(15.00 hodin)
(pokračuje Ouzký)
Pakliže to nechceme řešit způsobem, jak praví staré lidové pořekadlo, "aby se vlk nažral a koza zůstala celá", tak je nutno zvážit maximální možné posunutí těchto zákonných lhůt při přípravě komunálních voleb, protože jinak se může stát, že v některých malých obcích volby jako takové, jejich konání může být vůbec ohroženo. Proto bych prosil sněmovnu, aby v případě hlasování návrhů, které budou předneseny k tomuto bodu v podrobné rozpravě, vyslyšela stanovisko ODS a připojila se k němu.
Děkuji vám.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Ouzkému. To byla poslední písemná přihláška do obecné rozpravy. Z místa se přihlásil pan předseda klubu ODS poslanec Vlastimil Tlustý.
Poslanec Vlastimil Tlustý: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, vážené dámy a pánové, dovolte mi vyjádřit stanovisko poslaneckého klubu ODS k těm třem návrhům, které tady diskutujeme v obecné rozpravě.
Za prvé poslanecký klub ODS podpoří odložení termínu pro podání kandidátek v podzimních volbách, přičemž při hlasování budou poslanci ODS preferovat odklad o tři týdny neboli 21 dnů v souladu s tím, co tento týden v pondělí na jednání organizačního výboru požadoval sám předseda vlády.
Za druhé poslanecký klub ODS podpoří vyčlenění tří miliard korun na hrazení škod způsobených povodněmi, a to přesto, že platí řada výhrad, které tady uvedli moji kolegové, a část z nich bych si dovolil zrekapitulovat.
Je nepochybné, že zásah do základních údajů státního rozpočtu v jeho průběhu je z hlediska procedurálního nestandardní. Nicméně i my se domníváme, že v tuto chvíli musí dostat přednost řešení vážné záležitosti před procedurou.
Za druhé existuje výhrada, že mimořádný zdroj použitý na hrazení těchto výdajů, 3 miliardy korun, je spíše úsporou ve výdajích než mimořádným příjmem, protože je zřejmé, že úspora na úrocích z vydání státních dluhopisů má spíše charakter uspořených výdajů než mimořádného zdroje. Ale ani to nepovažujeme v tuto chvíli za zásadní.
Postrádáme ovšem podrobnější analýzu, která by nám řekla, k jakým dalším důsledkům dojde ve státním rozpočtu pro letošní rok právě v důsledku těchto povodní. Je totiž jasné, že kromě mimořádných důsledků v podobě kladného efektu, efektu s kladným znaménkem, také dojde k výpadkům ve výběru některých daní, a bylo by od vlády seriózní, kdyby informovala Poslaneckou sněmovnu a celou veřejnost, jaký vývoj v těchto záporných efektech ve výpadcích příjmů daní do konce letošního roku předpokládá.
Další určitě platnou výhradou je, že není veřejnosti objasňováno, proč není v tuto chvíli řeč o těch výdajích vlády, které byly učiněny v prvním pololetí letošního roku, tzn. před vypuknutím těchto povodní, neboť vláda už oznámila, že očekává, že deficit letošního roku - a oznámila to před povodněmi, to opakuji - bude o 30 až 40 miliard větší, než je ten schválený ve státním rozpočtu.
A co považujeme za největší výhradu, a tam také směřovalo vystoupení mého kolegy pana poslance Kocourka, musí být veřejnosti jasně řečeno, že 3 miliardy korun zvláštního zdroje v upraveném státním rozpočtu pro letošní rok je částka, která je bohužel zlomkem očekávaných nákladů na odstraňování škod, které vznikly v důsledku povodní, a také na budování povodňových ochran. Snad je všeobecně známo, že celkové škody způsobené povodní roku 2002 v České republice budou mnohonásobkem takto vytvořené rezervy, a my jsme upozorňovali již 14. června na to, že očekáváme, že to budou desítky miliard korun. A proto ODS již 14. srpna doporučila vládě, aby pro krytí mimořádných nákladů v rozsahu desítek miliard korun nešla cestou zvyšování daní, o kterém se už dnes hovoří a které bude pravděpodobně předmětem jednání této sněmovny 12. září, ale aby na mimořádné výdaje hledala mimořádný zdroj. A ten tady existuje a tím jsou příjmy Fondu národního majetku z prodeje podniků Transgas, Unipetrol a Telecom. Jsou to všechno tři případy, které již vláda schválila. Ve všech těchto případech Fond národního majetku tyto prostředky buď již utržil, anebo jsou tyto prostředky na cestě. A protože výnosy z privatizace těchto tří podniků se blíží 100 mld. korun, řešení navrhované ODS je řešení nejenom rychlé, ale je to také řešení, ve kterém je soulad mezi potřebami, to znamená mezi náklady na odstranění škod, a zdroji, jinými slovy je to nalezení prostředků, které odpovídají tomu, co stát bude muset v krátké době vynaložit.
