(18.00 hodin)
(pokračuje Šimonovský)
České dráhy promítají do cen jízdného pouze 30 % nákladů. Při vší debatě o neúnosné výši jízdného na Českých dráhách je zřejmé, že České dráhy doplácejí z dalších činností 70 % nákladů. Můžeme se bavit také o tom, a to je jistě věc velmi důležitá, jak zvýšit efektivnost Českých drah a jak motivovat k tomu, aby nenabízely pouze prázdné vlády, aby nevykazovaly pouze ztrátu. Jsem připraven tuto práci s Českými dráhami společně odpracovat.
V příštím roce se České dráhy stávají obchodní společností, věřme tomu, že to tak bude, a věřím, že tam bude prostor pro změnu obchodního myšlení tak, abychom nevykazovali ztráty, ale skutečně přepravovali cestující.
Nepředpokládám, že nějaký dluh v letošním roce Českým dráhám bude vrácen, že bude vráceno více, než státní rozpočet nabízí. Společně s Českými dráhami se snažíme nalézt další možnosti, jak pomoci Českým dráhám toto těžké období překlenout tak, aby nemusely tyto finanční prostředky zabezpečovat tím, že budou krátit mzdy zaměstnanců. To je řešení nejhorší.
Proto celé toto úsilí má několik cest. Jedna z nich je odkoupení pohledávky Českou konsolidační agenturou od Českých drah za jinými dlužníky, kteří své závazky neplní vůči Českým dráhám. Toto řešení jsme nalezli společně s Českou konsolidační agenturou a Ministerstvem financí asi na úrovní 480 mil. Věřím, že vláda toto řešení schválí. Je to náhrada jugoslávského dluhu, kdy původní jugoslávské dráhy dluží Českým dráhám 480 mil. Tento závazek, který vláda odsouhlasila, že bude pokryt z konsolidační agentury a odkoupen ve prospěch Českých drah, bohužel se tento závazek nepodařilo stvrdit nástupci jugoslávských železnic, takže hledáme jinou cestu.
Další cestou bude hledání možností, jak se vyrovnat se závazky, které České dráhy mají vůči dalším dodavatelům. Jsem přesvědčen, že se podaří zajistit závazky, které České dráhy mají ke svým zaměstnancům v letošním roce. Věřím také, že s transformací Českých drah v příštím roce se podaří nastartovat jiný model financování tak, aby se tyto problémy už nevyskytovaly.
Návrh rozpočtu, který je připraven na projednání ve vládě, mi do určité míry dává naději, že tento můj předpoklad bude naplněn, byť neočekávám, že se státu a vládě podaří za současné situace v rozpočtu pokrýt plné nároky Českých drah, jak vyplývají ze zákona o dráhách, které schválila tato sněmovna. Přesto si myslím, že úroveň financování je navržena ve výši, která bude znamenat velmi tvrdou cestu pro České dráhy, a. s. ale je to cesta reálná, zabezpečitelná.
Nabízím klubu ODS a konkrétně panu poslanci diskusi nad transformačním zákonem, nad zákonem o dráhách, abychom si všichni uvědomili souvislosti těchto zákonem předurčených nákladů se státním rozpočtem. Není možné rozhodnout o nějakém zákonu a říci, že mě jeho důsledky nezavazují do přípravy a odsouhlasování státního rozpočtu. Přímá vazba musí být, jinak je nezbytné celý zákon o dráhách změnit a změnit způsob výpočtu ztráty ze zajišťování veřejné služby.
Končím s nadějí, že rok 2003 bude pro České dráhy příležitostí, jak změnit současnou obchodní politiku, a bude také příležitostí pro vládu a tuto sněmovnu umožnit Českým dráhám nehromadit další účetní ztráty, ale umožnit jim normální obchodní podnikání tak, aby se z Českých drah stal v souladu s programovým prohlášením vlády slušně prosperující podnik, který bude usilovat kvalitou svých služeb o postavení na dopravním trhu.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu ministru Šimonovskému. Ptám se pana poslance Hynka Fajmona, zda chce položit doplňující otázku. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Hynek Fajmon: Děkuji panu ministrovi za rozsáhlou odpověď na mé tři otázky. Z jeho odpovědi mě nejvíce zaujalo použití termínu morální závazek, který byl následně zpochybněn tím, že pan ministr uvedl, že se jedná o podepsanou smlouvu. Z toho usuzuji, že smlouva podepsaná je a je nějak vymáhatelná. Předpokládám, že je to smlouva ještě od předcházejícího ministra dopravy.
Zajímalo by mě, zda, pane ministře, hodláte také v době svého ministrování uzavírat takové smlouvy, které jsou v rozporu se schváleným státním rozpočtem.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Ptám se pana ministra, zda chce odpovědět na tuto doplňující otázku. Nepokládá to za možné.
Jako další vystoupí se svou interpelací pan poslanec Václav Mencl. Jeho interpelace je směřována k ministrovi zahraničních věcí Cyrilu Svobodovi, který je z jednání omluven. Prosím, pane poslanče, máte slovo. Ještě musím oznámit, že dalším interpelujícím je pan poslanec Tom Zajíček.
Poslanec Václav Mencl: Chápu, že zde pan ministr není, nicméně vzhledem k naléhavosti věci mi dovolte, abych interpelaci přednesl. Očekávám písemnou odpověď.
Chtěl bych se pana ministra zeptat na podmínky týkající se našeho vstupu do EU, a to v tomto směru. Na jednání výboru pro regionální rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí 23. 9. t. r. jsme ze strany Ministerstva financí dostali informaci, že z dosavadního stavu jednání mezi vládou České republiky a Evropskou unií o podmínkách vstupu ČR zatím pro Českou republiku vyplývá pozice se ztrátou 18 mld. korun. Jinými slovy: po vstupu do EU budou naše platby o 18 mld. přesahovat možnosti čerpání z programů EU. Tento stav jednání jistě nejen já považuji za alarmující, zvláště pokud známe obtížnost čerpání z fondů EU. Nejde mi teď o výhodnost nebo nevýhodnost vstupu do EU, to má daleko širší rozměr, ale jde o to, jaká je schopnost vlády vyjednat pro Českou republiku optimální podmínky vstupu.
Má otázka zní: jaký je cíl vlády v této věci a co pro něj udělá? Děkuji za písemnou odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji, slovo má pan poslanec tom Zajíček. Jeho interpelace je směřována k ministrovi životního prostředí Liboru Ambrozkovi.
Poslanec Tom Zajíček: Paní místopředsedkyně, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové. Dovoluji se na vás, pane ministře, obrátit s interpelací, která začíná trochu zvláštním konstatováním, že v nedávné době byly povodněmi zasaženy velké části České republiky, ale to by bylo na interpelaci zřejmě málo. Vím také, že se vztahuje otázka čistíren odpadních vod spíše k Ministerstvu zemědělství, ale chci se vás zeptat na následující otázky.
Primární ekologické postižení krajiny povodněmi je otázka, ke které se nevztahuje ta moje. Dovoluji si vás zeptat, zda byste byl schopen říci, kolik čistíren odpadních vod je v této chvíli v aktuálním stavu mimo funkci a zatěžuje neúměrným způsobem sekundárně životní prostředí v České republice, potažmo i v dalších státech. V další otázce vás prosím o odpověď na to, zda byste mohl posoudit i u těch, které jsou částečně v provozu, jaký stupeň kapacity je v provozu, zda jsou zprovozněna hrubá přečištění, nebo naopak je-li ve funkci biologický stupeň.
***