(14.40 hodin)
(pokračuje Mencl)
Nechci teď polemizovat o významu věcí, o kterých se tu zmiňoval vážený předřečník, nicméně svůj význam to má a s tímto posunem nelze vyslovit nic jiného než souhlas.
Již před jeho doručením do sněmovny avizovala vláda ústy předsedy vlády, že půjde o posun 21 dnů. Pro vládu to byl jeden ze závažných důvodů svolání této schůze. K našemu překvapení a především k překvapení těch, kteří se nalézají ve složité povodňové situaci, odložení podání kandidátních listin bylo přijato jako součást přípravy na komunální volby. Zjišťujeme, že vláda nyní předpokládá posun pouze o sedm dní. Máme za to, že je nejen rozumné, ale i žádoucí a poctivé vůči občanům těchto obcí, které byly postiženy, a těch, kdo se chystají kandidovat, lhůtu odkladu o uvedených 21 dnů dodržet. Takový návrh jsme připravili a předložím ho jako návrh klubu ODS v podrobné rozpravě.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji panu poslanci Václavu Menclovi a prosím, aby se slova ujal pan poslanec Michal Doktor a připraví se pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Michal Doktor: Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, chtěl bych na začátku svého vystoupení konstatovat, že budu diskutovat k bodu č. 2, kterým je novela vládního zákona č. 490/2001 Sb., o návrhu státního rozpočtu na rok 2002, aby bylo jasno, čeho se mé vystoupení bude týkat, když k tomu svérázným způsobem vedeme rozpravu.
Už zde zaznělo, že nás ministr financí jménem vlády České republiky žádá o korekci základních parametrů schváleného státního rozpočtu, a to o navýšení příjmové i výdajové stránky státního rozpočtu o 3 mld. korun, jejichž jakési objevení v bilanci státního rozpočtu zde bylo již komentováno mým předřečníkem poslancem Martinem Kocourkem, a ani já nesdílím ten názor, že se jedná o absolutní třímiliardový zisk, protože toto je spojeno s odloženými výdaji, které bude muset státní rozpočet vybilancovat v dalších finančních obdobích vůči trhu.
Myslím, že je třeba zopakovat, že i dnes ministr financí na tomto místě sdělil Poslanecké sněmovně, že se jakoby nepočítá s tím, že bilance státního rozpočtu, resp. to záporné saldo, neboli schodek státního rozpočtu ve výši 46,222 978 mld. Kč, zůstane zachována. Myslím, že všichni, jak tu sedíme, víme, že tomu tak nebude, že ten schodek státního rozpočtu bez ohledu na to, jestli povodně byly, nebo by bývaly nebyly, tedy předtím, než povodně vznikly, než tato katastrofa postihla Českou republiku, už bylo zřetelné, že ta bilance minus 46 mld. korun bude nesrovnatelně vyšší, ne-li dvojnásobná.
Proto myslím, že je škoda, že i v tak vážné diskusi, jakou dnes vedeme, nebo bychom alespoň vést měli, nezazní korektní informace, že bilance státního rozpočtu, resp. schválený schodek bude překonán.
V tomto ohledu je jistě zbytečné vést tady diskusi o tom, zda je oprávněné ty tři miliardy schválit a bilanci státního rozpočtu na příjmové i výdajové stránce navýšit, protože bychom se měli bavit o částkách daleko vyšších.
Co mi ovšem připadá zvláštní, a tady si ovšem musím přihřát svou účetní polívčičku, je to, že ministr financí chce jako další bianco šek, kterým dostane nikoliv první, ale další zdroje, protože Ministerstvo financí už je vybaveno minimálně částkou ve výši 1,150 mld. Kč usnesením rozpočtového výboru z minulého týdne formou rozpočtového opatření, a toto jsou tedy další tři miliardy, které vláda může využít na výdaje, o jejichž účelu tady nikdo z nás nepochybuje. Ale i o těchto výdajích je potřeba vést přesné účetnictví a i tyto výdaje musí podléhat kontrole parlamentu. Myslím, že o tom není pochyb. Minimálně kvůli tomu, abychom tyto výdaje dokázali obhájit před veřejností, a také kvůli tomu, abychom na základě nich a korekce výdajů upravili rozpočet na rok 2003 a dokázali korektně a reálně jednat o návrhu státního rozpočtu na příští rok.
