(9.20 hodin)
(pokračuje Špidla)
V rámci rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2002 byla vyčleněna částka 500 mil. korun na finanční zabezpečení požadavků na opravy silnic první, druhé a třetí třídy, železničních tratí a vnitrozemských vodních cest. Dále bylo usnesením vlády č. 780 schváleno vázání výdajů státního rozpočtu České republiky na rok 2002 v rozpočtové kapitole Všeobecná pokladní správa ve výši 1 150 mil. korun a jejich využití k řešení financování nákladů na záchranné práce, odstranění následků povodňových škod vzniklých v srpnu 2002 a následně usnesením vlády č. 808 ze dne 21. 8. rozdělení finančních prostředků na záchranné práce a odstranění následků povodňových škod vzniklých v srpnu v roce 2002. Dále usnesením č. 780 ze 13. srpna bylo uloženo ministrovi životního prostředí zřídit jednotný účet pro pomoc subjektům postiženým povodněmi s tím, že správcem uvedeného účtu bude Státní fond životního prostředí.
Dále vláda usnesením č. 797 schválila program podpory podnikatelů v oblastech postižených povodněmi, tzv. program rekonstrukce, a uvolnění finančních prostředků na realizaci programů až do výše 500 milionů. Dále došlo k rozšíření předmětu činnosti Podpůrného, garančního, rolnického a lesnického fondu o poskytování půjček podnikatelským subjektům v oblasti zemědělství a lesnictví, a uvolnění finančních prostředků z kapitoly VPS vedených jako závazný ukazatel prostředků na odstranění povodňových škod, podrobněji viz příloha - tyto informace sněmovně poskytnu - pro rozpočtovou kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 750 mil. na realizaci programu finanční podpory na výstavbu nájemních bytů pro občany postižené povodněmi, pro rozpočtovou kapitolu Ministerstva pro místní rozvoj ve výši 250 milionů na realizaci nařízení vlády č. 395 o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení, pro Českomoravskou záruční a rozvojovou banku 500 milionů na realizaci programu rekonstrukce.
Usnesením vlády č. 859 ze dne 8. 9. bylo schváleno využití konta na pomoc obcím a občanům postiženým povodněmi v oblasti investičních opatření na poskytování dotací obcím na podporu výstavby nových bytů pro občany postižené povodněmi v roce 2002, a to v rámci programu podpory výstavby obecních nájemních bytů.
Potřeby krajů byly na základě jejich požadavků bez odkladu řešeny. Ve dnech 23. a 26. 9. poskytlo Ministerstvo pro místní rozvoj krajům na řešení nejaktuálnějších problémů celkem 418 mil. korun.
První období byla charakteristická poskytnutím humanitární pomoci ze zahraničí. Je třeba se o ní alespoň v krátkosti zmínit.
Bezprostředně po začátku povodní a vyhlášení stavu nouze byly první nabídky konkrétní pomoci ze zahraničí zaznamenány již 14. 8. a 15. 8. 2002. Přímá finanční pomoc formou darů je odhadována ve výši 40 mil. korun. Pomoc byla realizována i formou vyslání záchranných týmů a v některých případech je nutno říci, že tyto záchranné týmy disponovaly technikou, která velmi významně pomohla se zvládáním škod. Měl jsem příležitost navštívit například Terezínsko, kde je naprosto nepochybné, že významně přispěli polští hasiči se svými čerpacími zařízeními.
Kromě finanční pomoci, která přicházela do České republiky prostřednictvím Ministerstva zahraničí, byla část pomoci poskytnuta přímo krajům a příhraničním oblastem na základě partnerských vztahů. Od doby, kdy byly shromážděny tyto údaje, se situace již dílčím způsobem změnila, a víte dobře, že například francouzský Červený kříž předal našemu Červenému kříži šek ve výši 200 tisíc eur na pomoc při zvládání povodňových škod.
