(9.40 hodin)
(pokračuje Dub)
Ti, kteří jsou v zaplavených částech, byť dostali pomoc 30 000 od státu a 20 000 třeba od hlavního města Prahy v našem případě a 50 000 od městské části Praha 7, tak to samozřejmě stejně nestačí. Lidé, kteří byli zaplaveni, jsou na tom nesmírně špatně a jde o čas, rychlost a efektivitu té pomoci.
Takže ještě jednou závěrem vyzývám k tomu, abychom čas nepodcenili, abychom skutečně ta opatření dělali co nejrychleji, protože přicházející zima samozřejmě spíše situaci bude ještě dále komplikovat. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Dubovi, a žádám ho, aby usedl u stolku zpravodajů. S technickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Křeček, po technické poznámce dám hlasovat o tom, že pan poslanec Dub bude zpravodajem pro tento bod.
Poslanec Stanislav Křeček: Pane předsedající, kolegyně a kolegové, slova mého váženého předřečníka pana starosty Duba o tom, že pražský magistrát a pražský krizový štáb vyhodnotily situaci daleko nejlépe než vláda, by všude v Praze vzbudila smích, všude jinde mimo tuto sněmovnu. Slova pana starosty Němce o tom,, že situace je nadmíru výtečná za situace, kdy se blížila stoletá voda, kdy jsme to už všichni věděli, vešla do historie. Dnes říkat, že pražský štáb to vyhodnotil výborně, je něco neuvěřitelného.
Na druhé straně bych byl velmi rád, kdyby všichni včetně pana starosty si vzali k srdci jeho slova, že nenecháme občany na holičkách. To, co se dnes v Praze děje ze strany pražských starostů ODS, je něco neuvěřitelného. Připomenu jednu věc. Praha 7 schválila, že promine nájemné podnikatelům, nájemcům nebytových prostor, ale nájemné od nájemců bytů, i těch, kteří byli vyplaveni, samozřejmě tvrdě vyžaduje. Takže se domnívám, že se spíše nechvalme, ale skutečně hleďme na to, jak se lidem postiženým povodněmi dnes v Praze žije. (Potlesk části sněmovny.)
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Prosím, abyste, pokud máte zájem se přihlásit do rozpravy, se do ní přihlásili a nezneužívali faktické a technické poznámky k vystoupení. Prosím nyní o ztišení sněmovny.
Dám hlasovat o tom, že pan poslanec Tomáš Dub bude zpravodajem k tomuto bodu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji.
V hlasování 176 pro 120, proti 2. Návrh byl přijat.
Je tedy formálně učiněno všem procedurám zadost a k tomuto bodu bude zpravodajem pan poslanec Tomáš Dub.
Jako druhý se do rozpravy přihlásil pan poslanec Václav Exner. Prosím, aby se ujal slova. Eviduji zatím další dvě písemné přihlášky.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, povodně v letošním roce skutečně byly zcela mimořádné. Desítky lidí přiložily ruku k dílu, ať už šlo o Policii ČR, profesionální hasiče, jen v Praze to bylo kolem 2000 lidí, dobrovolné hasiče, zase jen v Praze 7000 lidí, vojáky, městské policie, zdravotníky, dobrovolníky a samozřejmě pracovníky veřejné správy, a to volené i v zaměstnaneckém poměru, pracovníky podniků a organizací zajišťující základní životní funkce měst a obcí. Dobrovolná nabídka v průběhu povodně např. tady v Praze převyšovala potřeby, pokud jde o mechanismy a také třeba pokrývky a povlečení nebo některé druhy oblečení. Myslím, že za to je potřeba všem, kteří se toho aktivně účastnili, opravdu poděkovat.
