(15.10 hodin)
(pokračuje Recman)
Zde se odkáži na údaje ze svazku C tabulka 3 na straně 11. Tyto skutečnosti vzbuzují podezření, že při rozdělení rozpočtových prostředků převládly lobbistické vlivy, které měly vytvořit podmínky pro odbyt výroby určitého podniku.
Vážené kolegyně a kolegové, nyní bych přešel k třetí části, to je otázka státních finančních aktiv a výše státního dluhu. Vláda prokázala ve své zprávě o stavu a vývoji státních finančních aktiv, státních záruk a státního dluhu, tak je publikován ve svazku D, obdivuhodnou schopnost distancovat se od důsledků své ekonomické i fiskální politiky a omezit se na neutrální popis finančních trhů. Ve zprávě chybí jen auditorské prohlášení, že vše je zúčtováno v souladu s účetními předpisy. Politováníhodný přístup pak vrcholí v návrhu usnesení Poslanecké sněmovny, která se má spokojit s tím, že rekordní schodek státního rozpočtu schválí, vezme dílčí údaje na vědomí a vše završí souhlasem s další emisí dluhopisů.
Celkové zhoršení dlužnické pozice státu o 73 miliard Kč bylo podle zprávy - cituji - způsobeno vysokým nárůstem čisté zadluženosti státu v tuzemsku a poklesem věřitelské pozice státu vůči zahraničí. Ve vztahu k domácímu nebankovnímu sektoru dochází vláda k závěru, že - cituji - hlavní příčinou dlužnické pozice státu byly rozsáhlé přesuny v umístění státních dluhopisů. Cituji ze svazku D strana 2.
Schodkový není jen státní rozpočet, ale i rozpočty fondů a územních samosprávných celků. Vedle státního dluhu je větší a rychleji narůstající veřejný dluh. Vše pak pouze vyjadřuje jevovou stránku stavu ekonomiky. Věcnou podstatou nárůstu rozpočtových schodků i státního a veřejného dluhu je promrhání státního majetku a výpadek příjmů z jeho fungování, existující ekonomická nerovnováha a neochota přiznat, že stát i obyvatelstvo žijí z podstaty. Vláda zatím nebyla schopna rozhodnout o potřebě přistoupit k bolestivému řešení.
V průběhu roku 2001 ovlivnil stav finančních aktiv zejména prodej směnek Tourinvestu se ztrátou 4,2 miliardy Kč a poskytnutá finanční pomoc Zajišťovacímu fondu družstevních záložen na krytí výplat zkrachovalých družstevních záložen ve výši 5 miliard Kč.
Pokud jde o majetkové účasti státu v mezinárodních společnostech, jsou ohroženy prostředky u Mezinárodní banky hospodářské spolupráce ve výši 500 milionů Kč a u Mezinárodní investiční banky, jejíž finanční situace se zhoršila. Kromě přímých rizik z operací státních finančních aktiv hrozí i další nepřímé riziko. V prvé řadě se to týká státních dluhopisů, a to jak v důsledku trvalého růstu jejich emitovaného objemu, tak v důsledku zvýšení úrokových sazeb, které jsou v současné době na mimořádně nízké úrovni.
Nejkomplexněji, vážené kolegyně a kolegové, zachycují finanční situaci státu veřejné rozpočty. Během tří let menšinové vlády ČSSD z let 1998 až 2001 se jejich čisté příjmy zvýšily o 20 % a výdaje o 28 %. Úměrně k tomu rostlo i pasivní saldo. Pro vývoj čistých příjmů byl rozhodující výnos daní, které v roce 2001 kryl z plných 91 %. Navíc byly čisté příjmy doplňovány výnosy z privatizace, které narostly zejména v minulém roce, kde dosáhly 60 miliard Kč, to znamená úrovně 7 % čistých příjmů. Ani to však nestačilo pokrýt stále rostoucí výdaje.
Schodky narůstají ve státním rozpočtu, v mimorozpočtových fondech i v rozpočtech samosprávných celků. Schodkový nebyl jen rozpočet zdravotního pojištění, ale i zde klesal dosahovaný zisk. Nejrychleji se zhoršila situace v rozpočtech územních samosprávných celků, kde v roce 2001 vzrostl schodek téměř o 40 %. V předstihu se tak ukázaly důsledky rozprodeje majetku obcí, které po vyschnutí mimořádných příjmů vyvolaly prudké zhoršení nerovnováhy obecních rozpočtů. Je to názorné varování. Ve státním rozpočtu po privatizaci zbytku státního majetku a bezkoncepčním užitím takto získaných finančních prostředků hrozí obdobná situace. Každoročně se zvyšují schodky veřejných rozpočtů, mající za následek trvale rostoucí úroveň veřejného dluhu. Konstatování, že ve srovnání s ostatními státy dosahuje úroveň hrubého domácího dluhu stále ještě poměrně nízkých hodnot, je nechtěným přiznáním, že polistopadové vlády převzaly ekonomiku v konsolidovaném stavu a nestačily do současné doby vše prohospodařit. Nelze se tím utěšovat a zavírat oči před tím, že za poslední tři roky vzrostl veřejný dluh o 70 % a koncem letošního roku se proti roku 1998 minimálně zdvojnásobil.
