(9.10 hodin)
Poslanec Miroslav Ouzký: Kladem předlohy je, že se snaží uvést do souladu náš vzdělávací systém se systémy obvyklými v Evropě, byť cílem této novely není vzdělávání samo o sobě, ale je jím vytvoření rámce způsobilosti k výkonu zdravotnických povolání. Tato novela zavádí systém jednoatestačního vzdělávání lékařů, což je jistě chvályhodné, zavádí systém akreditovaných pracovišť a tím ruší současné monopolní postavení Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů a svým způsobem upravuje postavení stomatologů ve zdravotní síti. Víte, že do současné doby je každý stomatolog nazýván a graduován jako medicinae universae, to znamená jako lékař všeobecného lékařství, což je v Evropě jistě atypická záležitost.
Minulé předlohy i tato se snažily odstranit nesoulad mezi požadavky komory na vzdělávání a způsobilost lékařů a mezi praxí dlouhodobě zavedenou již zmíněným Institutem pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů.
Nevím, je-li to nelékařské části této sněmovny dostatečně známo, ale hlavní problém v současnosti je v tom, že máme dvouatestační systém vzdělávání v základních oborech, tudíž plně vzdělán podle představ současných zákonů je lékař, který má dvě atestace v základním oboru. Přesto po první atestaci je nazýván způsobilým k výkonům samostatné praxe. Právě pro tento fakt komora rozhodla ve svých stavovských předpisech, že k výkonu lékařské praxe samostatné, tedy i privátní, stačí atestace první.
Snažil jsem se tady popsat výhody této novely. Přejděme k jejím nevýhodám.
Mezi její základní nevýhody patří to, že se nebyla schopna vypořádat se se současným množstvím nově vznikajících oborů, které se všude ve světě řeší a dosud i u nás řešilo formou tzv. nástavbových specializačních atestací. Pro vaši představu to znamená, že např. diabetologie je v současné době nástavbovou atestací na atestaci z vnitřního lékařství, z interny. Tato novela se s tím vypořádala pro mě kuriózním způsobem, že pojmenovala všechny existující obory a subobory a označila je jako základní. Pro vaši představu - ze současných necelých 15 až 20 základních oborů vytvořila 64 základních oborů.
Dovolte mi namátkou jmenovat to, co mě překvapilo - že z oboru radiodiagnostiky jsme měli čtyři základní atestace: na rentgenování dětí, na rentgenování mozku, na ostatní zobrazovací metody nebo na rentgenování intervenčními metodami. To je kuriózní situace. Dovolte mi namátkou ještě uvést základní atestace velmi kuriózní - např. atestace z dětské patologie. Určitě je tato specializace potřebná, v celé republice jich nebude mnoho, ale představa, jak se někdo hned po studiích bude specializovat na pitvání či patologické procesy pouze u dětí, jeho praktické využití v rámci celého zdravotního systému bude velmi mizivé.
To, že se vytváří další základní obor, který je nazván léčba bolesti, tedy analgezie, který se odštěpil z původní anestezie, mi připadá sice přirozené, ale viděl bych to v systému jako velmi úzkou specializaci potřebnou na pracovištích fakultních ve výjimečné podobě.
To vidím jako jeden z velkých problémů, který tato novela přináší. Žádným způsobem se nevyjadřuje k možnosti nástavbových atestací na základní obory. Co je ale ještě horší, že ve svém dopadu vytváří retroaktivitu současného právního stavu. Ve svých přechodných ustanoveních totiž tato novela zavádí podmínky, za jakých budou v současné době kvalifikovaní lékaři uznáni kvalifikovanými podle nového zákona, což považuji za velmi nepřípustné, a myslím, že by to vedlo k chaosu, když si představíte, že dnes jsou stovky praxí, kde jsou lékaři graduováni prvoatestačně, mají souhlas komory k vykonávání praxe, mají zavedenou privátní praxi, a tento zákon by tyto minimálně stovky lékařů donutil k tomu, aby si šli na několik měsíců doplnit vzdělání.
Myslím si, že by to navodilo chaos, a tuto věc považuji za velmi závažnou překážku přijetí zákona v této podobě.
Iniciativu jako takovou, a to zde již řekl kolega Cabrnoch, jsme vítali. Přesto se připojím k jeho návrhu na vrácení k přepracování nejen z těch důvodů, které jmenoval on, ale které jsem se snažil přiblížit.
Na závěr si dovolím říci to, co jsem měl uvést na začátku. Měl jsem upozornit na teoreticky možný střet zájmů, protože jsem provozovatelem zdravotnického zařízení, jsem i poskytovatelem zdravotní péče, ale zároveň si vás dovolím ujistit, že přijetí tohoto zákona v této formě by mě do žádných dalších studií nenahnalo. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní uděluji slovo dalšímu s konfliktem zájmů, kolegovi Jiřímu Maštálkovi. Připraví se paní poslankyně Emmerová.
Poslanec Jiří Maštálka: Pane předsedající, děkuji i za poznámku o možném střetu zájmů. Připojím se k těm, kteří budou konstatovat, že po vyčerpávajícím excelentním rozboru zpravodaje je již málo co dodat k tomuto návrhu zákona. Sdílím s ním stanovisko, že tento zákon je velice potřebný, ale současně musím sdělit, že předchozí text, jehož historie zde byla připomenuta, mi připadal přijatelnější.
Přestože mám pro možné projednávání v dalších čteních připraveno zhruba 44 stránek komentářů a návrhů, omezím se na velmi stručné poznámky.
Přestože zákon ve svém názvu nese odbornou způsobilost, pohříchu o odbornosti je zde jen jeden a půl stránky.
***