(14.50 hodin)
(pokračuje Krajíček)
Tato ustanovení však, protože jsou nepřesná, komplikují postavení investorům, kteří chtějí uskutečňovat své podnikatelské záměry realizací stavby, u níž musí být koordinátor určen. Není jasně definován vztah mezi stavebníkem a koordinátorem. Koordinátor může být stavebník, zaměstnanec stavebníka nebo fyzická osoba, viz § 10 návrhu zákona. V případě, že koordinátorem bude zaměstnanec stavebníka, tak se vlastně nic nemění oproti současnému stavu, kdy bezpečnost práce a ochranu zdraví zajišťují zaměstnanci zhotovitele. Tento vztah bude pracovněprávní nebo obchodní, ale vždy bude vztahem, kdy koordinátor bude na stavebníkovi závislý. Oba účastníci výstavby, jak stavebník, tak zhotovitel, budou mít vždy zájem na co nejlevnějším provedení stavebních prací. Jaké dopady to bude mít na činnost koordinátora, nechci předjímat.
Také ustanovení o doporučení nejvhodnějších technických řešení koordinátorem s ohledem na možnosti zhotovitele je diskutabilní, protože ve fázi přípravy díla zhotovitel ve většině případů není znám a u akcí financovaných z veřejných zdrojů toto ustanovení nelze vůbec dodržet. Taktéž pro vypracování plánu bezpečnosti práce a ochrany zdraví musí koordinátor znát minimálně dodavatelský systém zhotovitele a navrhovaný časový průběh výstavby. Činnost koordinátora při realizaci díla povede zákonitě ke kolizím s vedením stavby. A teď nemám na mysli pouze otázky související s bezpečností práce a ochrany zdraví na staveništi, protože povinnosti vedoucích pracovníků v této oblasti jsou jasně definovány v zákoníku práce a nejsou s činností koordinátora v rozporu. Ten důvod spočívá v tom, že staveniště jsou dynamicky se měnícím prostředím, kdy stavbyvedoucí musí operativně reagovat na nahodile, nepředvídatelně se vyskytující situace, jako je např. změna klimatických podmínek, poruchy mechanismů, selhání dodávek materiálů, opožděné nástupy subdodavatelů apod. V zájmu dodržení smluvních podmínek, zejména termínu dokončení stavby a kvality provedení stavby, musí vedení stavby na tyto nepředvídané změny reagovat a operativně rozhodovat o přesunech kapacit či změnách pracovního postupu. Tím bude docházet k nutným změnám v plánu bezpečnosti práce a ochrany zdraví, které budou muset být aktualizovány neprodleně.
Z těchto důvodů by mělo být postavení koordinátora na staveništi definováno vůči vedení stavby, zhotoviteli. Koordinátorovi jsou stanoveny povinnosti, ale není mu stanovena jeho zodpovědnost; pouze navrhuje, dává podněty, koordinuje, ale nezodpovídá. Vůbec není řešena situace, pokud by vydal špatné pokyny. I v tomto případě bude zodpovídat za bezpečnost práce vedoucí stavby? Zodpovědnost koordinátora je limitována pouze možností orgánu státního odborného dozoru udělit mu pokutu do výše 10 000 Kč za nevedení bezpečnostního deníku a nedostatečné, nesprávné nebo opožděné informování o bezpečnostních a zdravotních rizicích. Je to trošku málo. Pokud jsou porušovány právní předpisy na staveništi nebo nejedná-li zhotovitel v souladu s plánem, informuje koordinátor o této skutečnosti stavebníka, kterému ovšem pro tento případ žádné povinnosti uloženy nejsou.
