(18.00 hodin)
(pokračuje Pospíšil)
Je nutno říci, že v této situaci může dojít k neoprávněnému zásahu krajské správy do činnosti obecní samosprávy, a to z toho důvodu, že paragraf, který tuto otázku upravuje, je velmi kusý a nestanoví žádné konkrétní zákonné mantinely.
Dámy a pánové, na základě příkladů, které jsem zde uvedl a které vycházejí z praxe, doporučuji, abychom zvážili, zda předložená právní úprava nemá být více přepracována a zda nemá být dána více do souladu se zákony, jež upravují obecní zřízení a krajské zřízení. Minimálně by bylo vhodné zajistit terminologické sladění, minimálně by bylo vhodné zajistit sladění působnosti již existujících krajských a obecních orgánů a zmíněných výborů.
Domnívám se proto, že by bylo nejvhodnější, kdyby sněmovna přijala usnesení v tom duchu, že předložená novela se vrátí navrhovateli k dopracování a poté bude opět předložena parlamentu, který by se k ní mohl vyjádřit.
Děkuji za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Ještě mi neutíkejte, prosím o upřesnění, abychom si vyjasnili, co jste mínil formulací, že se domníváte, že by bylo nejlépe udělat. Navrhujete to? Jinými slovy - jde o návrh? (Poslanec Pospíšil: Ano, je to můj návrh.) Děkuji.
Nyní hovoří pan poslanec Tom Zajíček jako druhý z písemně přihlášených a také poslední.
Poslanec Tom Zajíček: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená vládo, dovolte, abych navázal na svého předřečníka v některých problémech, které jsem v úpravě, která je předložena Poslanecké sněmovně, našel, a abych rozšířil to, co tu bylo již uvedeno.
Moje nejvýraznější výhrada se vztahuje k § 5 citovaného návrhu zákona o finanční kontrole, kde podle tohoto zákona mají vedoucí orgánu veřejné správy odpovědnost za organizování, řízení a zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly v rámci své řídicí pravomoci.
Musím konstatovat, že tady není respektován poměrně zásadní rozdíl, který vykazují obce a samosprávné orgány celků a hierarchicky uspořádané organizace typu ministerstev a dalších institucí. Tento základní rozdíl, který tu je, spatřuji v tom, že odpovědnost za výkon přenesené i samostatné působnosti obcí je rozdělena mezi zastupitelstvo obce, starostu, obecní úřad, popř. další orgány na úrovni obce, ale neexistuje tu ani jediný orgán a ani jediná osoba, jejíž postavení by bylo možno přirovnat k postavení vedoucího organizace, ministra či podobného vedoucího správního úřadu.
Na úrovni obce jsou kompetence, které zákon o finanční kontrole přiznává vedoucím orgánů veřejné správy, rozděleny mezi zastupitelstvo obce, radu obce a zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám řízeným obcí. Jde o schvalování organizačního řádu obecního úřadu, určování a rozdělení pravomocí obecního úřadu a zřizování a rušení odborů, jmenování a odvolávání jejich vedoucích.
Dalším problémem, který je možno zde spatřit, je problém, na který upozornil již můj předřečník. Jde o poměrně zásadní problémy výkladové a aplikační, které vyplývají ze vztahů onoho navrhovaného zákona o finanční kontrole, resp. jeho novely, a zákona o obcích, potažmo o krajích. Ty zásadní problémy jsou především tyto, podle mého názoru.
V rámci obecního úřadu nelze zřídit útvar interního auditu, ale pouze odbor, nebo v jeho rámci oddělení. O zřízení odboru nerozhoduje starosta, ale výhradně rada obce. Vedoucího odboru nejmenuje starosta, jak předvídá tento zákon, ale rada obce, která též rozhoduje o jeho platu. Ostatní zaměstnance v obecním úřadě, zařazované do jeho odborů, nepřijímá do pracovního poměru starosta, ale tajemník obecního úřadu. Odbor není a nemůže být nadřízen zastupitelstvu, radě, starostovi, výborům, komisím rady, tajemníkovi a nemůže v nich provádět jakoukoli finanční kontrolu. Ze všech těchto a dalších důvodů nemůže starosta podle mého soudu vykonávat pravomoci vedoucího orgánu veřejné správy podle zákona o finanční kontrole, neboť by porušoval ustanovení zákona o obcích a zasahoval by do pravomoci jiných orgánů obce.
