(18.10 hodin)
(pokračuje Zajíček)
A poslední otázka je zaměřena spíše na váš odborný odhad. Zeptal bych se na to, jak dlouho bude toto sekundární zatížení působit na naše životní prostředí především v oblasti českých toků, než dojde k nějaké nápravě třeba pomocí samočisticích schopností našich vodních toků.
Děkuji vám předem za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má ministr životního prostředí pan Libor Ambrozek.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Vážená paní místopředsedkyně, pane kolego, vážené poslankyně a poslanci, rád bych se vyjádřil k otázkám pana poslance Zajíčka, v podstatě k postupu prací na zprovoznění čistíren odpadních vod.
Srpnové povodně způsobily obrovské materiální škody a ze škod na životním prostředí je nepochybně nejzávažnější zaplavení značného množství čistíren odpadních vod. Celkově bylo bez rozdílu velikosti zaplaveno 120 čistíren, což mělo za následek vyřazení řady čistíren odpadních vod z provozu.
Podle aktualizovaných údajů, zjišťovaných Českou inspekcí životního prostředí ke konci září roku 2002, došlo k výraznému omezení počtu čistíren odpadních vod, které byly vyřazeny z provozu v důsledku povodní. Nad 10 tisíc ekvivalentních obyvatel, to znamená u významných čistíren z 29 zasažených povodní, je už 20 čistíren odpadních vod v plném nebo alespoň v částečném provozu v případě obou stupňů čištění. To znamená jak prvního - mechanického, tak druhého - biologického. U pěti čistíren je zprovozněn první stupeň čištění nebo alespoň mechanické přečištění a čtyři čistírny odpadních vod jsou stále mimo provoz. Jedná se o lokality Praha, Kralupy nad Vltavou, Neratovice a Roudnice nad Vltavou, které byly poškozeny skutečně vážně. Aktuální odhady škod na objektech a technologiích čistíren odpadních vod, tzn. bez kanalizací, jsou zatím odhadovány na 700 mil. korun. Mám zde v příloze přehled všech těchto postižených čistíren s konkrétním vyčíslením škod, což mohu dát k dispozici.
Nejvíce poškozeny jsou právě největší čistírny odpadních vod, u nichž bude plné zprovoznění vyžadovat delší dobu z důvodu opětného zapracování směsné kultury mikroorganismů biologického stupně. Nejzávažnější z hlediska znečištění povrchových vod je Ústřední čistírna odpadních vod Praha, která je zcela mimo provoz, a do Vltavy je vypouštěno bez čištění znečištění cca 1,2 mil. ekvivalentních obyvatel. 20. září proběhlo jednání o vydání výjimkového povolení k vypouštění odpadních vod podle § 38 vodního zákona. Znamená to, že byly dohodnuty limitní hodnoty s tím, že objekt hrubého předčištění bude v provozu od 27. září 2002, k čemuž skutečně došlo, a biologická část by měla být zprovozněna pravděpodobně do 30. listopadu.
Platnost rozhodnutí byla vydána do konce roku. Ta rozhodnutí jsou vydávána proto, že čistírny mají samozřejmě povoleny určité limity vypouštění, a pokud bychom jim neumožnili tyto limity zvýšit, pak by Česká inspekce životního prostředí s nimi musela okamžitě zahájit řízení o udělení pokuty za porušování těchto limitů. Proto jsme jim vyšli vstříc, aby tyto limity byly dočasně zvýšeny, než tyto čistírny najedou na plný provoz. Jakost vypouštěné vody je sledována provozovatelem a laboratoří Povodí Vltavy, s. p. Tam jsou škody celkově kolem 300 mil. korun, připravuje se jejich odstranění z části z rezerv Pražských vodáren a kanalizací, je připraven projekt na fond ISPA.
Druhou vážně poškozenou čistírnou jsou České Budějovice, kde je celková škoda odhadována na 100 mil. korun. I tam jsme uplatnili žádost na opravu čistírny z povodňových prostředků fondu ISPA, které nám byly Evropskou komisí nabídnuty. Tam byl 16. září zprovozněn první stupeň čištění, s náběhem druhého stupně se počítá 16. října s předpokladem zprovoznění celé čistírny do 31. 3. 2003.
Třetí vážně poškozenou čistírnou je Plzeň, kde jsou škody ve výši 60 mil. korun. Rovněž jsme tento projekt uplatnili na fond ISPA s tím, že jsem se dnes sešel s pracovníkem Evropské komise panem Ralphem a byl jsem informován, že v příštích dnech by měl řídící výbor o podpoře těchto projektů rozhodnout. V případě, že nebudou tyto požadavky podpořeny z prostředků evropských, budeme to řešit z prostředků Ministerstva zemědělství nebo z půjčky Evropské investiční banky. Menší čistírny bude financovat Státní fond životního prostředí. Plzeň tedy v současnosti provozuje první stupeň čištění a probíhají intenzivní práce na zapracování části biologických linek druhého stupně, přičemž do 14 dnů by měla tato čistírna čistit odpadní vody s cca 80% účinnosti proti stavu před povodní, měla by tedy jet na čtyři pětiny. Koncem roku 2002 by měl být provoz této čistírny plně obnoven.
