(Jednání opět zahájeno v 17.00 hodin.)
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Vážené kolegyně a kolegové, budeme pokračovat blokem interpelací na jednotlivé členy vlády. Jako první byl vylosován pan poslanec Václav Exner se svou interpelací na místopředsedu vlády Cyrila Svobodu, kterého tady nevidím, ani zřejmě momentálně nezjistím, zda byl omluven. Pan poslanec Exner přesto svoji interpelaci zřejmě přednese.
Poslanec Václav Exner: Vážený pane místopředsedo vlády a ministře zahraničních věcí, těšil jsem se, když se posledně interpelace zastavily těsně přede mnou a vy jste byl omluven, že se dnes sejdeme tváří v tvář, ale není nám to asi souzeno.
V mé interpelaci se chci zeptat na váš pohled na priority České republiky, pokud jde o zahraniční politiku a Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Ve vašem písemném podkladu pro prezentaci priorit zahraniční politiky České republiky pro zahraniční výbor jste tuto organizaci zcela opomněl. Byl bych rád, kdybyste mohl své stanovisko v tomto směru doplnit.
Tato organizace je jedinou celoevropskou organizací. Byl bych rád, kdybyste mohl říci, jak se nová česká vláda staví k přijatým deklaracím, které po roce 1990 tato organizace přijala, jaký význam mají pro nás tři uskutečňované dimenze vycházející z helsinského procesu, politicko-bezpečnostní, ekonomická a pro oblast lidských práv a demokratických institucí. Byl bych rád, kdybyste se mohl vyjádřit k významu jednání Stálé rady, která se zcela pravidelně schází ve Vídni a posuzuje aktuální otázky spojené s činností Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, s bezpečnostní situací a mnoho operativních otázek.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Pan místopředseda vlády odpoví panu poslanci ve lhůtě 30 dnů. Slovo uděluji panu poslanci Václavu Frankovi, který přednese svoji interpelaci na místopředsedu vlády Stanislava Grosse.
Poslanec Václav Frank: Děkuji za udělení slova, paní místopředsedkyně. Vážený pane místopředsedo vlády, vážený pane ministře, já vím, že Poslanecká sněmovna dnešní den shodou okolností o povodních diskutovala poměrně dost dlouho. Nicméně můj dotaz na vás směřuje trochu jiným směrem, i když s těmito věcmi také souvisí.
Chci upozornit na to, že v průběhu srpnových povodní existovala velká skupina poměrně dobře organizovaných občanů tohoto státu, která se v řadě případů iniciativně a dobrovolně podílela na záchranných pracích, byť k tomu nebyla vyzývána a byť ji o to díky neexistenci legislativní úpravy nikdo oficiálně nežádal. Jedná se přibližně o 54 tisíc pracovníků soukromých bezpečnostních služeb, pracujících v oblasti ostrahy majetku a osob, instalace a údržby technických zabezpečovacích zařízení, ale i v oblastech detektivních služeb a logistiky pohybu hotovosti.
Vzhledem k tomu, že na rozdíl od převážné většiny evropských zemí v České republice neexistuje právní úprava jejich činnosti, není ani dost dobře možné zapojení těchto lidí do jednotného bezpečnostního systému, a tedy ani jejich využití v krizových situacích. Ptám se vás, pane místopředsedo vlády a pane ministře, zda vámi řízené ministerstvo, tedy Ministerstvo vnitra ČR, počítá do budoucna s právní úpravou v této oblasti, která by jednak mnohé vyjasnila, popřípadě která by pomohla vymezit alespoň ta nejzákladnější pravidla.
Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, pane poslanče. Slovo má místopředseda vlády a ministr vnitra pan Stanislav Gross.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Stanislav Gross: Vážená paní místopředsedkyně, paní poslankyně, páni poslanci, vážení hosté, za prvé bych chtěl poděkovat panu poslanci Frankovi za trvalý zájem o fungování integrovaného záchranného systému, protože vždy je dobré, když je někdo s trochu jiným úhlem pohledu a občas svými myšlenkami může obohatit to, jak tyto složky fungují.
