(15.00 hodin)
(pokračuje Titz)
Po obsáhlé diskusi nebyl přijat žádný pozměňující návrh, a proto si vás dovolím seznámit s usnesením výboru pro obranu a bezpečnost č. 24.
Po odůvodnění ministra obrany ČR Ing. Jaroslava Tvrdíka, zpravodajské zprávě Miloše Titze a po rozpravě, výbor pro obranu a bezpečnost
I. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby vyslovila souhlas s
1. prodloužením doby působení sil a prostředků Armády ČR v operaci na Balkáně v době od 1. ledna 2003 do 31. prosince téhož roku se zachováním podřízenosti velitelským orgánům Organizace severoatlantické smlouvy NATO podle příslušných rezolucí Rady bezpečnosti OSN a uzavřených dohod s tím, že jednotky Armády ČR budou složeny z vojáků z povolání v celkovém počtu do 500 osob,
2. prodloužením doby působení odřadu radiační, chemické a biologické ochrany v souladu s čl. 5 Severoatlantické smlouvy v rámci protiteroristické operace Trvalá svoboda na dobu od 1. října 2002 do 31. prosince 2003 s tím, že jednotka bude složena z vojáků z povolání v maximálním počtu do 300 osob,
3. prodloužením doby působení polní nemocnice v Afghánistánu v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF, realizované v souladu s příslušnými rezolucemi Rady bezpečnosti OSN, na dobu od 1. října 2002 do 31. prosince 2003 s tím, že jednotka bude složena z vojáků z povolání v celkovém počtu do 150 osob a likvidační skupiny v počtu do 50 osob do 31. 1. 2003 k ukončení působení polní nemocnice,
4.vysláním lékařského týmu v počtu do 20 osob do mnohonárodního zdravotnického zařízení v Afghánistánu v rámci mise Mezinárodních bezpečnostních podpůrných sil ISAF na dobu od 1. ledna 2003 do 31. prosince téhož roku s provedením rotace personálu po 6 měsících;
II. pověřuje zpravodaje výboru, aby s tímto usnesením seznámil Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR.
Paní předsedající, to je celé usnesení výboru pro obranu a bezpečnost a dovoluji si jenom upozornit, že pro schválení tohoto vládního návrhu je zapotřebí většiny všech poslanců, tj. čísla 101.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám za zprávu i za toto upozornění. Přerušuji nyní projednávání bodu č. 60 a tak jak jsme se rozhodli v našem procedurálním hlasování, otevírám nyní obecnou rozpravu k bodům 58, 59 a 60 našeho schváleného pořadu schůze. Písemnou přihlášku do obecné rozpravy nemám k žádnému z těchto bodů, ale vidím pana poslance Laštůvku, který se hlásí z místa, a já mu nyní uděluji slovo. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Laštůvka: Děkuji. Paní předsedající, pane ministře, dámy a pánové, dovolte mi, abych k tomuto bodu programu, tedy k bodu 60, řekl také několik slov. Jsem přesvědčen, že vyslání vojsk České republiky do zahraničí nebo do zahraničních operací patří k jedněm z nejvýznamnějších kroků a rozhodnutí, které Poslanecká sněmovna činí. Koneckonců i samotný způsob rozhodování, to je potřeba většiny - absolutní většiny poslanců sněmovny je toho důkazem.
Dovolte mi, abych opakoval možná banální pravdu. Svět po rozpadu bipolárního dělení se nestal bezpečnějším. Stal se nevypočitatelnějším, méně kalkulovatelným, a tudíž i nebezpečnějším. Zdá se mi tedy, že teze o "říši zla", "ost zla", podle níž tyto problémy vyřešíme, když ji zničíme, když ji odstraníme, je teze z oblasti pohádek pro dospělé. Tím, že porazíme krutého obra, nenastane na světě ani ráj, ani pravda nezvítězí nad lží a nenávistí. Naopak se domnívám, že takovéto zjednodušené vidění světa, takovéto jednoduché návody jsou pro svět spíše nebezpečné.
