(11.40 hodin)
(pokračuje Hasil)
4. Pro dnešní zooparky nestanovovat množství možných chovaných druhů.
5. Nespojovat s tímto zákonem vystavování domácích zvířat.
6. Omezit možnosti ministerstva uzavřít zoo jen na mimořádně závažná porušení zákona.
7. Sladit znění navrhovaného nařízení vlády s textem zákona. Podle návrhu zákona lze poskytnout totiž dotaci i na výstavbu a realizaci objektu zoo, podle návrhu nařízení vlády nikoliv.
Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Slovo má pan poslanec Jiří Pospíšil.
Poslanec Jiří Pospíšil: Vážená paní předsedající, dámy a pánové, na rozdíl od svých předřečníků se nebudu ve svém krátkém vstupu věnovat obsahu této právní úpravy. Chci zde na tomto místě pouze poukázat na tu skutečnost, že předložený vládní návrh zákona trpí velkým počtem různých legislativních chyb, nepřesností a nedodělků. Nebylo by účelné, aby na tomto místě v prvém čtení zazněl rozsáhlý právní rozbor tohoto předloženého zákona. Přesto však, pokud jsem pronesl tuto konstataci, musím ji určitým způsobem doložit. Proto, když dovolíte, upozorním na některé základní právní vady, které dle mého názoru tuto právní normu výrazně dehonestují.
Na prvém místě poukazuji na tu skutečnost, že předložený návrh zákona dostatečným způsobem nechrání práva těch, kteří žádají o udělení licence k provozování zoologické zahrady. Obsahuje totiž například zcela nepřiměřené dlouhé procesní lhůty. V žádosti je například napsáno 90 dnů, které jsou dány Ministerstvu životního prostředí, během nichž může posoudit předloženou žádost. Je výrazně paradoxní, že tato lhůta 90 dnů může býti navíc libovolně prodlužována činností komise, která posuzuje, zda jsou, či nejsou splněny podmínky, a v zásadě žadatel nemá jakýkoliv procesní prostředek bránit se proti tomuto ze strany správního úřadu často i svévolnému prodlužování. Myslím si, a četné právní návrhy to potvrzují, že nečinnost správních orgánů a nemožnost obrany je jedním ze základních problémů a nešvarů činnosti české veřejné správy.
Dalším problémem, na který chci upozornit a který souvisí s ochranou práv účastníků licenčního řízení, je to, že v § 11 odst. 1 písm. g) je konstatováno, že Ministerstvo životního prostředí si zřizuje k posuzování splnění podmínek komisi a vydává její jednací řád. Jako velmi spornou vnímám tu část ustanovení, která dává ministerstvu oprávnění vydávat jednací řád. Jednací řád totiž bude v tomto případě normou podzákonného charakteru. Je však více než pravděpodobné, že takováto norma, která upraví proces, průběh řízení, bude též zasahovat do práv a povinností účastníků řízení žadatelů o licenci. V právním státě však není možné, aby povinnosti, byť jsou pouze procesního charakteru, byly upravovány právním předpisem podzákonného charakteru.
Další problém, který je spíše legislativně-technický, je však také v zákoně obsažen, je to, že určitý právní institut je v jedné právní normě definován více způsoby. Poukazuji konkrétně na § 6 odst. 2 písm. a), kde je různými způsoby definován právní pojem bezúhonnosti. Domnívám se, že takováto různá definice pouze snižuje přehlednost a jasnost předloženého právního textu.
Dalším bodem, který bych zde chtěl zmínit, jsou určitá ustanovení v zákoně, která v praxi při aplikaci mohou přinést zcela absurdní následky. Opět poukáži na konkrétní příklad, v tomto případě na § 6 odst. 2 písm. b), ve kterém je stanovena povinnost bezúhonnosti pro všechny členy statutárního orgánu provozovatele zoologické zahrady. Je pravdou a realitou, že valnou část zoologických zahrad provozují obce. V praxi proto bude toto ustanovení znamenat, že starosta obce bude muset splňovat podmínky bezúhonnosti podle tohoto zákona. Zajímalo by mě, a je to též má otázka na předkladatele této novely, jak se bude postupovat, pokud starosta obce nesplní podmínku bezúhonnosti. Znamená to, že zavřeme zoologickou zahradu? Takovýchto případů, které přinášejí absurdní důsledky, bychom našli více.
