(16.50 hodin)
(pokračuje Janeček)
Tento podnikatel se asi vyznal v podnikatelském prostředí poněkud více, než říkal kolega Říman. Kolega Říman dále řekl, že neexistuje žádná věrohodná studie. Rád bych mu doporučil webové stránky Světové banky, kde je analýza asi 120 zemí porovnávajících vývoj spotřeby tabákových výrobků v těch zemích, kde byl přijat zákaz reklamy, proti těm zemím, kde takový zákaz nebyl. To jsou věci, musím říci, z mého pohledu tak trochu méně podstatné, neboť to, co mě tíží, je onen zdravotnický problém.
A zde bych se dotkl toho, co zde řekl kolega Nájemník, totiž že jde o svobodné rozhodnutí. Nezlobte se, ale při tom mi naskakuje husí kůže. Třináctileté dítě, které nemá právo volit ani obecního zastupitele, se má rozhodnout o tom, zda se stane, či nestane závislým. Nevím, co to je za svobodu. To je přece ztráta svobody. Jestliže se někdo stane závislým, tak svou svobodu k rozhodování ztrácí. Proto každý liberál, který je skutečným liberálem, tak chrání svobodu svých občanů a brání ji. Je proti závislostem. Proto všechny demokracie bojují proti drogám.
Jenom bych upozornil například na práci pana doktora Nešpora a Csémyho, kteří vypracovali studii v České republice na vztah mezi tzv. prvními drogami a tvrdými drogami, tedy mezi tabákem a ostatními, nelegálními drogami, kde se jednoznačně ukázalo, že tabák patří mezi takové ty startovací drogy. On má ještě další dopady. Odkazuji na tuto studii i pana místopředsedu Langera. A věřím, že on, jak implicitně přislíbil, tento zákon podpoří.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. Mám zde další písemné přihlášky do této rozpravy. První z nich je přihláška pana poslance Jana Mládka. Prosím, pane poslanče, ujměte se slova. Připraví se pan poslanec Miroslav Beneš.
Poslanec Jan Mládek: Vážení kolegové, vážení členové vlády, nechtěl jsem původně vystoupit, ale pan poslanec Říman mě inspiroval, protože jeho vystoupení bylo nepochybně poučné. On nám tady totiž sdělil, že reklama se neprovádí proto, aby firma zvýšila podíl na trhu nebo aby si zvýšila zisk, ale reklamu provádí v altruismu proto, aby poskytla informaci a eventuálně aby mohla ze svých zisků ukrojit kus na sport. To si myslím, že je na tuto sněmovnu příliš, takovéto znásilňování. A to, co bylo naprosto zapomenuto, je koncept nesuverénního spotřebitele.
Přece celá ta věc je pouze o tom, že tabákové koncerny se koncentrují na třinácti- až osmnáctileté, případně mladší konzumenty, kteří nemají v podstatě nikdy možnost se svobodně rozhodnout. Protože já si upřímně myslím, že pokud se někdo dospělý rozhodne kouřit, tak mu v tom nezabráníme. Ale u dětí máme jinou povinnost.
Doporučil bych svoji osobní zkušenost, jak nekouřit. Mně v osmi letech kamarádi přinesli od sovětské okupační armády cigarety Bělomor Kanál (?). Po vykouření jedné z nich jsem pět let neměl na cigarety chuť.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkujeme vám, pane poslanče, i za doporučení. Věřím, že si je všichni přítomní vezmou k srdci. Prosím, aby se slova ujal pan poslanec Miroslav Beneš, po něm bude mluvit paní poslankyně Milada Emmerová.
Poslanec Miroslav Beneš: Paní předsedající, páni ministři, dámy a pánové, návrh zákona, který máme před sebou, je návrh zákona o regulaci reklamy jednoho specifického druhu zboží. A já za sebe prohlašuji, že jsem zřejmě osoba podjatá, prostě proto, že na rozdíl od mého předřečníka nekouřím teprve dva roky, a tím pádem patřím mezi takové ty protivné nekuřáky, kteří obtěžují kuřáky tím, že jim stále připomínají jejich drogovou závislost.