V krátkosti jsem uvedl zásadní důvody, které vyplývají z kolize některých ustanovení zákona o finanční kontrole a zákona o obcích, potažmo zákona o krajích, a z tohoto důvodu mi dovolte, abych se připojil k návrhu svého předřečníka.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk poslanců klubu ODS.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tomu Zajíčkovi. Mohu konstatovat, že další přihlášky do rozpravy nemám a že ještě v rámci rozpravy vystoupí pan ministr Bohuslav Sobotka.
Ministr financí ČR Bohuslav Sobotka: Pane místopředsedo, dámy a pánové, chtěl bych využít příležitosti vystoupit ještě v rámci rozpravy, než se rozprava uzavře, aby popřípadě kolegové poslanci, kteří vystoupili v rozpravě, měli možnost ještě reagovat.
Chtěl bych se totiž zeptat, zda jejich polemika, která zde zazněla, se týkala předložené novely zákona a jestli se spíš netýkala zákona jako takového. Vezmu-li totiž konkrétní připomínku pana poslance Zajíčka, která byla vztažena ke konkrétnímu ustanovení § 5 tohoto návrhu zákona, pak musím konstatovat, že předložená novela, kterou v tuto chvíli předkládám jménem vlády, se § 5 v žádném ustanovení nedotýká.
Chápu, že je možno v rámci tohoto projednávání vést polemiku se zákonem jako takovým, který je v tuto chvíli platným zákonem České republiky, podle kterého se tedy máme všichni povinnost řídit, ale já bych uvítal, kdyby debata, kde se objevují návrhy na zamítnutí, se týkala této novely, a nikoli novely nějaké jiné, která byla např. v kompetenci skupiny poslanců nebo jednoho poslance. Byl bych tedy rád, kdyby se tyto návrhy argumentačně vztahovaly k této novele jako takové, a nikoli k zákonu o finanční kontrole jako celku. Pokud totiž tato novela bude zamítnuta, pak problémy, které zde např. pan poslanec Zajíček kritizoval, samozřejmě nezmizí ze světa, protože jsou součástí platného zákona, který v tuto chvíli je součástí našeho právního řádu.
Musím říci, že tato novela, kterou jsem se snažil pokud možno velmi polopatisticky popsat ve svém úvodním slově, se týká především postavení útvarů interního auditu z hlediska způsobu jmenování vedoucího tohoto útvaru interního auditu v jednotlivých orgánech, ať už jde o orgány státní správy, nebo samosprávy. Tento návrh je v podstatě soustředěn zejména do § 29, kde je popsán v jednotlivých písmenech tohoto paragrafu postup při jmenování vedoucího tohoto útvaru interního auditu v jednotlivých orgánech státní správy a samosprávy. Tento návrh je koncipován tak, aby pokud možno posílil pozici tohoto vedoucího útvaru interního auditu v rámci příslušného orgánu, tj. aby tento vedoucí nemohl být jmenován nebo odvolán bez toho, že by proběhla konzultace s nějakým jiným, na tomto orgánu nezávislým orgánem státní správy nebo samosprávy. Jde tedy o to, aby nedocházelo k tomu, že tento vedoucí útvaru interního auditu bude moci být nějakým způsobem personálně postihován, pokud např. výsledky jeho činnosti nebudou zcela vhod příslušnému vedoucímu takovéhoto orgánu státní správy nebo samosprávy.
Tento návrh tedy skutečně směřuje k posílení pozice vedoucích útvarů interního auditu. A já se domnívám, že je v zájmu finanční kontroly ve veřejné správě, aby pozice vedoucích těchto útvarů interního auditu byla co nejstabilnější, aby se skutečně mohli věnovat důsledně své činnosti bez ohledu na možné personální důsledky, které by je za výsledky takové činnosti mohly postihnout.
Domnívám se tedy, že tento návrh skutečně směřuje někam jinam, než byly oblasti, které byly kritizovány ve vystoupeních, která zazněla v diskusi.
***