Proto znovu opakuji vládě ČR nabídku ODS podpořit vytvoření fondu nebo vyčlenění prostředků v rámci FNM, při kterém by byly prostředky v takovémto přiměřeném rozsahu vyčleněny z výnosů privatizace. Tam také směřuje návrh, který předložili poslanci ODS, kdy navrhují, aby byl schválen zákon, kterým by ve FNM bylo rezervováno 50 miliard korun právě pro odstranění škod letošních povodní a pro vytvoření prostředků na rozvoj území těmito povodněmi dotčených.
Za třetí mi dovolte, abych se vyjádřil k návrhu, ve kterém vláda doporučuje, aby státní rozpočet pro příští rok byl v této sněmovně stručně řečeno projednán s jednoměsíčním zpožděním. To znamená, aby o měsíc projednávání později začalo, ale také o jeden měsíc později skončilo. Já rozumím vládě, že se chce pokusit předložit návrh rozpočtu, ve kterém bude mít dost času, aby zachytila co nejlépe skutečné důsledky těchto povodní, a proto žádám o měsíční odklad zahájení projednávání rozpočtu. Tento návrh má jedno velké "ale": že totiž měsíční odklad ukončení projednávání rozpočtu v této sněmovně, konkrétně přibližně 28. prosince letošního roku, nutně povede, a to všichni víte, k rozpočtovým provizoriím v krajích a obcích, protože státní rozpočet schválený 28. prosince bude blokovat přijetí rozpočtů krajů a obcí.
A proto v podrobné rozpravě navrhnu variantní harmonogram pro projednání státního rozpočtu, který bude mít stejný začátek, jako navrhuje vláda, to znamená harmonogram vyhovující přání vlády, ale který bude končit dříve, který umožní přijetí státního rozpočtu tak, aby nedošlo k rozpočtovým provizoriím v krajích a obcích. Protože obce, občané a kraje byli postiženi, domnívám se, že by měla sněmovna svým hlasováním přijmout tento variantní harmonogram, při kterém by bylo dosaženo dvou cílů: vytvoření časového prostoru pro vládu, aby mohla zpracovat rozpočet se zahrnutím povodňových škod, a zároveň ukončení projednávání rozpočtu tak, aby nedošlo k rozpočtovým provizoriím. Stačí k tomu jediné, a protože to dnes tady děláme, doporučuji, abychom to udělali i v tomto případě. Stačí k tomu, aby výbory, tzv. gesční výbory pro projednání kapitol, ačkoliv mají v jednacím řádu Poslanecké sněmovny stanoveno právo jednat o návrzích svých kapitol 30 dní, aby se smířily s termínem zkráceným o 14 dní, což v případě, že to sněmovna podpoří, je určitě možné.
V podrobné rozpravě vám tedy předložím návrh harmonogramu pro projednání státního rozpočtu na rok 2003, který začíná, stejně jako to navrhuje vláda, 31. 10. 2002, nicméně umožňuje ukončit projednávání státního rozpočtu 2. 12. 2002.
Děkuji za pozornost. (Potlesk z pravé části sálu.)
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Tlustému. Chtěl bych mu nabídnout, aby než přednese tento návrh, zvážil následující skutečnost. Harmonogram se schvaluje usnesením Poslanecké sněmovny na základě platného a účinného zákona. Návrh, který budeme projednávat dnes, i když ho schválíme, se nestane ani platným, ani účinným, protože ho musí schválit Senát a musí ho podepsat prezident republiky.
***