(10.00 hodin)
(pokračuje Exner)
Jako velmi užitečný je z tohoto hlediska hodnocen zákon o zdraví lidu. Přesto je třeba revize i zdravotnické legislativy.
Nepodařilo se vyhnout mylným a zavádějícím informacím i předpovědím z odpovědných úst. Částečně svědčily v dané situaci o neodpovědném podcenění situace, snad s cílem uklidnění obyvatel. Týká se to např. také informace o vývoji v neratovické Spolaně a s tím spojeném ohrožení obyvatel až po Prahu. Naštěstí zde k nejhoršímu nedošlo.
Selhání kombinace údajů o stavu srážek a stavu vodních nádrží, resp. přítoků vody na vstupních místech modelů, matematických povodňových modelů řek Vltavy a Berounky pořízených za několik milionů korun - konkrétně korytový a protipovodňový model - v situaci, kdy povodně překročily uvažované hranice, a využití těchto modelů a údajů vedly k situaci, že vlastně celkově tento systém neposkytl dostatečné informace. Kdyby to fungovalo správně, informace o vývoji situace např. v Praze by mohly být přesnější. Modely přesto v minulých letech přispěly k dílčím krokům protipovodňové ochrany, které se i v této mimořádné situaci osvědčily. Je nesporně užitečné investovat do této oblasti potřebné prostředky.
Ukázaly se také důsledky dlouhodobého podceňování hromadné dopravy na úkor dopravy individuální. Projevují se kolabováním pražské dopravy po povodních přes ohromné úsilí těch, kteří ji nyní zajišťují. Bude třeba připravit další opatření, která by bránila blokování hromadné dopravy. Projevily se i některé další neřešené problémy, v Praze např. dobudování okruhů spojení severní části města s centrem a východem s kritickým místem na Letné atd.
Je potřeba také stanovit novou strategii v pojišťování majetku státu a územních samospráv proti důsledkům přírodních katastrof, protože i zde se ukázalo, že velká část majetku je nedostatečně pojištěním zajištěna.
Jsme rádi, že vláda už 15. srpna vytvořila komisi pro řešení obnovy země po povodních, avšak o její činnosti není zatím mnoho dostupných informací. Také by bylo třeba, aby veřejnost byla průběžně informována o činnosti vládního výboru pro obnovu území, který vede předseda vlády.
Paní poslankyně, páni poslanci, ještě jednou bych se chtěl připojit k těm, kteří děkují řadě dobrovolníků i odpovědných funkcionářů, kteří se zasloužili o jakž takž příznivý průběh povodně. Bylo to opravdu velice mnoho lidí. Solidarita lidí v naší zemi i mimo se prokázala také sbírkami, kde se sešlo mnoho milionů korun. Také prostřednictvím sbírky vyhlášené naší stranou bylo sebráno více než 3 miliony korun, které byly efektivně využity. V řadě případů se naši členové a sympatizanti připojili i ke sbírkám ostatním. Také za tuto činnost bych chtěl poděkovat.
V podrobné rozpravě navrhnu k některým z problémových bodů usnesení. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Exnerovi. O slovo se přihlásil pan poslanec Svatomír Recman, takže ho žádám, aby přišel. Připraví se pan poslanec Martin Říman.
Poslanec Svatomír Recman: Děkuji. Pane předsedající, pane premiére, vážená vládo, kolegyně a kolegové, chci rovněž v úvodu svého vystoupení především poděkovat všem těm, kteří se podíleli a podílejí na odstraňování povodňových škod a na pomoci postiženým oblastem, občanům, podnikatelům i územím.
Pan premiér v úvodním vystoupení hovořil o tom, že v současné době odhadovaná výše škod způsobených povodněmi v srpnu v roce 2002 dosáhla asi 70 miliard korun. Chci jenom připomenout, že původní odhady několik dnů po těchto katastrofách byly uváděny na úrovni 90 - 100 miliard korun a že tedy snížení o 30 miliard korun je významným a výrazným úspěchem, protože snížení ve výši 30 miliard korun znamená téměř polovinu škod způsobených v roce 1997.