A teď několik připomínek k paragrafům. Nejcitlivější je § 4 návrhu zákona, který vymezuje pojmy. Chybí zcela vysvětlení pojmů stavebník, investor a vztahy mezi nimi vzájemně a mezi nimi a koordinátorem, protože z návrhu zákona vůbec není jasné, kdo bude koordinátora platit, případně řídit či kontrolovat. Je vymezen pojem staveniště, ale chybí vymezit i pojem pracoviště, což je část staveniště vyššího dodavatele, resp. objednatele, který je písemně předán zhotoviteli pro jeho činnost, a to za předepsaných podmínek, které jsou stanoveny ve smlouvě o dílo, musí být podepřeny zápisem o předání a převzetí pracoviště, zápisem o písemné informaci o rizicích mezi více zhotoviteli. Tato ustanovení vlastně navazují na ustanovení zákoníku práce. Taktéž terminologii používanou v návrhu zákona je nutné sladit, příp. vysvětlit s termíny běžně užívanými v investiční výstavbě, včetně přílohy.
Paragraf 5 - povinnosti stavebníka, odst. 3 - oznamovací povinnost 15 kalendářních dnů předem. Státní báňská správa má stanoven termín 8 dní před zahájením, 30 dní při přerušení a následně po ukončení díla. Pokud se budou ohlašovat všechny stavby na budoucí inspekční orgán Ministerstva práce a sociálních věcí, dojde pouze k papírové povodni, která ve svých důsledcích ke zvýšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích rozhodně nepřispěje. Tyto termíny by měly být jednoznačně sjednoceny.
K § 9 odst. 4 - koordinátor vede bezpečnostní deník. Nestačil by stavební deník nebo koordinační deník, do něhož objednatelé i zhotovitelé již léta zapisují své požadavky, termínované úkoly, průběh stavby a všechny skutečnosti stavbu ovlivňující? Stránky v tomto deníku jsou číslovány a nelze v nich nic zpětně měnit. Pokud by si koordinátor vedl svůj bezpečnostní deník, bude muset o všech zápisech v něm uvedených průkazně informovat ostatní účastníky stavby a nestačí ústně. Vznikne další papírová válka, která bude z koordinátora dělat nějakého alibistu, který bude běhat po staveništi od jednotlivých účastníků výstavby ke druhým a shánět podpisy, aby měl prokazatelně potvrzeno, že něco někomu řekl.
K § 11 týkajícímu se akreditace - rozhoduje o ní Ministerstvo práce a sociálních věcí. Znamená to, že se tím rozumí prostřednictvím své příspěvkové organizace, to je Institutu výchovy k bezpečnosti práce v Brně, nebo kdo bude na ministerstvu o akreditaci rozhodovat a jakým způsobem? To není zcela zřejmé.
Návrh zákona se věnuje především koordinátorovi, ale na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništi zcela zapomněl. Směrnice věnují mnohem více pozornosti technice staveniště, instalacím, komunikacím, větrání a dalším se staveništěm souvisejícím problémům, což v tomto zákoně není. Tvůrce zákona uvažuje o dalších souvisejících právních předpisech a měl by to jasně uvést ve svých odkazech.
To je má zpravodajská zpráva k tomuto zákonu a hlásím se do obecné rozpravy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji panu zpravodaji panu poslanci Miroslavu Krajíčkovi za jeho zpravodajskou zprávu a otevírám nyní obecnou rozpravu, do které, jestli jsem dobře registrovala, je přihlášen v tuto chvíli pouze pan poslanec Miroslav Krajíček. Žádnou písemnou přihlášku do obecné rozpravy nemám. Uděluji tedy v obecné rozpravě slovo panu poslanci Miroslavu Krajíčkovi. Prosím, pane kolego, máte slovo. Pan poslanec Krajíček má nyní slovo! Já chápu, že jste byl zaujat rozhovorem s panem ministrem, ale protože - opakuji pro vás - nikdo není písemně přihlášen do obecné rozpravy a vy jste se do ní přihlásil, prosím, abyste se ujal nyní slova.
Poslanec Miroslav Krajíček: Projednáváme návrh zákona, jehož jediným cílem je implementace evropského práva do našeho právního řádu. Zlepšení neuspokojivé situace v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví se tento návrh ani nepokusil řešit. Dochází pouze k přesunu povinností zhotovitele na stavebníka při zachování všech stávajících předpisů a institucí.
***