(9.50 hodin)
(pokračuje Exner)

Je třeba vydat zpřísněný předpis pro další postup, je třeba revidovat využití dolních pater sklepů a suterénů nejméně ve veřejných budovách a doporučení pro ostatní objekty. Je třeba zkontrolovat stav hrází rybníků.

Analýza působení nového vodního zákona a povinností jednotlivých subjektů podle aktuálních zkušeností s povodněmi by měla být bezprostředně provedena. Ukazuje se, že je třeba změnit přístup k udržování koryt řek při bagrování nánosů. Podle údajů některých ekologů údajně údržba systematicky neprobíhala již více než 30 let a to v mnohých místech působí zhoršení průtoku.

Pražské metro je samostatným problémem s dopadem nejen na hlavní město. Zasloužilo by si opravdu státní program obnovy. Je třeba dořešit otázku odpovědnosti jak za minulost, tak za současnost a budoucnost. Je zřejmé, že nebyl využit čas ohrožení ani čas nouzového stavu pro prověrku a případné odstranění nedostatků všech prvků, které měly zajistit, že metro nebude zatopeno. Revize ochranného systému a zabezpečení metra, zpřesnění rozhodování a odpovědnosti pro různé situace ohrožení, pravidel, zkoušek a prověrek, školení a výcviku jsou věci, které by měly být co nejrychleji běžně prováděny. Podle údajů ze sdělovacích prostředků byly opravy a údržba v metru v posledních letech postupně zredukovány proti stavu v 80. letech na pouhou jednu čtvrtinu, i když platby na ochranný systém od státu stále probíhaly.

Ukázalo se také v některých případech, že jsme nedostatečně dokázali využít lidské zdroje, dobrovolné hasiče, armádu. I nyní by mohla být podle návrhů z řad občanů využita pro očistu území. Armádní chemici by měli užitečnější využití na poničených místech doma než při výcviku asi v cizím zájmu v rovněž těžkých podmínkách kuvajtské pouště. Nepočítá se zhruba s 54 tisíci pracovníky soukromých bezpečnostních služeb, kde funguje kolem 3500 subjektů, které fungují v oblasti ostrahy a ochrany majetku a osob, instalace a údržby technických zabezpečovacích zařízení, detektivních služeb a zajišťování pohybu hotovosti. Zatím chybí i legislativní úprava pro jejich činnost, využití v krizových situacích.

Ukázalo se, že při řízení krizové situace nebyl včas k použití vhodný majetek státu, alespoň podle informací, které jsme obdrželi při setkání s pražským primátorem. Je celá řada námitek i k využití státních hmotných rezerv, které nebyly v některých případech včas nasazeny. Zásoby civilní obrany dřívějšího Sboru národní bezpečnosti, dnes Policie ČR, určené pro podobné situace, byly z velké části jako nepotřebné zničeny. Ukázalo se to jako neopodstatněné. Je třeba provést aktuální celostátní inventarizaci stavu a obnovení potřebných nedotknutelných zásob. S tím je spojena celková otázka civilní obrany, dnes je spíše používán poněkud užší termín ochrany obyvatelstva, a také chování v době ohrožení, včetně ohrožení přírodními katastrofami.

V Praze se ukázala skoro nulová informovanost obyvatel. Když nastala kritická situace, nevěděli, co mají dělat. Situace byla dlouho podceňována i většinou odpovědných institucí. Vznikl dojem, že vlastně o nic nejde. V Karlíně například při evakuaci ještě 13. srpna po třetí hodině ráno byli lidé vyzýváni, aby si vzali věci jen na 24 hodin.

Usnesení vlády č. 417 z 22. dubna 2002 ke koncepci ochrany obyvatelstva do roku 2006 s výhledem do roku 2015, inspirované nikoliv naší vlastní potřebou, ale požadavky Evropské unie, vyžaduje revizi. Cíle do roku 2015, navíc formulované nekonkrétně, jsou v nové situaci zjevně nevyhovující, úkoly pro nejbližší období se ukazují jako velmi naléhavé, jsou však nedostačující a je třeba je doplnit. Že není dost času, bylo prokázáno tím, že problémy uvedené v koncepci se v průběhu povodní plně potvrdily. Pohotovostní kapacity pro ohrožené osoby na úrovni 3000 osob v centru a 1500 souhrnně v krajích se ukázaly jako hluboce podceněné. Je třeba zpřesnit plány pro situace ohrožení i včetně evakuačních plánů, a to alespoň na úroveň letošního nebezpečí spojeného s povodní.