Vláda doposud počítá pro nejbližší léta s dalším zvyšováním schodku a její program neobsahuje zásady směřující k obnovení ekonomické rovnováhy. Zásah do jejích původních představ o přípravě státního rozpočtu na rok 2003 je o to naléhavější, že k nabíhajícím platným závazků nově přibyly výdaje na odstranění povodňových škod na majetku státu i obcí a výdaje na pomoc občanům i podnikatelským subjektům. Střednědobý výhled slibovaný v koaliční smlouvě by se proto neměl omezovat jen na fiskální opatření a reformu systému veřejných financí. Měl by zahrnovat komplexní program hospodářské obnovy spojující rozvojové záměry s nezbytnými bolestivými zásahy k postupnému obnovování ekonomické rovnováhy za podmínek stále omezenějších zdrojů. Povinností Poslanecké sněmovny je dát jasně pokyn vládě k předložení takového programu, včetně nástrojů k jeho uskutečňování.
Vážené kolegyně a kolegové, v závěru svého vystoupení v obecné rozpravě chci alespoň zdůvodnit stručně návrhy, které mě vedly k tomu, že v podrobné rozpravě předložím návrh na usnesení Poslanecké sněmovny. Hovořil jsem o tom, že Poslanecká sněmovna by měla dát některé impulsy vládě. Především si myslím, že by sněmovna měla projevit nespokojenost vládě - a teď mám na mysli i vládu předchozí - že nevyužila v průběhu roku 2001 všech možností úspor výdajů a nezpracovala program k postupnému snižování rozpočtových schodků jak státního rozpočtu, tak rozpočtů veřejných.
Myslím, že by bylo vhodné, aby sněmovna požádala vládu, aby předložila střednědobý program hospodářské obnovy počítající s důsledky povodňových škod, včetně nástrojů k jeho uskutečňování. Program by měl urychleně zvrátit dosavadní narůstání schodku veřejných rozpočtů a zajistit postupné obnovování ekonomické rovnováhy za podmínek omezených zdrojů.
Dále by bylo potřebné, aby Poslanecká sněmovna požádala vládu, aby návrh rozpočtu na rok 2003 soustředil prostředky státu na řešení povodňových škod na úkor dosavadních běžných výdajů a aby rovněž předložila některé další věci. Především by bylo vhodné, aby právě ve vztahu ke státnímu rozpočtu roku 2003 a k množství výdajů na tyto účely vláda předložila komplexní zprávu o postupu reformy územní samosprávy a jejím přínosu pro snížení počtu zaměstnanců na všech stupních řízení a o promítnutí přenosu kompetencí do závazných limitů regulace zaměstnanosti a limitů mzdových prostředků tak, aby už koncem roku 2003 bylo dosaženo snížení výdajů na státní správu.
Rovněž se domnívám, že by bylo vhodné předložit návrh novelizace trestního zákona a zákona o správě daní a poplatků tak, aby byl zajištěn postih neoprávněných, nadměrných odpočtů DPH a aby bylo správcům daně umožněno přednostně zajišťovat daňové pohledávky při vzniku zástavního práva. Rovněž jsem přesvědčen o tom, že by bylo potřebné zpracovat rozbor schopností příjemců již schválených státních úvěrů se státní zárukou a jejich schopnost plnit v dalších letech již dříve přijaté závazky, aby státní záruky a jejich platba nespadly České konsolidační agentuře a na vrub státního dluhu. Rovněž jsem přesvědčen o tom, že je potřeba přijmout návrh opatření zajišťujících sjednocení podmínek pro odvody na sociální zabezpečení u zaměstnanců a u osob samostatně výdělečně činných.
Vážené kolegyně a kolegové, to je zatím v obecné rozpravě vše k mému vystoupení ke státnímu závěrečnému účtu. Vystoupím ještě s konkrétním návrhem usnesení v podrobné rozpravě k tomuto tisku č. 11. Děkuji za pozornost, za vnímavost.
***