(17.10 hodin)
(pokračuje Gross)
Pak může nastat samozřejmě druhá situace, to znamená neplánované využití soukromé bezpečnostní služby. Tady to ale také je legislativně ošetřeno, protože podle § 19 odst. 3 písm. c) stejného zákona č. 239/2000 Sb. je oprávněn velitel zásahu využít, a to i neplánovaně, na základě výzvy k poskytnutí věcné nebo osobní pomoci kohokoli. To znamená pokud velitel zásahu, opět v praxi příslušný územní velitel Hasičského záchranného sboru, příp. jím pověřená osoba pro plnění konkrétního úkolu je někde v místě, tak pokud tento rozhodne využít příslušná oprávnění tohoto zákona, tak může výzvou k poskytnutí věcné nebo osobní pomoci ve své podstatě, pokud to trošku přeženu, zrekvírovat kapacity příslušné soukromé bezpečnostní agentury a ta musí plnit podle tohoto zákona.
Samozřejmě je to tak, že když skončí řešení krizové situace, tak jak to v právním státě být musí, tak to není zadarmo, je to potom za náhradu, ale to neznamená, že v té konkrétní krizové situaci se musí čekat hodiny a dny na použití prostředků a sil soukromé agentury. Prostě pokud velitel zásahu rozhodne, že tady je třeba v místě, kde řeší Hasičský záchranný sbor nějakou krizovou situaci ve fabrice, a v té fabrice je soukromá bezpečnostní služba, tak podle příslušného § 19 odst. 3 písm. c) velitel zásahu ji může vyzvat k plnění věcné nebo přímo osobní pomoci a oni jsou povinni tuto věcnou či osobní pomoc poskytnout.
Dokonce máme ještě jedna oprávnění, což bylo typické pro povodně, ne pro běžné krizové situace, mimo stavů krizových podle příslušné legislativy.V okamžiku, kdy byl na území České republiky vyhlášen stav nebezpečí, tak k těmto zákonným oprávněním přistupovala další zákonná oprávnění, která vlastně jsou podobná, tak jak pro situaci, kdy není vyhlášen krizový stav, ale řeší se mimořádná situace podle zákona 239/2000, tak je možné v tom stavu nebezpečí, tak jak v České republice byl vyhlášen - odpusťte mi to slovo, ale ono je nejvýstižnější - zrekvírovat kapacity vlastně kterékoli právnické či podnikající fyzické osoby a ukládat povinnost toho či onoho konat ve prospěch záchranných a likvidačních prací.
Souhlasil bych s jednou věcí. Souhlasil bych s tím, a to mám pocit, že je také jedna z věcí, která tady byla dopoledne odhlasována, že ne všechny články krizového řízení - teď nemám na mysli profesionální Hasičský záchranný sbor, ale mám na mysli ty články krizového řízení na úrovni obcí, na úrovni krajů - ne vždy si byly jisty svými zákonnými oprávněními. Myslím, že existuje v České republice mnoho starostů, kteří třeba nevědí, že podle § 16 písm. d) zákona 239/2000 i starosta má ze zákona oprávnění vyzvat k poskytnutí věcné nebo osobní pomoci a ve své podstatě, když tady byla taková neznalost, resp. právní nejistota u některých orgánů krizového řízení, tak u těchto ustanovení tohoto zákona to třeba ani nevyužívaly. Tudíž si myslím, že by bylo docela dobré - a my s tím stejně počítáme, protože teď nevím, jestli to bylo nebo nebylo odhlasováno - zaměřit se na cvičení a školení všech orgánů krizového řízení, což jsou samozřejmě i starostové a hejtmani, tak aby si byli dostatečně pevní v kramflecích, co si mohou ze zákona dovolit a co ne, protože možná kdyby leckterý starosta věděl, že toto oprávnění má, tak by se nebál jich použít a v praxi by se používala více, protože je pravda, že tato ustanovení zákona se v praxi používala relativně omezeně.
Když to shrnu na závěr, tak myslím, že aspoň z toho, co jsem uvedl, je to tak, že dnešní právní stav je takový, že jsme schopni do záchranných a likvidačních prací zapojit kapacity prakticky jakékoli, které v tomto státě jsou, a je už jedno, jestli jde o soukromou bezpečnostní agenturu, nebo třeba nějaký dopravní podnik, když potřebujeme udělat nějakou dopravní evakuaci, tak je právní nástroj, jak kapacity a prostředky těchto soukromých subjektů pro záchranné a likvidační práce velmi rychle zmobilizovat. Samozřejmě je to poté za nějakou náhradu, která se ale řeší vždycky až po skončení krizových situací.