Problém, který byl zejména v kritickém období srpnových dvou týdnů více než citelný, byl, jak zajistit informovanost těch, pro které byla státní pomoc určena v postižených místech, kde nefungovalo telefonické, faxové nebo internetové spojení především z důvodů potíží s dodávkou elektrické energie. Tady opět je nutno zdůraznit mimořádnou pružnost Armády a Policie České republiky, které umožnily náhradními způsoby zásobovat agregáty benzinem, a tím se podařilo udržet provoz v chodu.
Vláda si je vědoma, že obnova území na úroveň před povodněmi je dlouhodobý proces a že dosud poskytnutá pomoc nestačí. Obnovení poškozených území překonáním rozhodujících škod si vyžádá jistě více než rok, přičemž plná obnova bez provizorních řešení, zejména u objektů infrastruktury, dopravní a vodohospodářské, bude problémem víceletým.
Chtěl bych zdůraznit, že v současné době veškeré spadlé a poškozené mosty jsou náhradním způsobem vyřešeny a toto náhradní spojení je schopno fungovat do doby, než přistoupíme k řešením definitivním. Nejsme pod extrémním časovým tlakem, ale jistě pod časovým tlakem jsme.
Ke komplexnímu řešení dodatečné pomoci postiženým územím přispěje připravovaná strategie obnovy území postiženého povodněmi, která bude zaměřena zejména na vymezení míst určení pomoci, určení priorit, systém poskytování finančních prostředků, vymezení finančních zdrojů.
Chtěl bych zdůraznit v této situaci, že pro dobré zvládání povodní, do kterého prozatím náš ústavní systém nastoupil a počíná si dobře a zdatně, a hovořím-li o ústavním systému, hovořím o ústavním systému jako celku, tzn. nikoliv pouze vláda, ale samozřejmě i Parlament České republiky i ostatní orgány, které jsou příslušné v tomto smyslu, vykonaly obrovský kus práce. A musím jasně říci, že velmi významná byla rychlá reakce Parlamentu ve stavu legislativní nouze, kdy se podařilo uvolnit dodatečné prostředky a připravit některá dílčí, mnohdy nepříjemná řešení pro to, abychom lépe nastoupili do dalšího roku.
V této souvislosti je velmi důležité, aby debata o rozpočtu následujícího roku byla vedena zásadně racionálně a aby nedošlo k rozpočtovému provizoriu, protože otevřeně řečeno tok prostředků by byl jistě přibrzděn a v situaci, ve které se nachází řada našich území, by to nebylo správné.
K finančním zdrojům mi dovolte, abych uvedl některé podrobnosti. Evropská komise nabídla ihned po povodních navýšení prostředků Phare na řešení krizové povodňové situace ve výši přibližně 10 milionů eur. Bylo dále rozhodnuto, že na zvýšenou pomoc se využije prostředků v rámci národních programů. A musím říci, že příslušná opatření již byla učiněna a že bude možné disponovat celkovou disponibilní sumou asi 113 milionů eur, což jistě není zanedbatelné.
Jestliže tedy zrekapituluji finanční pomoc, dovolte mi, abych sdělil následující údaje. Na obnovu, respektive úhradu odhadovaných škod předpokládají pojišťovny, že vynaloží pravděpodobně 25 - 30 mld. korun, na úhradě dalších 55 - 75 mld. korun se bude podílet stát se soukromými podniky a obyvatelstvem. V podnicích ponesou náklady více než 20 miliard především podnikatelé, kdežto v tomto případě stát může jen doplňkově zvýhodnit, garantovat, překlenout situaci dočasnou nebo poskytnout například dočasnou úhradu mezd, což se v některých případech odehrálo. A dovolte mi, abych v tomto smyslu citoval například Jitex Písek. V tomto případě byla aktivní politika zaměstnanosti přímo včleněna do zvládání povodňových škod a jsem přesvědčen o tom, že bude nutné postupovat tímto způsobem ještě dále.
***