Patřím mezi osoby, které se snaží poslouchat argumenty, které zde zazněly. Zazněly zde argumenty, že ten, u koho vítězí peníze i nadále, tento návrh nepodpoří, že ten, který dává přednost penězům před předností zdraví, tento návrh nepodpoří, že procenta závislých kuřáků před osmnáctým rokem stoupají v závislosti na objemu peněz do reklamy, že my jako zákonodárci této země máme z ústavy povinnost chránit děti a mládež. Zaznělo zde, že reklama nesmí nabádat k poškození zdraví.
Vážené dámy, vážení pánové, s jedním s předkladatelem zcela jednoznačně souhlasím. Ano, následkem požívání tabákových výrobků v této zemi denně umírá několik lidí. Nevím, jestli si také jste tak jednoznačně vědomi, že následkem cestování osobními automobily umírá naprosto srovnatelné množství lidí. Vážené dámy, vážení pánové, nejsme-li pokrytci a chceme-li snížit tato čísla, tak pak nepochybně podpoříme i návrh na regulaci reklamy nikoliv tabákových výrobků, ale také automobilů. Kývete hlavou, někteří říkáte, že je to nesmysl. Já s vámi souhlasím. Obojí je nesmysl. Protože toto je o zásahu do svobody, o zásahu do omezování svobodného prostoru rozhodování člověka.
Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. S technickou poznámkou se hlásí nejprve pan poslanec Výborný, poté pan poslanec Janeček. Pokud jsem dobře postřehla vaši přihlášku. Je tomu tak.
Poslanec Miloslav Výborný: Paní místopředsedkyně, ne s technickou, ale s faktickou poznámkou, to je krátkou reakcí na slova předřečníka. (Místopředsedkyně PSP Němcová: Omlouvám se vám. Prosím, máte slovo.)
Jsem přesvědčen, že argumentace byla nesprávná, a dokonce si troufnu říci demagogická, a to z těchto důvodů. Reklama na cigarety je reklamou na výrobek, který, používáme-li ho přesně k tomu účelu, ke kterému je určen, opravdu způsobuje úmrtí několika desítek osob v tomto státě denně. Reklama na automobil je reklamou na výrobek, který používáme-li tím způsobem, kterým ho používat máme, a v souladu s předpisy, které k tomu existují, žádné úmrtí nezpůsobuje. Ta úmrtí jsou způsobena ne tím, že někdo jede automobilem, ale tím, že jede špatně automobilem. (Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Pan poslanec Janeček už nechce reagovat, proto uděluji slovo paní poslankyni Miladě Emmerové. Po ní je přihlášen pan poslanec Oldřich Vojíř. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Milada Emmerová: Vážená paní místopředsedkyně, vážení přítomní, dovolte mi, abych se vyjádřila jak ke slovu předkladatele, tak i ke slovům, která zazněla od reagujících poslanců.
Myslím si, že kouření cigaret a vůbec kouření a kouř jako takový je nepochybně toxická látka. Každý kouř obsahuje minimálně oxid uhelnatý, který působí otravu organismu. Kuřák, který, jak se říká, vyšlukuje dvě cigarety za sebou po sobě, má v krvi 20 % tzv. karbonylhemoglobinu, to znamená, že 20 % červeného krevního barviva je blokováno pro přenos kyslíku. To je prokázané. Dokonce jsem se tím experimentálně zabývala a je to tak. Myslím že kuřáci se zasmějí, jak je vidět, ale skutečně to k smíchu není.
My máme v podvědomí to, co se neustále traduje už řadu desítek let, že totiž vzniká plicní rakovina. Ale to není to nejhorší. Plicní rakovina, ta je u daleko menšího procenta případů než těch, kteří mají srdečně-cévní onemocnění.
***