Proto v podrobné rozpravě vystoupím s doprovodným usnesením, které by požádalo ministra financí, aby předložil Poslanecké sněmovně jednak zprávu o tom, jak se vyvíjela příjmová stránka rozpočtu na rok 2002 zhruba do uzávěrky za měsíc červenec letošního roku, s tím, že nepochybně Ministerstvo financí vypracuje analýzu a predikci jednak výdajů, ale také příjmové strany státního rozpočtu za rok 2002 ke konci roku, k 31. 12. 2002. Nebudu žádat o tento materiál z důvodů žádných osobních spekulací, ale jen proto, aby Poslanecká sněmovna měla v rukou relevantní materiál, na základě něhož bude možné vést diskusi o tom, jak bude vypadat bilance a navrhovaná podoba rozpočtu na rok 2003.
Zatím děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Kasal: Děkuji, pane poslanče. Prosím, aby se slova opět ujal pan poslanec Kocourek jako poslední písemně přihlášený do obecné rozpravy.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane místopředsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, dovolte, abych vyjádřil své stanovisko k bodu č. 4, tj. k vládnímu návrhu zákona, kterým se stanoví termín pro předložení návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2003 Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, což je v tisku 25.
Jako podstatu tohoto návrhu vláda navrhuje posunout termín předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2003 do Poslanecké sněmovny o jeden měsíc, tj. nejpozději do konce října 2002. V důvodové zprávě argumentem vlády pro toto prodloužení termínu předání státního rozpočtu na rok 2003 do Poslanecké sněmovny jsou dopady ničivých povodní ze srpna 2002, a tedy skutečnost - a teď cituji - "že celý rozsah škod a z toho vyplývající dopady na státní rozpočet není objektivně možné vyčíslit tak, aby návrh státního rozpočtu na rok 2003 mohl být předložen v obecné zákonné lhůtě".
Na úvod bych chtěl zdůraznit, že jakkoliv je vládní návrh v kontextu povodňové situace pochopitelný, po důkladném zamyšlení se nad rozpočtovým procesem, situací a možnými dopady tohoto návrhu je nutno říci, že návrh na posunutí termínu předložení návrhu státního rozpočtu na rok 2003 je značně problematický. Pokusím se vysvětlit, proč tomu tak je.
Nejdříve bych se rád zamyslel nad otázkou, oč vlastně jde a co řešíme. Pokud se totiž podíváme na státní rozpočet na rok 2003 ze čtyř pohledů, a to z kontextu vládního návrhu zákona, kterým se má posunout termín o jeden měsíc, to znamená na konec října, pak lze říci, že z pohledu procesního návrh zákona o státním rozpočtu jako jediný specifický typ zákona má speciální úpravu v našem jednacím řádu, a to v § 101 až 106. Tato speciální úprava tam není náhodou a procesy, které vymezuje, mají svou logiku a své důvody.
Efekt rekapitulace současné zákonné úpravy projednávání státního rozpočtu lze demonstrovat na usnesení sněmovny č. 42 z naší minulé 3. schůze ze dne 8. srpna, tj. na námi schváleném harmonogramu projednávání státního rozpočtu na rok 2003. Tento námi schválený harmonogram říká, že když vše kolem návrhu státního rozpočtu na rok 2003 půjde zcela hladce a bez jakýchkoliv problémů, mohl by návrh státního rozpočtu být teoreticky schválen 30. listopadu 2002. To je ale jenom teorie.
Pokud si hypoteticky posuneme takovýto - a zdůrazňuji zcela hladce projednaný - návrh státního rozpočtu na rok 2003 o jeden měsíc, pak bychom jen teoreticky rozpočet schvalovali 30. prosince 2002, což sice na první pohled může vypadat dobře, neboť to neznamená rozpočtové provizorium, ale je tady jeden zásadní problém: do provizoria se pak dostávají rozpočty obcí a krajů, a vzhledem k problematické vládní reformě státní správy a k následnému, ne zatím zcela domyšlenému přechodu významných kompetencí a obrovské potřeby peněz na financování nových kompetencí krajů budou zejména rozpočtová provizoria krajů dramatickou záležitostí.
***