Na nápravě těchto škod se samozřejmě bude podílet stát, obce, podnikatelé, rovněž pojišťovny významným dílem a další subjekty. V minulosti bylo uváděno některými představiteli exekutivy a vlády, že stát se na náhradách těchto škod bude podílet 30 - 40 %, což by při současné výši odhadů škody na úrovni 70 miliard představovalo rozmezí od 21 do 28 miliard korun.
Chtěl bych se zeptat předsedy vlády, jestli skutečně platí to, co již dříve bylo předneseno, to znamená, že podíl státu na náhradách povodňových škod bude na úrovni 30 - 40 %, jestli výše objemu finančních prostředků se bude pohybovat v intervalu 21 - 28 miliard korun. To je první dotaz.
Druhý dotaz bych směřoval rovněž na předsedu vlády a i na ministra financí - jestli by zde mohlo na mikrofon zaznít, jaký objem finančních prostředků pro pomoc těmto povodněmi poškozeným oblastem se poskytne v letošním roce, to znamená v roce 2002, a kolik prostředků se počítá na rok 2003. Můj dotaz je motivován tím, že se připravuje státní rozpočet na rok 2003. Jsem přesvědčen o tom, že vláda bude mít jednu z priorit státního rozpočtu právě pomoci těmto poškozeným územím a výše finanční pomoci prostřednictvím státního rozpočtu, která půjde ze státu, bude výrazná a dominantní. Proto můj dotaz směřuje k tomu, kolik se uvažuje v roce 2002 a jaký je výhled na rok 2003.
Třetí dotaz. Jsem si vědom, že stát bude mít jednu z rozhodujících rolí při pomoci těmto postiženým územím a občanům. Jsem si také vědom, že stát v současné době nemá k okamžitému použití dostatečné množství disponibilních finančních prostředků a že část bude muset jít prostřednictvím úvěrové služby. Chci se proto zeptat, jestli má vláda představu - a nazval bych to určitým portfoliem pomoci - kolik prostředků z toho půjde ze státního rozpočtu, kolik půjde např. z úvěru od Evropské investiční banky, kolik dají pojišťovny, jaké bude zapojení obcí, zkrátka jestli taková představa u vlády existuje. Jsem si vědom toho, že rozhodující období pro pomoc je zejména rok 2002 a 2003 a že samozřejmě pomoc bude pokračovat i v dalších letech, to znamená 2004 a následujícím.
Na závěr mého vystoupení bych chtěl přivítat prohlášení předsedy vlády, že nezapomíná a nezapomněl na povodně roku 1997 a že i v dnešní době existují území, kde nebyly dosud odstraněny všechny povodňové škody. Myslím si, že je to potřebné. Vítám, že to bude i prioritou vlády. Premiér hovořil o tom, že v podstatě je to jediná povodeň, která má dva vrcholy: v roce 1997 a 2002. Předpokládám, že významná pomoc půjde i na odstranění povodňových škod z roku 1997, které byly především na Moravě.
Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu kolegovi Recmanovi. Jako další je do obecné rozpravy přihlášen pan poslanec Martin Říman. Žádám ho, aby se ujal slova. Připraví se pan poslanec Jozef Kubinyi. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Martin Říman: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, myslím, že doba po povodních by měla být využita ke korektní a vážné debatě o tom, co se stalo, co fungovalo, co nefungovalo, ne k prvoplánovým politickým výkřikům, jako to tady předvedl pan poslanec Křeček.
Pan premiér zde řekl jednu větu, kterou jsem si zaznamenal: Mnoho a mnoho věcí se nestalo díky záchrannému systému a dalším nástrojům. Ale mnoho věcí se také stalo. A o těch bychom měli hovořit. Tady bychom měli zkoumat, zda se skutečně stát musely, zda se jim nedalo zabránit, zda opravdu všechny složky záchranného systému a dalších státních institucí fungovaly tak, jak fungovat měly.
***