Jsou zde však též ustanovení, která jsou příliš stručná a neúplná a opět v praxi budou přinášet četné problémy. Pro příklad poukáži na zánik licence k provozování zoologické zahrady. Tato licence může zaniknout mimo jiné uplynutím doby platnosti, zánikem nebo smrtí provozovatele. Není zřejmé z důvodové zprávy, proč zákon nepřipouští možnost přechodu licence na dědice. Není též řešena otázka, jak se bude postupovat, pokud provozovatel včas nepodá žádost na prodloužení licence, protože ta se uděluje pouze na dobu určitou. Takovéto problémy by asi nebyly příliš závažné, pokud by se nejednalo o zoologické zahrady a pokud by se nejednalo o živý inventář, který nedostatečnou právní úpravou může utrpět neodstranitelnými škodami a vadami.
Za největší kuriozitu celé právní úpravy však považuji ustanovení § 16 odst. 1, ve kterém nám předkladatel předkládá další legální definici přestupku. Zcela pomíjí, že přestupek jako správní delikt, jako jediný správní delikt, který je v českém právním řádu teoreticky definován, je již jednou definován v zákoně o přestupcích. Nemusím zde zdůrazňovat, že pokud určitý delikt je definován různými způsoby v různých částech právního řádu jednoho státu, tak toto výrazně snižuje právní jistotu občanů a takovýto postup je samozřejmě v právním státě nepřijatelný.
Jednou věc, kterou chci ještě zmínit, je § 24, který upravuje otázky související se stanovením správního poplatku. Správní poplatek je zde stanoven za udělení licence 20 tisíc Kč, a to pro všechny provozovatele zoologických zahrad i pro ty, kteří zoologickou zahradu provozují a víceméně budou pouze žádat o vydání licence. Domnívám se, že v tomto směru je ustanovení nemorální, protože my zde budeme žádat poplatek i od těch, kteří již mnohá léta zoologickou zahradu provozují, aniž bychom jim tímto zákonem poskytovali nová práva či případně zvýhodňovali jejich právní režim.
Dámy a pánové, toto jsou pouze některé právní vady, které bych předložené právní úpravě vytkl. Připojuji se proto k návrhu, který zde přednesl pan zpravodaj. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji panu poslanci Jiřímu Pospíšilovi. S faktickou poznámkou se přihlásil pan poslanec Stanislav Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Paní předsedající, kolegyně a kolegové, velice si vážím právní erudice kolegy, který hovořil přede mnou, ale rád bych ho upozornil na to, že dědictví se podle našeho práva nabývá úmrtím zůstavitele. Pokud se přimlouvá za to, aby se provozování zoologické zahrady získávalo také dědictvím, tak se může stát, že úmrtím zůstavitele získají dědici zoologickou zahradu, aniž by k tomu měli nejmenší předpoklady. Nedomnívám se, že by to byl příliš šťastný nápad.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Nikdo další se mi písemně nepřihlásil do obecné rozpravy. Táži se, zda se hlásí někdo z místa. Není tomu tak. Obecnou rozpravu tedy končím.
Ptám se pana navrhovatele, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Prosím, pane ministře, máte slovo.
Ministr životního prostředí ČR Libor Ambrozek: Chtěl bych poděkovat za zájem o tento zákon, za to, že ta diskuse se na rozdíl od té před rokem vedla věcně. Jsem velmi rád, že se ve sněmovně našli právníci, kteří se budou věnovat ekologickým normám. A doufám, že je společně zkvalitníme tak, že budeme v příštím období Evropskou unií pochváleni. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Jitka Kupčová: Děkuji. Ptám se pana zpravodaje, zda chce vystoupit se závěrečným slovem. Nechce.
Prosím, pane zpravodaji, stejně pojďte k mikrofonu, protože nás provedete dalším hlasováním a zopakujete návrhy, které zde během obecné rozpravy padly. Máte slovo.
Poslanec Tomáš Hasil: Padl návrh na vrácení návrhu zákona o podmínkách provozování zoologických zahrad k dopracování navrhovateli.
***