpráva o činnosti České televize, která vznikla na jaře tohoto roku, kterou my jsme zde vůbec neprojednávali, což bylo pravděpodobně způsobeno volbami - teď to nechci zkoumat. Jde mi o to, že my tuto debatu o činnosti si vlastně dlužíme. Není divu, že dnes, když se zabýváme hospodařením, tak nás musí také napadnout, co televize obecně dělá a jaký je obsah její činnosti, protože na příkladu o sledovanosti jsem chtěl doložit, že hospodaření České televize je přímo úměrné tomu, kolik diváků se na ni dívá a co v programu běží. Zpráva o hospodaření je přece naprosto úzce spjatá s tím, v jakém stavu je program České televize, v jakém stavu je to, co vysílá občanům, jestli si toho občané všímají, nebo ne.
Ještě jednu věc. Když mluvím o veřejnoprávním charakteru České televize, to je přece něco, co v sobě samo obsahuje nezávislost televize. Já odmítám, že bych zde dnes reprezentoval jednu politickou stranu, která chce získat moc nad Českou televizí. Veřejnoprávní charakter je přece to, že televize vyjadřuje něco, co nemá v sobě žádná soukromoprávní televize, že má určité zadání a úkol, který žádná soukromá televize nemůže splnit, to je něco, co souvisí s identitou a kulturou této země, to je něco, co souvisí s národním dědictvím a celou řadu funkcí vzdělávacích vůči menšinám, poznávacích, které tato televize má. Nemluvím o vlivu politických stran v televizi.
***