(15.00 hodin)
(pokračuje Krajíček)
Vláda pokračuje v trendu mechanického přejímání směrnic Evropské unie. A cílem přijímaných zákonů přece musí být zlepšení stavu našeho právního řádu. V tomto případě se to vládě zcela jistě nepodařilo.
Postavení koordinátora není nezávislé a jeho činnost bude spočívat v jakési alibistické roli, kdy bude účastníky výstavby obíhat a shánět jejich podpisy, aby měl prokazatelně potvrzeno, že vše, co je mu povinnostmi uloženo, všem řekl. Návrh se tváří, že chce řešit selhání současného systému v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví, ale ve skutečnosti jej neřeší vůbec.
Nebylo by lepší vypracování rámcového zákona o bezpečnosti práce a ochraně zdraví a uspořádání současných právních předpisů, a teprve poté implantovat směrnice Evropské unie? Znamenalo by to zcela jistě zjednodušení pravidel a zpřehlednění předpisů v této oblasti. Tento postup by zcela jistě přinesl zlepšení situace v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví. Aby tento návrh zákona mohl plnit předpokládaný pozitivní vliv na kvalitu pracovního prostředí a pracovních podmínek na staveništi, podotýkám, že pouze v jediném segmentu v oblasti BOZ, je nutné zpřesnit jednotlivá ustanovení zákona, o kterých jsem se zmínil ve zpravodajské zprávě.
Jsem přesvědčen, že pokud se budeme snažit upravit zákon projednáváním ve standardním legislativním procesu v Poslanecké sněmovně, dosažený výsledek našeho snažení a úsilí nemůže dopadnout dobře. Jsem přesvědčen, že pokud vytvoříme předkladateli časový prostor pro odstranění nepřesných ustanovení zákona a sjednocení terminologie, bude tento návrh kvalitnější a může přinést skutečné zlepšení situace v oblasti bezpečnosti práce a ochrany zdraví na staveništích.
Dávám návrh na vrácení návrhu zákona předkladateli k dopracování. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji. Pane poslanče, zaregistrovala jsem váš návrh. Vidím přihlášku. Prosím, pane kolego, ujměte se slova.
Poslanec Alfréd Michalík: Paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, nepředpokládal jsem, že budu cítit potřebu hovořit k tomuto zákonu, který si myslím, že je nutný, a jeho přijetí podle mě řeší řadu závažných problémů. Pro mě z těch dopadů jsou významné dva.
První je důvod, kterým je uvedena důvodová zpráva tohoto zákona, a to je přiblížení se podmínkám Evropské unie v této oblasti. A druhé, a pro mě daleko významnější, je to, že tento zákon řeší problémy s úrazovostí a bezpečností na staveništích a dává předpoklady pro snížení ztrát jak ekonomických, tak lidských v této oblasti. A tento bod je pro mě dokonce důležitější než bod první. Jenom porovnání nákladů, které jsou uvedeny v důvodové zprávě, zavedení nových podmínek pro tuto bezpečnost a pro tuto kontrolu, je ohodnoceno na 800 mil. korun, ale dopad a ztráty, které jsou vyčísleny za rok 2000 z důvodu úrazovosti v hospodářství České republiky, je 21 mld. korun. Stavebnictví je na třetím místě co do toho nejhoršího umístění po lesnictví, zemědělství a energetice. Tento důvod je pro mě natolik významný, že jakékoliv opatření, které sníží tyto ztráty ekonomické i lidské, je nutno přijmout co nejdříve. Proto říkám včera je pozdě.
Z toho důvodu mi dovolte, abych navrhl propustit tento zákon do druhého čtení, protože ve výboru bude čas na to, abychom případné drobné nedostatky vyřešili a zákon byl v co nejkratší době připraven k přijetí touto sněmovnou.
Jenom na závěr perličku. Tím, že je do bezpečnosti vzat investor stavebník, budou vyřešeny některé problémy, které jsme řešili v nedávné době třeba my na Ostravsku. Ti, kteří pocházejí z tohoto regionu, si jistě pamatují, jak pan podnikatel Kolek opravoval obchodní dům Ostravici, zavinil zranění a škodu několika desítek milionů korun, ale protože on to nestavěl, dneska se směje do očí jak pracovníkům úřadu města, tak bezpečnostní kontrole.
Proto znovu na vás apeluji: tento zákon je potřebný a propusťme ho do druhého čtení. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Děkuji vám, pane poslanče. O slovo se dále hlásí paní poslankyně Páralová.
Poslankyně Alena Páralová: Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, vládní návrh zákona, který právě projednáváme, ještě více komplikuje nepřehlednou legislativu týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Podívejme se na prostředí, do něhož tento zákon vstupuje, kdo všechno může zaměstnavatele kontrolovat v souvislosti s bezpečností práce. Máme zde inspektoráty bezpečnosti práce, inspekci životního prostředí, státní zdravotní dozor, státní požární dozor, Českou obchodní inspekci, kontrolní pravomoci mají i úřady práce a možná, že nevíte, že funguje i odborová inspekce nad bezpečností práce, která svojí kvalitou zdaleka nedosahuje kvality státního odborného dozoru, ale přesto ze státního rozpočtu na ni odbory dostávají ročně minimálně 30 mil. korun.
Teoreticky se může stát, že zaměstnavatel obdrží i tři různé pokuty za stejný přestupek, například za zatarasené únikové cesty. Výše pokut se liší řádově, a to podle toho, kdy byl ten který zákon schvalován. Samozřejmě že existují i různá odvolací místa a jiný postup pro zaměstnavatele pro případ nesouhlasu s výsledky dozoru.
Právě projednávaný návrh svědčí o bezradnosti Ministerstva práce a sociálních věcí při orientování se v takto složité houštině předpisů a institucí, že zpracování směrnic Evropské unie v oboru bezpečnosti práce je evidentně nad síly legislativců Ministerstva práce a sociálních věcí. Tato situace se projevila již při tzv. evropské novele zákoníku práce. Ještě dva roky od nabytí účinnosti zákoníku práce chyběla nařízení vlády týkající se bezpečnosti práce. Stejná situace hrozí i nyní, kdy v § 2 odst. 3 se uvádí: "Vláda stanoví nařízením další minimální požadavky na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích." Vždyť na nařízení, které by nahradilo dosud platnou a zastaralou vyhlášku č. 324/1990 Sb., o bezpečnosti práce a technických zařízeních při stavebních pracích, se čeká marně již několik let.
Právní odborníci vytýkají právě projednávanému návrhu chybějící vymezení pojmů, chybějící definice pojmů. Termíny oznamovací povinnosti nejsou v souladu s ostatními platnými právními normami. Zákon povede k enormnímu nárůstu byrokracie a personálu, přičemž to vůbec nepřispěje ke zlepšení úrovně bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
Odstrašujícím příkladem jsou třeba § 8 a 9, kde jsou vyjmenovány činnosti koordinátora při přípravě díla a činnosti koordinátora při realizaci díla. V § 10 se nemůžeme nepozastavit nad předpoklady odborné způsobilosti koordinátora, které dle odborníků povedou k tomu, že na funkci koordinátora nebude dostatečný počet uchazečů, kteří by splnili literu zákona.
Pokud přijmeme tento zákon, vzroste byrokracie, nastane velké obíhání papírů, nastane povodeň, tentokrát papírová, a z pana ministra Škromacha, který tento zákon předložil, se stane papírový tygr.
***