Čistírna Ústí nad Labem je provozuschopná, ale v současné době je v odstávce z důvodu pokračování rekonstrukce v souvislosti s napojováním odpadních vod z podniku Spolchemie, a. s., na tuto čistírnu.
Z významných čistíren průmyslových podniků byly zprovozněny čistírna odpadních vod Frantschach Štětí, Setuza a JIP Český Krumlov. Čistírna odpadních vod Lovochemie byla uvedena do provizorního provozu 10. září tak, aby bylo možno obnovit výrobu kyseliny dusičné, ledku amonnovápenatého a kapalného hnojiva DAM. Provoz výroby kombinovaných hnojiv bude obnoven pravděpodobně až od listopadu 2002. Čistírnu odpadních vod Spolana Neratovice se nepodařilo ani částečně zprovoznit vzhledem k tomu, že se nepodařilo zprovoznit přívod elektrické energie. Připravuje se částečné zprovoznění anorganické neutralizace a usazovacích nádrží. Splaškové vody z Neratovic jsou zatím vypouštěny přepadem do Labe, protože byla vyřazena přečerpávací stanice. Termín zprovoznění čistírny odpadních vod nelze v současné době odhadnout, protože je Spolana mimo provoz a nejsou ani vypuštěny v této době žádné odpadní vody.
Protože převážná část znečištění je z odpadních vod odstraňována až druhým stupněm čištění - biologický stupeň - lze předpokládat, že výrazné snížení znečištění, které odchází do toků odpadními vodami, nastane až po plném zapracování biologických stupňů velkých čističek odpadních vod, tj. nejdříve koncem roku 2002, s tím, že účinnost odstraňování sloučenin dusíku bude ještě několik měsíců snížena mj. klimaticky nevhodným ročním obdobím.
Dále bylo srpnovými povodněmi podle posledních zpřesnění České inspekce životního prostředí poškozeno 91 čističek odpadních vod velikosti do 10 000 EO. Nejčastěji byla poškozena elektroinstalace a elektrická strojní zařízení. Informace o stavu poškození jednotlivých čističek odpadních vod jsou průběžně upřesňovány na podkladě probíhajících místních šetření Českou inspekcí životního prostředí. V současné době je mimo provoz pouze 12 čističek odpadních vod v menších obcích, z toho pět v Jihočeském kraji - Boršov nad Vltavou, Bavorov, Strunkovice nad Blanicí, Vlachovo Březí, Husinec, čtyři v Ústeckém kraji - České Kopisty, Nučničky, Lounky a Hřensko, dvě ve Středočeském kraji - Libiš, Solenice, nejsou napojeny Mokropsy na čističku odpadních vod Černošice pro zničenou čerpací stanici, a jedna v Plzeňském kraji - obec Liblín. To je tedy přehled těch menších, které zatím nejsou v provozu. Ostatní už byly do provozu uvedeny.
Považuji za důležité se také zmínit o tom, že dodatkem č. 23 k přílohám I směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí jsem podepsal 13. 8. 2002 nový Program obnovy nebo výstavby kanalizační sítě a čistíren odpadních vod. Cílem tohoto programu je podpora realizace opatření v územích postižených povodní v roce 2002, ve kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tam je velmi důležité, že na rozdíl od situace po roce 1997 byl vypsán dotační titul na neinvestiční prostředky, tzn. na základní práce, jako je odbahnění, vysušení a zprovoznění čistírny, a samozřejmě je poskytována podpora na opravu nebo výstavbu kanalizační sítě a čistíren odpadních vod. Obcím, sdružením a dalším nepodnikatelským subjektům se podpora poskytuje formou dotace až do výše 80 %, podnikatelské subjekty mohou získat podporu formou půjčky až do výše 80 %. Podporu poskytujeme na všechny typy akcí, tzn. i na ty rozestavěné a ukončené. Ta procedura je velmi zjednodušená.
Ke dni 23. 9. 2002 byla Česká inspekce životního prostředí požádána o vyjádření k žádostem o podporu ve 32 případech, z toho v jednom případě se jedná o odstranění škod způsobených na stavbě čistírny odpadních vod, což je případ Drnholce v okrese Břeclav. Dosud se podařilo vyřídit 15 žádostí, ostatní se vyřizují.
Dne 30. 8. 2002 byla za účasti Ministerstva životního prostředí, Ministerstva zemědělství, SOVAK, ČIŽP a SFŽP uzavřena dohoda, která stanovila zásady řešení následků povodně ze srpna 2002 na čistírnách odpadních vod. Mimo jiné bylo dohodnuto, že provozovatelé čistíren zpracují harmonogram zprovoznění čistíren a předají ho vodoprávnímu úřadu, ČIŽP a SFŽP. Dále bylo dohodnuto, že poplatky za vypouštění odpadních vod za období od poškození čistírny do zprovoznění, nejdéle však do konce roku 2002, se budou platit na úrovni stavu před vzniklým poškozením, přičemž místně příslušné vodoprávní úřady a ČIŽP budou sledovat dodržování harmonogramů zprovoznění.
***