Postižení občané se setkávají s obtížemi při vyřizování svých věcí, které samozřejmě mají výjimečný a většinou jednorázový charakter - v tísni. Chtějí se po nich doklady, které nemohou sehnat, ověření listin již ověřených nebo zkontrolovatelných přímo na úřadě, lhůty, které je přivádějí k zoufalství, například připojení elektroměru do 14 dní po podání žádosti, nepřítomnost a nedosažitelnost úředníků, lpění na úředních hodinách pro veřejnost. To často nevyváží ani ochota a vypětí jiných. Výsledkem je prohloubení lidských traumat, dokonce růst kandidátů na členství v podsvětí, nebo zařazení mezi lidi na okraji společnosti. S podobnými problémy se ale setkávají i obce, které si opakovaně stěžují na složitý a zdlouhavý administrativní proces.

Velká část postižených občanů přes všechnu snahu odpovědných činitelů a velmi oceňované vstřícné chování vojáků a dobrovolníků má pocit nedostatečné informovanosti. Nebylo dost přesných informací o možné finanční pomoci, kde je možné ji získat, jaké formuláře vyplnit. Evakuovaní měli velkou nejistotu o svém dalším osudu, co bude s jejich byty, neměli si kam uložit věci, které zachránili, ani nevěděli, jak je dopravit. Získání náhradního ubytování a tím spíše náhradního bytu se pro většinu stalo byrokratickou anabází. Řádně podanou a velmi oprávněnou žádost z 19. srpna, odůvodněnou například vážně nemocným člověkem v rodině, se podařilo kladně vyřídit až 1. října po mnohonásobných návštěvách úřadu pražské městské části a magistrátu. Podle vyjádření konkrétního občana s prošením, ponižováním, pláčem, řvaním a vyhrožováním, vyplňováním nových a nových žádostí, sháněním oprávněných osob, které měly i opakovaně dosvědčit v žádosti uvedené údaje, a obstaráváním často velmi těžko dosažitelných potvrzení. Zdá se, že šlo spíše o zvláště výjimečný úspěch, jestliže byl nakonec byt přidělen. Kdo třeba odpovědného majitele, například cizince, nesehnal, náhradní byt nemá.

Jen těžko lze pochopit, že po dvou i více stěhováních bydlí zvláště starší nebo jinak hendikepovaní neprůbojní lidé hromadně v tělocvičnách, pro ostatní jen v těžko představitelných podmínkách.

Je samozřejmé, že není dost peněz. Ty, co jsou, jsou v mnoha případech špatně využity, včetně peněz ze sbírek. Ministerstvo pro místní rozvoj vyčleněné peníze v řadě případů neposlalo včas. Máme konkrétní stížnosti starostů v tomto směru. Proti tomu byla práce firem i jednotlivců na dluh. Nepříznivé měnění podmínek využití peněz např. z fondu obnovy bytového fondu bylo dalším problémem, který zdržel cestu peněz k potřebným. Jde o další důsledek hospodaření s velmi napjatým rozpočtem, ve skutečnosti skoro bez rezerv. Chybí celkové zveřejnění vyhodnocení nabízeného vnějšího financování. Důsledky dřívějších nepromyšlených kroků, např. prodej a nyní potřebný zpětný výkup půdy podél toků pro nutná protipovodňová opatření, se nyní aktivně prokazují.

Ukázaly se i nedostatky v oblasti hospodaření s byty, především neexistující registr bytů, přehled nájemníků a bydlících osob, tolerance v pronajímání bytů mimo standardní nájemní vztahy, žádný standard v péči majitelů o domy a byty, často jejich praktická nedosažitelnost, neexistence zástupců, skoro bezvýchodná situace nájemníků bytů. Podobné problémy se ale týkají i zaplavených prostor sloužících k podnikání. Skoro žádná pomoc bytovým družstvům a soukromým majitelům bytových domů, kteří nejsou schopni situaci zvládnout.

Obecní výstavba bytů a domů s pečovatelskou službou, nebo alespoň podpora obce, se najednou v Praze i dalších městech stala nejvyšší prioritou. Škoda, že na to příslušní centrální i místní politici nepřišli dříve.

Ukázalo se, že část soukromých zdravotnických organizací, zvláště jednotliví soukromí lékaři, odmítali sloužit v krizových a evakuačních centrech.

***




Přihlásit/registrovat se do ISP