(9.10 hodin)
(pokračuje Špidla)
Dovolte mi, abych konstatoval, že se prokázalo zcela jasně, že vyhlášení stavu nebezpečí bylo namístě, že se odehrálo v souladu se zákonem i v souladu se základní koncepcí neomezovat práva občanů nad míru nezbytně nutnou, a musím říci, že v souvislosti s vyhlášením těchto stavů a protipovodňových akcí jsem až doposud nezaznamenal žádnou informaci, že by byla pociťována nutná omezení jako nepřiměřená újma. Je to velmi významné, a dovolte mi, abych poděkoval zpětně tvůrcům tohoto zákona a všem, kteří se podíleli na jeho koncepci, protože se jednoznačně osvědčila a zdá se, že nějaké podněty k novelám jsou minimální.
Vycházíme-li z údajů, které ve smyslu zákona č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území, soustředilo Ministerstvo financí a jež lze tedy považovat za oficiální zdroj informací, celková škoda podle stavu ke konci září je zatím odhadována na 70 mld. Bylo prostě vyčísleno 70 mld. Kč. Tento odhad ovšem zdaleka není definitivní, tím si myslím můžeme být jisti, a navíc obsahuje pouze přibližné údaje za škody na území hlavního města Prahy 24 mld. Kč. Dá se však s určitostí říci, že výše škod, které postihly letos převážně české regiony, budou vyšší než škody způsobené povodněmi na Moravě v r. 1997.
Podle údajů uváděných jednotlivými kraji jsou škody vyčísleny následovně: Jihomoravský kraj - 342 mil., kraj Vysočina - 187 mil.
Vážené poslankyně, vážení poslanci, zaokrouhluji podle obvyklých pravidel zaokrouhlování buď nahoru, nebo dolů, čili ta čísla nejsou samozřejmě úplně přesná, ale v zásadě ano.
Karlovarský kraj - 77 mil., Liberecký kraj - 5,3 mil., Jihočeský kraj - 15,720 mld., Středočeský kraj - 14,283 mld., Ústecký kraj - 11,765 mld., Plzeňský kraj - 3,846 mld., hlavní město Praha, jak už jsem řekl, jde o odhad ke dni 4. 10. t. r. - 24 mld. Kč.
Z hlediska charakteru vlastnictví nebo zničeného majetku - opět nejsou zahrnuty údaje za hlavní město Prahu - byly největší škody vyčísleny v kategorii "podnikatelské subjekty", a to 13,5 mld. korunami. Následují "fyzické osoby nepodnikající" - 10,5 mld. korun; zde bych chtěl zdůraznit, že zřejmě tato oblast je jádrem, kam musíme především napřít své úsilí. Majetek státu činí 8,6 mld. korun a majetek obcí 8,5 mld. korun.
Škody členěné podle příslušného členění typu majetku jsou následující: státní nemovitý majetek - 8,1 mld., movitý majetek - 573 mil. Obce - nemovitý majetek 3,456 mld. Kč, movitý majetek 337 mil. Kč. Podnikatelské subjekty - nemovitý majetek 6 mld., movitý majetek 7,5 mld. Kč. Fyzické osoby nepodnikající - nemovitý majetek 8 mld. Kč, movitý majetek přibližně 3 mld. Kč. Celkem je to tedy, jak už jsem uvedl, bez hlavního města Prahy 50 mld. Kč.
Poškození území v červenci 1997, které zasáhlo třetinu území ve 34 okresech a škody ve zmíněném vyjádření přesáhly 60 mld. Kč, bylo tedy menší a zejména postihlo méně průmyslových objektů, protože povodeň letošního srpna zasáhla hlavní říční osu, tj. Labe a Vltavu, kde je koncentrace průmyslu významně vyšší než na říčních osách moravských zemí.
V letošním roce, jak už jsem uvedl, bylo zasaženo 9 krajů, 42 okresů a více než 700 obcí.
Porovnáme-li rozsah poškození území před pěti lety a letos, musíme konstatovat, že je letos ve větší míře poškozena infrastruktura, a to jak dopravní, tak vodohospodářská. Větší zasažení lze zaznamenat v nejprůmyslovějších oblastech - Praha a severní Čechy, vysoké škody jsou letos především na bytovém fondu ve vlastnictví obcí a obyvatelstva.
Vláda si byla vědoma, že je nutno zvýšit solidární přístup k postiženým. V této souvislosti připomínám slib předsedy ústředního krizového štábu, čili slib můj, který je jasný a na kterém vláda trvá: stát v tom občany nenechá. Musíme využít svých schopností, které máme, možností, které má náš moderní stát, naše moderní, a nikoli zaostalá republika k tomu, abychom občanům pomohli překonat jejich krizovou situaci.
V počátcích se projevovaly některé dílčí nedostatky v koordinaci přijímaných opatření. To nemohu zastírat, je zřejmé, že tomu tak bylo, protože tlak byl enormní a rozhodování bylo velmi zásadní a velmi významné.
Byla zpracována tato nařízení vlády, která byla uskutečněna.
Nařízení vlády č. 394, o poskytnutí finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám postiženým povodněmi v roce 2002. Zde mohu říci, že jsme inspiraci čerpali z opatření z roku 1997. To je jeden z důvodů, proč celá řada věcí byla zvládnuta lépe, protože prostě jsme se poučili na situaci v roce 1997. Naše situace v tomto směru tedy byla nesrovnatelně snazší a bylo by naprosto nespravedlivé porovnávat to nějakým mechanickým účetnictvím.
Dále jde o nařízení vlády č. 395, o poskytnutí nenávratné finanční pomoci v oblasti bydlení fyzickým osobám, nařízení vlády č. 396, o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů fyzickými osobami, nařízení vlády č. 397, o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení, nařízení vlády č. 398, o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení ke krytí části úroků, nařízení vlády č. 399, kterým se provádí zákon č. 12/2002 Sb., o státní pomoci při obnově území. Dále pak vláda dne 2. 10. umožnila svým nařízením použít prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěru nejen na úhradu části nákladů spojených s výstavbou bytů, ale i na pořízení staršího bytu; to se ukazuje jako velmi důležité, že lidé jsou schopni získat starší byt, a k tomu tedy získávají podporu.
Kromě opatření tohoto legislativního charakteru mi dovolte, abych uvedl další rozhodnutí vlády, která byla zaměřena na řešení následků povodní.
***