Podařilo se výrazně omezit ztráty na životech, některými opatřeními i škody na zdraví lidí a majetku. Proti povodním v roce 1997 se organizovanost činnosti zvýšila. Již od prvních stupňů povodňové aktivity zahájily jednání příslušné orgány, především povodňové komise, V Praze např. v době vyhlášení stavu ohrožení 14. srpna 2002 v 11 hodin již probíhalo jednání povodňových komisí. V době, kdy vyhlásil předseda vlády 12. srpna nouzový stav, pracovaly i krizové štáby a jejich operační střediska. V Praze konkrétně např. již od 8. srpna pracovala celá řada odborných skupin. Myslím si, že tyto věci je možné pochválit a je možné říci, že došlo přece jen k poměrně významnému poučení z toho, jaké povodně nás postihly v předchozích letech, a z toho, že v některých případech nebylo jednání dostatečně zvládnuté.
Na druhé straně je potřeba říci, že mnohdy nebyly správně stanoveny priority, že nedocházelo v některých případech k rychlému nalezení zdrojů financování bezprostřední obnovy atd., i když jsme si samozřejmě vědomi, že vzhledem k rozsahu škod mnoho z těchto věcí je otázkou spíše středně- a dlouhodobou. Ukázalo se, že je nedořešený stav v případě katastrof a ohrožení, pokud jde o práva a povinnosti jednotlivých řídicích úrovní obce, okresu, kraje a centra. Není dobrá návaznost v zákonech pro krizové řízení, zejména mezi krizovým zákonem a vodním zákonem. Například primátor Prahy Igor Němec uvádí, kontakt mezi ústředním řídícím a pražským povodňovým štábem byl zajištěn až návštěvou ministra vnitra Stanislava Grosse po půlnoci 13. srpna a dále udržován jen spojením primátora s ministrem vnitra. Centrální instituce ke koordinaci a řízení nepůsobily dost účinně, i když formálně Ministerstvo vnitra převzalo 12. srpna ústřední koordinaci záchranných a likvidačních prací -
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Pane poslanče, moment. Žádám pány poslance a paní poslankyně o větší klid, protože hladina hluku přesáhla únosnou mez ve sněmovně. Rád bych, abychom se poslouchali. Nejde o nic nezávažného, jde skutečně o důležitou informaci, kterou si sněmovna na vládě vyžádala. Děkuji.
Poslanec Václav Exner: Zda při této mimořádné katastrofě byla aktivována ústřední povodňová komise, není jasné. V průběhu celých povodní podle názoru pražského vedení nebylo toto vedení touto komisí osloveno. V Praze také krizový štáb neobdržel např. od generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru žádnou podstatnou informaci, podnět, ani varování k situaci v jiných krajích, která by hovořila o možném vlivu na situaci ve městě. Ukázalo se, že řada funkcionářů je na řešení krizové situace nepřipravená.
Je zcela jasné, že jeden ze závěrů posledních událostí je potřeba poněkud posílit instituce pro koncepční řízení, a to jak dlouhodobé, tak operativní, a s tím spojená změna plánování, kde zcela zjevně nevystačíme s plány na stoletou vodu. Ukazuje se, že dlouhodobě bude potřeba vyhodnotit změny vlivu podnebí a jejich možné důsledky na konkrétní projevy v rámci naší země. Ukazuje se, že je potřeba reevidovat koncepci budování přehrad a dalších vodohospodářských děl, jejich využití, celkového hospodaření s vodou, povodňových a manipulačních plánů, modelu povodní a podobně. Námitky ke koncepčním funkcím přehrad a prioritám jejich využití je potřeba rozebrat a správně na ně reagovat. Ukazuje se, že právě tam, kde přehrady nejsou, jako např. na Berounce a některých dalších řekách, není možné žádným způsobem regulovat průtok. Opakovaně se to týká i některých rozvodňujících se potoků. Je potřeba provést revizi hospodaření v záplavových územích a jeho nesmlouvavou kontrolu. Kontrola objektů a staveb včetně nedokončených, jejich dokumentace, rozhodnutí o dalším osudu v příslušném území může zajistit, aby se v budoucnosti podobné katastrofy neopakovaly nebo se minimálně výrazně snížily materiální škody.
***