(10.50 hodin)
(pokračuje Exner)
První pozměňovací návrh se týká toho, že v článku 2 a v článku 4 ustanovujeme jiná pravidla pro termíny vyhlášení a provedení referenda než v článku 1 odst. 5. Vím, že to nemusí dělat problémy právníkům, na druhé straně jestliže v jednom zákoně stanovujeme určitou věc na dvou místech, je velmi správné, aby buď byla odvolávka, anebo abychom na to upozornili tím způsobem, že uvedeme možnost, že sám zákon řeší určitou věc také jinak. Takové věci se opakovaně vyskytují v hlavních zákonech, jako je obchodní zákoník, občanský zákoník, ale například také správní řád a některé další předpisy. Nejde o žádnou mimořádnost. Přesto se oba výbory, a především pan zpravodaj, domnívají, že ustanovení takové věci je nadbytečné. Protože ale jde o ústavní zákon, protože s tímto ústavním zákonem nemají pracovat jenom právníci, ale i občané, domnívám se, že je na místě ošetřit i takovouto relativně nepodstatnou věc.
Pozměňovací návrh se týká části první a má dvě části, o kterých prosím, aby se hlasovalo najednou, protože se týkají jedné věci.
Za prvé. Na konec článku 2 doplnit slova " , nestanoví-li tento ústavní zákon jinak".
Za druhé. V článku 4 za slova "tohoto návrhu" před středník doplnit tatáž slova " , nestanoví-li tento ústavní zákon jinak".
Tímto se odstraní trošku možná problematický rozpor těchto článků s článkem 1 odst. 5.
Druhý pozměňovací návrh mně připadá významnější, i když samozřejmě také nemění nijak podstatu tohoto ústavního zákona. Jde o to, že se v části druhé chystáme změnit ústavu, a to takovým způsobem, abychom v ní reagovali právě jenom na tento jeden ústavní zákon o referendu.
Vzhledem k tomu, že i v obecné debatě, i v deklaracích politických stran bylo řečeno, že za prvé jednorázové referendum jako minimální možnost připadá v úvahu opakovaně, ale také proto, že je předmětem úsilí mnoha politických stran v našem parlamentu, z těch pěti jsou to nejméně čtyři, které se již pokusily jednou přijmout obecný zákon o referendu, koneckonců v minulém volebním období dokonce u této věci bylo dosaženo ústavní většiny, domnívám se, že není správné, abychom v ústavě reagovali jenom na tento jeden zákon, jestliže je možnost ošetřit v ústavě možnost konání referenda a s ním související věci obecně s tím, že v dané chvíli se samozřejmě bude týkat jenom tohoto jednorázového zákona. Jde o to, že se snažíme do ústavy zapsat právě jen referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii, což se domnívám, že je minimálně zbytečné. Navíc je tady ta okolnost, že po provedení tohoto referenda s úspěšným výsledkem by se tato část ústavy stala zcela nefunkční a při nějaké příležitosti by patrně bylo rozumné ji zase vypustit. Pokud však uděláme věc obecně, mohou v ústavě tato ustanovení zůstat, ať už další referendum bude, či nebude vyhlášeno, a to jak jednorázová referenda, tak také by byl přijat obecný ústavní zákon o referendu.
Konkrétně pozměňovací návrh má rovněž dvě části a zní následovně:
V části druhé v bodě 1 nově navržené písmeno l) zní: "vyhlašuje referendum, o jehož konání bylo rozhodnuto ústavním zákonem, a jeho výsledek".
Za druhé. V bodu 3 nově navrhovaná písmena l) a m) znějí:
"l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum, o jehož konání bylo rozhodnuto ústavním zákonem, nevyhlásí;
m) o tom, zda postup při provádění referenda, o jehož konání bylo rozhodnuto ústavním zákonem, je v souladu s tímto ústavním zákonem a se zákonem, který upravuje další podmínky výkonu hlasovacího práva v referendu".
Tyto dva pozměňovací návrhy, o kterých prosím, aby byly vzaty jako jeden, o kterém se bude souhrnně hlasovat, odstraní jednorázovost znění ústavy.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do podrobné rozpravy? Pan kolega Karel Vymětal.
Poslanec Karel Vymětal: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, chtěl bych říci několik slov k pozměňovacímu návrhu, který zde přednesl pan poslanec Chytka - návrh na povinné kvorum účasti oprávněných voličů k platnosti referenda. Vnímám to za významný posun v názorech Občanské demokratické strany. A těším se, že tento názor bude kontinuální i ve vazbě na jiné zákony. Zatím se nám například u volebních zákonů tyto věci nedařily. A neměla nic Občanská demokratická strana proti tomu, aby například někteří senátoři byli zvoleni 8 % hlasů, a přitom, když tedy zastupují těch 8 %, měli plný mandát. Doufám, že ten názor bude pokračovat i v jiných zákonech.
Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane kolego. Kdo se další hlásí do rozpravy? Nikdo, podrobnou rozpravu k tomuto bodu tedy končím. Děkuji paní zástupkyni předkladatelů, panu zpravodaji. Pokud o to projevíte zájem, nepochybně, pane zpravodaji, dám vám prostor k závěrečnému slovu, i paní senátorce.
Senátorka Dagmar Lastovecká: Pane místopředsedo, dámy a pánové, k tomu prvnímu návrhu, který zde zazněl. Mluvila jsem o něm již ve své předkládací zprávě i vlastně v průběhu legislativního procesu, poněvadž to byla jedna z nejdiskutovanějších otázek -legitimita referenda se stanovením či nestanovením povinné účasti. Mohu pouze k tomuto návrhu konstatovat, že v Senátu toto ustanovení takto koncipované nenalezlo většinovou podporu, a proto Senát předkládá návrh v podobě bez povinného stanovení účasti.
K pozměňovacím návrhům, které předložil pan poslanec Exner. Musím říci, že mají opravdu legislativně technický charakter a zpřesňují text, nicméně bez těchto návrhů je text ústavního zákona o referendu použitelný a domnívám se, že bezproblémový, poněvadž ta jedna změna, která je navrhována u novely ústavy, přece jenom má i hlubší dopad než legislativně technický v podobě jakéhosi předjímání i jiných typů referenda.
Znovu musím připomenout, že tento návrh byl součástí jakýchsi politických dohod. Myslím si, že byl kompromisem, který je přijatelný pro všechny.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní senátorko. Slovo má pan zpravodaj.
Poslanec Miloslav Výborný: Dámy a pánové, předložené pozměňovací návrhy nejsou pro nás vůbec žádným překvapením, neboť byly diskutovány jak v Senátu, který předkládá tento návrh ústavního zákona, tak zcela konkrétně také v ústavně právním výboru. Je jisté, že politický dopad má pozměňovací návrh poslance Chytky v jakékoliv variantě. A je pravdivou informací, že se o tomto návrhu právě na politické úrovni diskutovalo a byl odmítnut.
***