(14.30 hodin)
(pokračuje Ransdorf)
Viděl ji takříkajíc od samého začátku.
Dnes žijeme ve společnosti, která je rozdělena, je rozdělena, pokud jde o majetky lidí, pokud jde o životní úroveň, pokud jde o zájmy jednotlivých skupin, pokud jde o regiony. Je to společnost, která je roztříštěna, a tato společnost má ambice vstoupit do Evropské unie. Ale jakými členy Evropské unie budeme, když budeme roztříštěni a fragmentováni sami mezi sebou, když nebudeme schopni hledat společný zájem a cestu vpřed?
Myslím si, že to není momentálně společnost, která by byla viděna i svými reprezentanty, včetně prezidenta, od základu. O tom svědčí třeba i to, že zcela z veřejného života, z hlasu médií - ať si myslíte, co chcete - zmizelo slovo dělník. To je symbolická věc. Můžete o tom mluvit třeba s despektem, můžete mluvit o této skupině jako o lidech, kteří jsou třeba dnes na okraji.
(Výkřiky na galerii. - Předseda PSP Zaorálek: Prosím o klid na galerii.)
Ale nicméně je pravda, že dnešní společnost svými reprezentanty, včetně toho nejvrcholnějšího reprezentanta, není viděna zdola.
Dámy a pánové, myslím si, že míru neporozumění jsme mohli registrovat před chvílí, když hovořil pan prezident ve svém úvodním projevu v dnešní diskusi o tom, co tvoří naši zemi, co tvoří národ, co tvoří národní bohatství. Že je to krajina, že jsou to památky a že toto se bude zachovávat a rozvíjet. Domnívám se, že hlavním národním bohatstvím a tím, co tvoří národ, jsou lidé. Lidé, ať už žijí kdekoli. A v této zemi prostě nesmějí být zapomenuté skupiny, zapomenutá místa a zapomenuté regiony.
Samozřejmě pak, když se bere určitá výlučná upnutost, tak se objevují i výroky, které jsem s nelibostí od pana prezidenta zaregistroval, který hovořil o tom, že vlast je nevětraný pelech. Vlast každý, kdo v této zemi žije, kdo tu má kořeny, kdo s touto zemí spojuje svou budoucnost a kdo chce, aby se naplnilo to, co říká Janáček, že naším úkolem má být to, abychom měli co největší kulturní lesk, co největší kulturní prestiž, abychom v tomto smyslu byli prvními, samozřejmě nemůže vidět jako nevětraný pelech.
Myslím si, že základem je skutečně to, aby politika přestala být něčím, co je v nadoblačných výšinách, aby přestala být spojována s určitými mocenskými hrami, ať už jejich nositelem je kdokoli ve světě, ale aby vycházela právě ze základů společnosti. Aby to byla politika dělaná pro společnost, která je viděna svou politickou reprezentací zdola.
To je všechno, co jsem chtěl pro tuto debatu sdělit. Děkuji. (Potlesk komunistických poslanců.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji, pane poslanče. O slovo se hlásí předseda pan poslanec Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane prezidente, vážený pane předsedo vlády, dámy a pánové, dovolte mi, abych jménem poslaneckého klubu Občanské demokratické strany učinil to, co považujeme za přiměřené vzhledem k charakteru dnešního setkání.
Domníváme se, že dnešní setkání Poslanecké sněmovny s prezidentem republiky je jednou z posledních příležitostí se s prezidentem republiky rozloučit s blížícími se prezidentskými volbami. A proto dovolte, abych jménem poslanců Občanské demokratické strany panu prezidentovi poděkoval za vše pozitivní, co pro tuto zemí vykonal, a popřál mu mnoho zdraví. Děkuji.
(Dlouhotrvající potlesk celé sněmovny kromě poslanců KSČM.)
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Vzhledem k tomu, že nevidím žádné další přihlášky, obecnou rozpravu končím. Zároveň bych vám rád sdělil, že pan prezident má další neodkladný program. Dovolte mi, abych se s ním za vás rozloučil a doprovodil ho. Předávám řízení schůze.
(Všichni přítomní povstali. Prezident republiky za doprovodu předsedy Poslanecké sněmovny odchází. Potlesk.)
Místopředsedkyně PSP Miroslava Němcová: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, končím bod, který byl zařazen na naši schůzi a který se jmenoval "Rozprava k projevu prezidenta České republiky."
Budeme pokračovat v našem jednání dle schváleného pořadu schůze. Budeme pokračovat bodem 16, kterým je... (Velký ruch v jednacím sále.)
Možná chvilku počkám, protože cítím, že je potřeba, abychom si utřídili dojmy z právě proběhlé mimořádné návštěvy pana prezidenta. Dám příležitost těm kolegům a kolegyním, kteří nebudou sledovat naše další jednání, aby mohli odejít z jednacího sálu. Prosím naopak ty, kteří se soustředěně připravují ke sledování následujícího bodu, aby se vrátili na svá místa. Poprosím i pana místopředsedu Kasala, zda by mohl svá jednání vést mimo tuto místnost, abychom mohli pokračovat v našem dalším programu.
Dovolte mi, abych zahájila projednávání bodu č. 16, který je
16.
Vládní návrh zákona o minimálních požadavcích na bezpečnost
a ochranu zdraví při práci na staveništích, o koordinátorovi bezpečnosti
a ochrany zdraví na staveništích a o změně zákona č. 174/1968 Sb.,
o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 72/ - prvé čtení
Dámy a pánové, prosím velmi vážně o klid. Dala jsem příležitost tomu, kdo nechce sledovat naše jednání, aby odešel z naší jednací síně. Projevila jsem dosti blahovůle k tomu, abyste měli dost času zaujmout svá místa a sledovat naše další jednání. Nyní prosím, abyste se soustředili na to, co je před námi.
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr práce a sociálních věcí Zdeněk Škromach. Prosím pana ministra, aby se ujal slova. Zároveň ještě jednou si vás dovoluji se vší vážností požádat o klid v jednací síni a vytvoření důstojného prostředí pro pana ministra Škromacha. Prosím, pane ministře.
Ministr práce a sociálních věcí ČR Zdeněk Škromach: Děkuji. Vážené dámy a pánové, vážená paní předsedající. Návrh projednávaného zákona vláda projednala a schválila usnesením ze dne 18. září 2002 č. 881.
***