(14.40 hodin)
(pokračuje Škromach)
Předkládám vládní návrh nového zákona v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích, jehož předložení souvisí se vstupem ČR do EU. Česká republika se zavázala zapracovat příslušnou komunitární legislativu do našeho právního řádu. V tomto konkrétním případě jde o zapracování směrnic v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, kde struktura evropské legislativy je velmi specifická. Je to rámcová směrnice a k ní celá řada dílčích směrnic upravujících bezpečnost a ochranu zdraví při práci bez ohledu na to, v jakém právním vztahu je práce vykonávána.
Cílem vládního návrhu zákona je dosažení úplné kompatibility s právem ES. Promítá do našeho právního řádu několik směrnic z oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména směrnici Rady č. 92/57/EHS o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci na dočasných a mobilních staveništích, dále jen směrnice, ze dne 24. června 1992. Směrnice je osmou dílčí směrnicí ve smyslu čl. 16 odst. 1 rámcové směrnice Rady 89/391/EHS, o zavádění opatření ke zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví pracovníků při práci, a jde o právní úpravu na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve stavebnictví.
Cílem směrnice je posílit ve všech fázích stavební činnosti péči o otázky bezpečnosti práce, neboť stavebnictví i přes všechna dosud přijatá opatření na všech úrovních náleží z hlediska pracovní úrazovosti k nejrizikovějším oborům vůbec. I v našich podmínkách průměrně zahyne na stavbách jeden člověk za týden. A to je varující údaj. Transpozice směrnice si vyžaduje vypracování právní normy, která stanoví zatím neexistující úpravu vzájemných vztahů mezi osobou stavebníka, zhotovitele, což je zaměstnavatel ve smyslu zákoníku práce, jiných osob, to jsou např. subdodavatelé, a koordinátora pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci, a dále práv a povinností těchto osob a stanovení sankcí za porušení povinností.
Směrnice zavádějí pro nás poněkud nezvyklý princip odpovědnosti stavebníka, potažmo investora, kterému ukládá mít odborně způsobilou osobu koordinátora pro otázky bezpečnosti a ochrany při práci, dále jen koordinátor. Tento koordinátor má roli poradní, konzultační, odbornou a doporučující. Odpovědnost však zůstává stavebníkovi. Právní řád ČR v současné době činnost a působnost koordinátora pro bezpečnost a ochranu při práci na staveništích ve stadiu přípravy projektu a ve stadiu realizace díla neupravuje.
Vzhledem k uvedenému vás žádám o schválení předloženého návrhu.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji za slovo pana ministra Zdeňka Škromacha a prosím nyní, aby se ujal slova zpravodaj, který byl určen pro prvé čtení, pan poslanec Miroslav Krajíček. Prosím, pane poslanče, řečniště je vaše.
Poslanec Miroslav Krajíček: Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, kolegyně a kolegové, předkládaný vládní návrh zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů, je návrhem souvisejícím se vstupem ČR do EU a snaží se transponovat legislativu ES do národního práva ČR. Klade si za cíl dosažení úplné kompatibility s právem ES, zejména se směrnicí Rady 92/57/EHS ze dne 24. června 1992. Tento cíl se odráží v celém textu návrhu zákona, který prakticky přebírá text směrnice a celým textem zákona se táhne jako souvislá červená niť.
Bezpečnost při práci a ochrana zdraví je součástí všech oborů lidské činnosti a o ní zákon nemáme. Naopak se snažíme samostatným zákonem obsáhnout úsek bezpečnosti při práci a ochrany zdraví ve stavebnictví. Je pravdou, že staveniště jsou místem práce, kde jsou lidé na nich se vyskytující vystaveni zvýšenému ohrožení života nebo ohrožení zdraví. Zvýšená pracovní úrazovost a její závažnost, absence způsobená nemocností zaměstnanců, zapříčiněná těžkou fyzickou prací, prací v nepříznivých klimatických podmínkách, jsou ovlivňovány zejména tím, že staveniště nejsou statickým prostředím, ale naopak pracovišti měnícími se velmi dynamicky. Těmto změnám se musí pracovníci neustále přizpůsobovat a tyto změny si každodenně osvojovat.
Směrnicí je označován za příčinu neuspokojivého stavu návrh investičního projektu z hlediska bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci na staveništích, nedostatečné organizační zajištění výstavby nebo špatné plánování prací, technologických a pracovních postupů ve stadiu přípravy projektu a jeho realizaci. Směrnice vychází z přesvědčení, že zvýšená pracovní úrazovost při práci na staveništích je způsobena nedostatky v koordinaci činností při provádění stavby.
Jaký je však současný stav na úseku bezpečnosti práce a ochrany zdraví v ČR? Tyto otázky upravuje zákoník práce v § 132 až 138 stanovením povinnosti zaměstnavateli a zejména zavedením pojmu prevence rizik, kterým je zaměstnavateli uloženo rizika vyhledávat, zjišťovat jejich příčiny a zdroje a přijímat opatření k jejich odstranění. Zaměstnavateli jsou i firmy stavební a stavební podnikatelé. Bezpečnost při práci a ochrana zdraví je upravena také ve stavebním zákonu, a to odpovědností osoby, která vede realizaci stavby, tedy funkcí stavbyvedoucího, za to, že budou při výstavbě dodržovány podmínky stavebního povolení, povinnosti k ochraně života a zdraví osob a podobně.
Na to, jak organizace a pracovníci plní předpisy k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení ve výrobní a nevýrobní činnosti a jak dodržují stanovené pracovní podmínky, dozírají orgány státního odborného dozoru, jimiž jsou Český úřad bezpečnosti práce a inspektoráty bezpečnosti práce. Součástí našeho právního řádu jsou desítky a desítky dalších vyhlášek a vládních nařízení upravující problematiku bezpečnosti práce a ochrany zdraví včetně doposud platící vyhlášky č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích. I přes existenci takového množství poměrně podrobných předpisů není situace v oblasti BOZ, respektive bezpečnosti práce a ochrany zdraví, uspokojivá. To zlepšení nenastane přijetím další právní normy, ale může nastat, pouze když pravidla zjednodušíme a zajistíme jejich vynutitelnost.
Návrh zákona upravuje vzájemné vztahy mezi osobou stavebníka, zhotovitele, totiž zaměstnavatele ve smyslu zákoníku práce, jiných osob a koordinátora pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nově definuje koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništích. Rozdíl oproti stávající platné právní úpravě v oblasti bezpečnosti práce na staveništi je v tom, že návrh zákona ukládá stavebníkovi, tedy investorovi, aby koordinátora určil pověřením fyzické nebo právnické osoby, která pro něj bude zajišťovat činnosti při přípravě a při realizaci díla v rozsahu určeném § 8 a 9 návrhu zákona.
***