Dámy a pánové, dovolte mi na tomto místě, abych zdůraznil i jednu zásadní věc: nejsem a nebyl jsem nikdy odpůrcem naší angažovanosti ve světě, a to i vojenské. Nežijeme totiž ve vzduchoprázdnu a naše spoluzodpovědnost za budoucí tvář světa je nezpochybnitelná. Stejně jako naše spojenecké závazky. Otázky, které si kladu, jsou otázky spojené s mírou našich možností - lidských, ekonomických, ale také otázky cílů, forem a širšího rámce operací, na nichž se máme či nutně budeme podílet. Nemám nejmenší pochybnosti a nikdy jsem neměl o potřebě naší angažovanosti na Balkáně, v Afghánistánu, ba dokonce ani v souvislosti s naším zapojením do boje proti terorismu. To vše je v obecném rámci naše povinnost a je to i náš životní zájem.
Mám-li v těchto souvislostech určité pochybnosti, tak především pochybnosti nad představou, že terorismus lze odstranit vojensky, vojenskou převahou. Samozřejmě je tady otázka, co všechno zahrnujeme pod definici terorismu. Jsem ale přesvědčen, že terorismus není jen vzpoura deprivantů, kriminální aktivity jednotlivců či skupin, které silou vytlačíme, zahladíme, a tím problémy vyřešíme. Já si myslím, že to je omyl. Kořeny teroru jsou dle mého názoru v bídě, beznaději, bezmoci a ztrátě naděje. Pokud nebudeme řešit tyto příčiny, nevyřešíme nic. Nenávist neodstraníme vojenskou operací. A v této souvislosti bych chtěl poukázat na jeden fakt, který se dotýká i této sněmovny.
Rozvojová pomoc, kterou poskytuje Česká republika třetímu světu, tedy tato sněmovna, je jen zlomek té částky, kterou vynakládáme my, Česká republika, na vojenské operace. Řešíme následky, a ne jejich příčiny. Stejně tak se mi zdá být velmi pošetilá a nebezpečná představa, že léčba neduhů světa je možná cestou preventivních úderů válečných operací bez mezinárodního mandátu. Takový přístup je přímo v rozporu s mezinárodním právem a Chartou Organizace spojených národů i s pozitivní zkušeností lidstva za posledních 50, 60 let. Připustit takový přístup jednou znamená připustit jej v jiných případech kdekoli na světě. To prosím není výzva k rezignaci na boj s terorismem a násilím. To je jen apel na zdravý rozum. Nenávist nelze léčit válkou, a proto neudělejme nikdy nic, co tuto nenávist rozhojní. Nerad bych se totiž dočkal světa, jehož předobrazem může být izraelsko-palestinský konflikt, který je charakterizován technickou převahou, ale nekonečným řetězem násilí, který není možné zatím, zdá se, ukončit. Takováto představa světa je pro mě noční můrou.
Dámy a pánové, učiňme prosím v tento okamžik to, co učinit musíme. Vyslovme souhlas s tím, co je sněmovně předloženo. Učiňme tak prosím, ale s vědomím širších souvislostí, které tento krok doprovázejí. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk v části sálu.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu poslanci Vladimíru Laštůvkovi. Zeptám se nyní, zda se ještě někdo hlásí do obecné rozpravy z místa ke třem tiskům. Ano. Prosím, pane poslanče, uděluji vám nyní slovo.
Poslanec Alexander Černý: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, dovolte mi jen několik poznámek ke všem třem projednávaným tiskům. Vezmu to od konce, tedy k tomu nejobsáhlejšímu - nasazení našich jednotek v zahraničí.
Snad bych měl v úvodu zdůraznit, že rozhodně nejsem žádný pacifista. Stejně tak jako všem vám, i mně vadí vše, co souvisí s terorismem, zvláště s terorismem, jak ho známe v posledních měsících a letech.
***