Co se týče této interpelace, musím říci, že její vyznění není zcela pravdivé, protože sice skutečně neexistuje samostatná právní úprava pro fungování soukromých bezpečnostních služeb - tady odpovídám na otázku, zda s nějakou takovou úpravou počítáme, kladně. V tomto volebním období chceme předložit samostatný zákon, který se fungováním soukromých bezpečnostních služeb bude zabývat. Nepředpokládám ale, že by tento zákon řešil zapojení těchto soukromých služeb do integrovaného záchranného systému, a to z jediného prostého důvodu - to už je ta část, se kterou nesouhlasím, z toho, co říkal pan poslanec Frank. Současná platná právní úprava totiž umožňuje zapojení soukromých bezpečnostních služeb do integrovaného záchranného systému, a to následujícím způsobem. V § 4 odst. 2 zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, jsou uvedeny tzv. ostatní složky integrovaného záchranného systému. To je terminus technicus, který je tímto zákonem používán - "ostatní složky IZS". Ve výčtu ostatních složek IZS jsou uvedeny mimo jiné i "obdobné a jiné služby". To je opět pojem ze zákona č. 239/2000 Sb.
Pro zapojení těchto tzv. obdobných a jiných služeb do IZS jsou zákonem stanoveny přesně podmínky. Tyto obdobné a jiné služby mohou být i soukromé bezpečnostní služby. Záleží na tom, jestli příslušné orgány krizového řízení využijí tohoto ustanovení zákona č. 239/2000 Sb. a tyto obdobné a jiné služby, které mohou specifikovat, že jsou soukromé bezpečnostní služby, užijí, či neužijí. Provedení začlenění takovýchto jiných služeb je nutno učinit formou dohody o plánované pomoci na vyžádání při provádění záchranných a likvidačních prací podle § 21 stejného zákona. Ve stejném ustanovení je uvedeno, že dohodu o plánované pomoci na vyžádání mohou uzavřít i další složky integrovaného záchranného systému, což znamená, že složky IZS, kterými mohou být obecní úřady, krajské úřady, Ministerstvo vnitra, případně základní složky IZS, což je Hasičský záchranný sbor, policie nebo zdravotní záchranná služba, tak všechny tyto složky jsou ze zákona oprávněny s tzv. obdobnými a jinými službami - v případě vašeho dotazu se soukromými bezpečnostními službami - podle zákona 239 uzavřít tuto smlouvu a v případě potřeby je mohou povolat k plnění závazků z této smlouvy vyplývajících.
Uvedené ustanovení § 21 tak umožňuje, aby kterýkoliv z vyjmenovaných orgánů veřejné správy v případě zdůvodněné potřeby připravil plánovaně soukromou bezpečnostní službu pro využití v IZS. Záleží tedy jen na tom, zda v havarijních, povodňových nebo krizových plánech je konkrétní úkol pro tuto soukromou bezpečnostní službu. Je samozřejmě otázka, jestli ten konkrétní úkol není možné plnit běžnými silami a prostředky IZS.
Zapojení ostatních složek IZS - to znamená ve vašem dotazu konkrétně soukromých bezpečnostních služeb - do záchranných a likvidačních prací pak probíhá tak, že konkrétní soukromou bezpečnostní službu vyzve územně příslušné operační a informační středisko IZS, tzn. buď OPIS krajského ředitelství Hasičského záchranného sboru, nebo generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru, nebo územní odbor Hasičského záchranného sboru, čili podle § 20 zákona č. 239/2000 Sb. má příslušný OPIS právo vlastně tuto soukromou bezpečnostní službu zapojit do plnění úkolů podle zmíněných plánů. To je tedy jedna část, to znamená tzv. plánované zapojení soukromých bezpečnostních služeb do záchranných a likvidačních prací.
Shrnu to. Pokud se v krizových plánech počítá s jejich činností, je možné je okamžitě podle rozhodnutí OPIS mobilizovat a použít.
***