(15.20 hodin)
(pokračuje F. Beneš)
Ale uvedené zásady jsou úplně obecné. Přitom by také poklesly tržby, které dnes získává stát hlavně ve formě kolků. To v zákoně uvedeno není, ani v důvodové zprávě to není.
Přesto považuji za nejvýš potřebné, aby všechny registry veřejné správy byly takovým způsobem zpřístupněny. Umím si představit, že by dokonce mohla vzniknout nová pracovní místa na venkově, kam nejezdí ani autobus, ale jsou nataženy telefonní dráty. Je pro to nyní vhodná doba. Budou-li občané moci získat informace zdarma, nebudou za ně zbytečně vydávat peníze a naopak.
Aby to bylo možné, je třeba požádat vládu, aby sama připravila návrh, který by striktně určil registry, které mají být tímto způsobem zveřejněny, aniž by při tom byly porušeny zásady zákonů o ochraně osobních údajů a všech možných utajovaných skutečností, a stanovila i dopady do státního rozpočtu. Nebo je možné přikázat zákon příslušnému výboru sněmovny k doplnění s tím, že by byla prodloužena lhůta k projednání podle § 91 odst. 3 na 80 dnů. Anebo lze počkat na poslaneckou iniciativu. Já se přikláním k prvnímu návrhu.
Děkuji vám.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Také děkuji. O slovo se přihlásil pan poslanec Bartoš.
Poslanec Walter Bartoš: Vážený pane předsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte mi jen několik poznámek k projednávání tohoto návrhu zákona.
Když byl před třemi lety projednáván v této Poslanecké sněmovně, deklarovali jeho předkladatelé, že se posílí pozice a postavení občana. Dnes po třech letech musíme říci, že se neposílilo vůbec nic. Poslanci za ODS tehdy tento návrh kritizovali, protože jsme tehdy jako dnes byli přesvědčeni, že s posílením postavení a role občana to nemá nic společného. Stejně jako tehdy i dnes jsme přesvědčeni, že rozšiřování prostoru pro svobodné rozhodování občanů v žádném případě neotevře další nadbytečná norma. Naopak je třeba jít zcela opačným směrem. Je třeba jít směrem zjednodušení našeho právního řádu, směrem, který silně omezí vliv a objem už dnes tak přebujelé byrokracie, směrem, kdy rozhodování úředníků bude omezováno jen na ty oblasti, které si občané nestačí zajistit sami.
Občané jsou dnes zbytečně obtěžováni a někdy dokonce šikanováni všemocnou úřednickou mašinérií. Této situaci velmi napomáhá dnešní právní řád. Uvědomme si jenom tu skutečnost, že v současné době u nás platí 1300 zákonů a 2300 vyhlášek a nařízení. Na každý z těchto předpisů v průměru připadá několik desítek a často i více regulačních požadavků, tedy omezení, zákazů a příkazů. Těch máme více než 100 tisíc.
Kdyby to předkladatelé s posílením svobody, postavení a pozice občana mysleli opravdu vážně, museli by začít nejprve s postupnou demontáží této nepřehledné a velké houštiny předpisů. To neudělali a místo toho předložili zákon, který po třech letech chtějí opět novelizovat. Myslím, že toto hovoří samo za sebe.
Nebudu se pouštět do dalekosáhlých rozborů tohoto navrhovaného tisku, snad jen několik poznámek na okraj. Zákon skutečně obsahuje řadu věcných nedostatků, jako je kompatibilita s dalšími právními normami - mám například na mysli správní řád. Zákon zasahuje nesystémově do oblasti soukromého práva a používá nejasné definice pojmů.
Z výše uvedených důvodů navrhuji sněmovně tento tisk č. 9 zamítnout.
Děkuji za pozornost.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu poslanci Bartošovi. Čekám na další přihlášky do obecné rozpravy.
Pokud nejsou další vystupující, dávám slovo místopředsedovi Poslanecké sněmovny panu poslanci Filipovi.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vážený pane předsedo, vážený pane senátore, páni ministři, paní a pánové, vzhledem k tomu, že v průběhu rozpravy jsem nezaslechl výslovně přednesený návrh na zamítnutí, byla tu jen řešení, která akceptovala to, co navrhovala vláda, výslovně opakuji návrh na zamítnutí tohoto návrhu zákona.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Děkuji panu místopředsedovi Filipovi a prosím nyní o slovo paní zpravodajku pro první čtení, paní poslankyni Fischerovou.
Poslankyně Taťána Fischerová: Konstatuji, že pan poslanec Walter Bartoš a pan poslanec Filip byli dvakrát proti, i když u pana poslance Bartoše bych řekla, že v mnoha věcech jsme si velmi rozuměli, jen závěr byl odlišný.
Nicméně konstatuji, že dvakrát byl vznesen návrh na zamítnutí, a proto doporučuji dát o něm hlasovat.
Předseda PSP Lubomír Zaorálek: Slyšeli jsme, že v rozpravě zazněl návrh na zamítnutí tohoto návrhu. Budeme tedy o tomto návrhu hlasovat. Všechny jsem vás odhlásil a žádám vás o nové přihlášení
Budeme tedy hlasovat o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu zákona.
Zahajuji hlasování pořadové číslo 24 a ptám se, kdo je pro tento návrh, nechť stiskne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Konstatuji, že v hlasování pořadové číslo 24 z celkového počtu 169 poslanců bylo 155 pro návrh na zamítnutí, 7 proti. Návrh na zamítnutí předloženého návrhu tedy byl přijat.
Končím projednávání tohoto bodu.
Můžeme přistoupit k dalšímu bodu našeho pořadu, kterým je
4.
Senátní návrh ústavního zákona o referendu o přistoupení České republiky
k Evropské unii a o změně ústavního zákona č. 1/1993 Sb.,
Ústava České republiky, ve znění pozdějších ústavních zákonů
/sněmovní tisk 50/ - prvé čtení
Stanovisko vlády jsme obdrželi jako sněmovní tisk 50/1 a předložený návrh odůvodní senátorka Dagmar Lastovecká, kterou vítám v Poslanecké sněmovně. Paní senátorko, máte slovo.
Senátorka Dagmar Lastovecká: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, o uplatňování dalších prvků přímé demokracie se v poslední době hodně hovoří, a to nejen pokud jde o případné promítnutí odstavce 2 čl. II ústavy do ústavního zákona o tzv. obecném referendu, ale i např. o možné novele ústavy v souvislosti s přímou volbou prezidenta.
Je zřejmé, že názory na to, zda má být v konkrétním závažném případě přenecháno rozhodnutí lidu, anebo zda má jít o trvalou součást výkonu státní moci, se různí. Není zatím širší shoda ani mezi jednotlivými politickými stranami, ani uvnitř některých z nich. Výsledkem jsou také rozdílné postoje obou komor Parlamentu České republiky k této problematice.
Na čem se však shodují všechny politické parlamentní strany, je forma rozhodnutí o přistoupení České republiky do Evropské unie, a to i za situace, kdy tzv. euronovela ústavy by zakotvila alternativní řešení.
***