Tolik asi v tuto chvíli odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Táži se pana poslance Franka, zda chce položit doplňující otázku. Je tomu tak, prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Václav Frank: Děkuji, paní místopředsedkyně. Pane ministře, děkuji vám za vaši odpověď, uspokojil jste mě částečně. Částečně proto, že ministerstvo počítá s legislativní úpravou, což byla podstata mé otázky. Já samozřejmě vím, když jsme se dopoledne bavili o problematice nasazování sil, tak se asi shodneme na tom, že je mi znám zákon 239/2000 Sb., ale řada věcí nezní dost přesně a myslím, že vy sám jste před chvílí citoval, že řada věcí, ať už z neznalosti, nebo z jiných důvodů, nebyla v tomto směru využita. Berme to jako vzájemné poučení do budoucna pro řešení těch legislativních prvků.
Proč jsem o tom hovořil? Protože oba asi dobře víme, že podle dostupných údajů Českého statistického úřadu existuje v České republice asi 3,5 tisíce právních subjektů, které podnikají právě v oblasti komerčně poskytovaných bezpečnostních služeb. Přiznám se, že mě doslova děsilo, že možnost existence takového nepřehledného množství firem vychází prakticky z možná děravých nebo dokonce neexistujících - (Předsedající: Upozorňuji na čas!) - legislativních bariér vstupu na trh a možná tím praktické nemožnosti nejen jejich kontroly, ale především komunikace s těmito subjekty.
Paní místopředsedkyně, omlouvám se a děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Slovo má místopředseda vlády pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, už budu poměrně stručný. Myslím, že možná na závěr to nebude jen částečné uspokojení, až budeme projednávat tu finální podobu, protože já v tuto chvíli nemohu vyloučit, že i v zákonné úpravě, která se bude týkat soukromé bezpečnostní služby, nějaká vazba na možnost využití jejich kapacit při krizových situacích bude. Spíše jde o právní tematiku. To znamená, že by asi bylo lepší mít to v krizových zákonech, ale určitě by tento zákon tomu neměl bránit. Věcně tady není rozpor, jde o to, aby to bylo věcně správně a legislativně také vhodně ošetřeno.
Co se týče toho, že neexistují bariéry pro vstup těchto subjektů na náš trh, doufám, že až zákon budeme projednávat - a věřím, že najde v Poslanecké sněmovně podporu - tak naopak nějaké bariéry tento zákon vytvoří, protože myslím, že je v zájmu všech slušných občanů tohoto státu, aby soukromé bezpečnostní služby podporovaly bezpečnostní klima v České republice, a ne aby v některých, byť doufejme ojedinělých případech spíš působily opačným způsobem. To znamená, že tady bude muset být přísnější úprava z hlediska způsobilosti osob, z hlediska kontroly odborné způsobilosti lidí vykonávajících toto zaměstnání a o tom všem ten zákon nepochybně bude, tak aby tento segment, byť na něm nebude doufejme v budoucnu stát bezpečnost občanů tohoto státu, byl doplňkovým článkem celkového bezpečnostního systému v České republice, než aby v některých momentech působil proti tomu. Předpokládám, že zákon některé bariéry bude vytvářet. Nejsou to bariéry pro bariéry, ale jsou to bariéry, které by měly zajišťovat minimální odborné standardy a kvalitu lidí, kteří v těchto službách budou působit.
Doufám, že až se k tomu tady dostaneme, tak najdeme rozumnou shodu, a doufám, že i napříč politickým spektrem. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nyní udílím slovo panu poslanci Svatomíru Recmanovi, který přednese svoji interpelaci na ministra průmyslu a obchodu pana Jiřího Rusnoka. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Jako další se připraví pan poslanec František Beneš.
Poslanec Svatomír Recman: Pane ministře, se značným znepokojením jsem nejen já, ale i většina občanů a zaměstnanců v Moravskoslezském kraji sledoval zvyšující se nezaměstnanost v kraji. Opatření vlády, která byla v minulosti přijata dříve pro řešení problému tohoto postiženého regionu, se buď minula účinkem, nebo nepřinesla očekávaný výsledek a naopak, situace v nezaměstnanosti se neustále zhoršuje.
***