(17.20 hodin)
(pokračuje Recman)

A jak se zdá, ještě se zhoršovat bude, což doložím následujícím příkladem a argumentem.

Jedním z největších zaměstnavatelů, ale rovněž potenciálně největší možný zdroj rostoucí nezaměstnanosti v kraji je důlní společnost Ostravsko-karvinské doly. V OKD má majoritu soukromý vlastník, soukromá společnost, ale rovněž zde stát má velmi významný podíl 45,8 % akcií. Z publikovaných materiálů vyplývá, že dozorčí rada OKD se zabývala střednědobým výhledem společnosti do roku 2007, z něhož vyplývá, že Ostravsko-karvinské doly sníží v průběhu následujících pěti let počet zaměstnanců o několik tisíc. Pokles by mohl být až o 8 500 pracovníků, z toho 6 500 důlních a 2 000 povrchových.

Zarážející je, že ze současného stavu důlních pracovníků by bylo propuštěno 48 %, to znamená téměř polovina. Tento pokles by znamenal snížení zaměstnanosti v OKD ze současných 9 500 pracovníků na 11 000 (?) zaměstnanců.

Moje interpelace, pane ministře, se obrací na vás v tomto směru jako gestora za vládu a rovněž rodáka a patriota Moravskoslezského kraje s tím, že se chci zeptat, jakým způsobem bude stát reprezentovaný Ministerstvem průmyslu a obchodu nebo jeho pracovníky ve statutárních orgánech OKD a jakým způsobem využije vlastnictví téměř 46 % akcií k řešení situace nezaměstnanosti, zejména co se týče propouštění a snižování pracovníků OKD v již zmiňované zprávě, kterou projednala dozorčí rada OKD.

Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan ministr průmyslu a obchodu Jiří Rusnok.

 

Ministr průmyslu a obchodu ČR Jiří Rusnok: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych k interpelaci a k vystoupení pana poslance Recmana sdělit následující. Situaci v akciové společnosti OKD Ostrava, která je členem skupiny Karbon Invest, myslím, že musíme vidět v širším kontextu velmi citlivé problematiky, jak z odborného, tak řekněme politického hlediska. To, co je dnes diskutováno v médiích, a to, co i zmínil ve svém vystoupení pan poslanec Recman, je prosím pěkně jedna z úvah obsažených v interním materiálu společnosti určeném pro statutární orgány společnosti, a v tomto případě zejména pro dozorčí radu společnosti. Myslím, že poněkud přeceňujeme závaznost a konkrétnost takovýchto materiálů, kterých v řadě jiných firem samozřejmě s možná menším dopadem, pokud jde citlivost a rozsah zaměstnanosti, vzniká v celé naší zemi celá řada a které jsou diskutovány a nejsou z nich vyvozovány okamžitě politické závěry jako v tomto případě. To je první poznámka.

Musím však samozřejmě konstatovat, že Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ostatními příslušnými ústředními orgány státní správy v rámci svých možností a kompetencí řeší tuto problematiku dlouhodobě a komplexně. A samozřejmě jsme si velmi dobře vědomi problematiky zaměstnanosti, udržování, případně tvorby pracovních míst v regionu Moravskoslezského kraje.

Jenom bych poněkud oponoval první poznámce pana poslance, že nezaměstnanost dramaticky stoupá, a v tomto regionu zvláště. V tomto regionu je nezaměstnanost vysoká už po celou dobu transformace a je to celkem logické. Je to region s profilem a s takovou strukturou průmyslu, která přirozeně vedla po změně politického a ekonomického režimu k tomu, že samozřejmě tento region byl více postižen nezaměstnaností. A je skutečností to, že dnes, kdy nezaměstnanost opravdu stoupá, bohužel, tak relativně stoupá méně v tomto regionu než v jiných. Taková jsou čísla. Není celkem problém si je najít v oficiálních zdrojích. Ale to byla spíš poznámka k úvodu, který zněl velmi pateticky.

Pokud jde o akcionářskou strukturu společnosti OKD, tak ta, jak už naznačil pan poslanec, je dnes tvořena cca 51procentním podílem soukromé společnosti Karbon Invest akciová společnost, 45,88 % vlastní Fond národního majetku a zbytek, cca 3,12 %, ostatní akcionáři. Stát měl ve statutárních orgánech společnosti zastoupení do roku 1998 v představenstvu a do poloviny letošního roku, dokud nebyl vykázán soukromým vlastníkem, i v dozorčí radě.

Pokud jde o těžbu uhlí vhodného pro koksování a energetického uhlí, tak ta činila v posledním období následující úroveň. V roce 1997 to bylo 12,5 milionu tun, v roce 1998 12,6 milionu tun, v roce 1999 11,1 milionu tun, v roce 2000 11,4 milionu tun, v roce 2001 11,8 milionu tun a za polovinu letošního roku je výsledek 6,1 milionu tun. Velmi pravděpodobně v letošním roce těžba v této společnosti překročí opět úroveň 12 milionů tun. Z toho je patrné, že v podstatě od roku 1997 se udržuje víceméně s určitými výkyvy na stejné úrovni. To je mimochodem výsledek státní politiky v oblasti ochrany českého trhu, ale i v oblasti řekněme struktury spotřebitelů, pokud jde o uhlí koksovatelné i energetické, čili v oblasti energetiky.

Pokud jde o průměrný evidenční počet pracovníků v této firmě, tak ten klesal výrazně, tím se tedy výrazně zvyšovala i produktivita práce, a to tak, že ještě v roce 1993 bylo v OKD zaměstnáno 104 tisíc pracovníků, v roce 1997 to bylo 28 900, následující rok 27 000, v roce 1999 22 800, v roce 2000 už jen 20 000, v loňském roce 19 850 a v polovině tohoto roku 18 750 pracovníků. Z nich zhruba 13, 14 tisíc jsou pracovníci přímo v revírní těžbě, to znamená pracovníci, kteří pracují pod zemí.

Myslím, že především je třeba říci, že jak vlády minulé, počínaje vládami na začátku 90. let, to podtrhuji, pokračuje vládami na konci 90. let a začátku tohoto desetiletí, učinily veškerá opatření pro to, aby pokles pracovníků byl velmi plynulý a aby tento problém byl zvládán společensky únosným způsobem, a to se bezesporu stalo. Vím, že se to nemusí někomu takto zdát, že to tak je, a jeho hodnocení může být poněkud jiné, nicméně toto je objektivní hodnocení, které je potvrzeno celou řadou vystoupení a posudků i zahraničních odborníků a mezinárodních institucí.

Proč se to stalo? Mimo jiné také proto, že stát skutečně velmi citlivě přistupoval k problému útlumu hornické činnosti, který značně, musím říci, z veřejných prostředků sanoval. Stát například v předchozích letech, pokud vezmu období od roku 1993 do roku 2001, poskytl na útlum uhelného hornictví a krytí obligatorních sociálně zdravotních nákladů jen pro firmu OKD Ostrava, akciová společnost, cca 18 miliard korun.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP