(10.40 hodin)
(pokračuje Lastovecká)
V ústavně právním výboru byla krátká diskuse o problému povinné či nepovinné účasti. Nicméně nebyl v tomto směru podán žádný pozměňovací návrh.
Pozměňovací návrhy v obou výborech byly deklarovány spíše jako legislativně technické, upřesňující jednotlivá ustanovení tohoto návrhu. Nicméně oba výbory přijaly většinové usnesení, kterým doporučují sněmovně přijmout návrh ústavního zákona ve znění, ve kterém vám byl předložen.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní senátorko. Tento návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání ústavně právnímu výboru. Návrh iniciativně projednal také výbor pro evropskou integraci. Usnesení byla rozdána jako sněmovní tisky 50/3, resp. 4.
Prosím, aby se nejprve ujal slova zpravodaj ústavně právního výboru kolega Miloslav Výborný.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající, dámy a pánové, rozhodnutím Poslanecké sněmovny skutečně byl tento sněmovní tisk 50, tj. senátní návrh ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky do Evropské unie a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, přikázán ústavně právnímu výboru. Ústavně právní výbor projednal tento sněmovní tisk na své schůzi dne 9. října 2002.
Před projednáním si ústavně právní výbor prostudoval po vyžádání informační podklad týkající se kompatibility tohoto senátního návrhu ústavního zákona s právem Evropských společenství. Tento informační podklad zpracoval Parlamentní institut. Pokud byste se chtěli s ním seznámit, je vám samozřejmě k dispozici.
V rozpravě v ústavně právním výboru padlo několik pozměňovacích návrhů, které byly už dopředu avizovány a také písemně předloženy. Po diskusi žádný z těchto pozměňovacích návrhů akceptován výborem nebyl.
Při konečném hlasování o návrhu usnesení, jímž ústavně právní výbor doporučuje přijmout tento návrh ústavního zákona, bylo hlasováno tak, že všichni přítomní poslanci toto usnesení podpořili. Je vám tedy předkládáno jednomyslné doporučení ústavně právního výboru k akceptaci návrhu.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji. Nyní uděluji slovo zpravodaji výboru pro evropskou integraci panu poslanci Liboru Roučkovi, který zastoupí předsedu výboru Pavla Svobodu.
Poslanec Libor Rouček: Pane předsedající, dámy a pánové, výbor pro evropskou integraci se zabýval sněmovním tiskem 50, senátním návrhem ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii, na své 5. schůzi konané 10. října t. r. Po úvodním slově senátorky Heleny Rögnerová a po vyslechnutí zpravodajské zprávy poslance Pavla Svobody a rozsáhlejší rozpravě výbor doporučuje Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče. Otevírám obecnou rozpravu k tomuto bodu. Nikdo se nehlásí. Obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám přihlášku pana poslance Radima Chytky.
Promiňte, paní kolegyně, vy jste se hlásila do obecné rozpravy? Víte, já jsem velmi tolerantní, velmi bystrý řídící schůze, ale přece jen příště trochu razantněji.
Omlouvám se, pane kolego, výjimečně beru zpět, co jsem již jednou prohlásil. Považujte prosím obecnou rozpravu za stále ještě otevřenou.
Poslankyně Marie Rusová: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, myslím, že všichni z nás víme, že ústava, ústavní zákony jsou v našem právním řádu právní normy s nejvyšší právní silou a všechny další právní normy s nimi musí být v souladu. My sami bychom měli mít zájem, aby ústava byla měněna pouze výjimečně.
Co se týče zákona o referendu, musím znovu zopakovat, že jsme byli a jsme zastánci zákona o referendu, a to v poloze obecného referenda. Zde však nebyla všeobecná vůle a vzhledem k délce legislativního procesu, lhůtám předepsaným pro vyhlášení referenda a zejména z důvodu existence všeobecné vůle pro konání referenda v souvislosti s přistoupením k Evropské unii, kterou vyjádřila i Poslanecká sněmovna počátkem roku 2002, bude poslanecký klub KSČM přijetí návrhu podporovat.
Děkuji.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, paní kolegyně. Budu tedy ještě jednou a déle pátrati po sněmovně, zda se někdo hlásí do obecné rozpravy. Tentokrát věřím, že se nemýlím, když budu konstatovat, že nikdo, proto obecnou rozpravu končím.
Zahajuji podrobnou rozpravu, do které mám v tuto chvíli dvě písemné přihlášky. Jako první pan poslanec Chytka, připraví se pan kolega Exner.
Poslanec Radim Chytka:. Vážený pane místopředsedo, vážené dámy a pánové, dovolte mi krátce se zamyslet nad účastí v tomto referendu. Zcela intuitivně v právních normách kladu referendum, kde se máme vzdát části své suverenity České republiky, nejvýše. Jestliže existuje zákon, pak podle mého ústavní zákon je nad tím a toto referendum podle mého je i v tomto pomyslném žebříčku úplně nahoře. Ostatně z textu výsledek referenda - článek 5 odstavec 5 - cituji: Vyhlášený výsledek referenda, kterým bylo přistoupení České republiky k Evropské unii schváleno, nahrazuje souhlas Parlamentu. Tedy toto referendum nahradí, má nahradit souhlas Parlamentu.
Zde si nejsem zcela úplně jist, jestliže by se takového referenda zúčastnilo například 17 % obyvatel České republiky a těsná nadpoloviční většina by se vyjádřila pro, zdali já osobně mám považovat - a ostatně celá Evropská unie, kam chceme vstoupit - že toto referendum proběhlo, jak mělo proběhnout, a že je platné.
Na druhé straně bych velice nerad byl napadán, že snad chci zabránit vstupu České republiky do Evropské unie, a proto ve své vstřícnosti navrhnu účast ve dvou variantách, a to v 50 a 35 %.
Nyní samotný pozměňovací návrh. Článek 5 odstavec 1 zní:
Varianta A:
Odstavec 1. Přistoupení České republiky k Evropské unii je v referendu schváleno, jestliže se referenda zúčastnila nadpoloviční většina občanů s hlasovacím právem a odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
Varianta B.:
Odstavec 1. Přistoupení České republiky k Evropské unii je v referendu schváleno, jestliže se referenda zúčastnilo více než 35 % občanů s hlasovacím právem a odpověděla-li na otázku pro referendum kladně nadpoloviční většina hlasujících.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Slovo má pan kolega Exner.
Poslanec Václav Exner: Pane místopředsedo, členové vlády, dámy a pánové, pokusím se ještě jednou přednést dva pozměňovací návrhy, které jsem signalizoval už v prvém čtení a které byly předmětem jednání obou výborů, ovšem bohužel neúspěšně. Přesto se domnívám, že je snad i určitou morální povinností poslance, pokud pokládá určitý návrh za užitečný, aby se pokusil o jeho prosazení.
***