(11.40 hodin)
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane ministře. Rozumím tomu tak, že vystoupili oba věcně příslušní ministři. Proto uděluji slovo zpravodaji pro prvé čtení, kterým je pan poslanec Martin Kocourek.
Poslanec Martin Kocourek: Vážený pane předsedo, pane místopředsedo, pane premiére, vážené kolegyně a kolegové. Dovolte, abych jako zpravodaj k tisku 1313, kterým je zmíněný vládní návrh zákona o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s vydáním 6. polní nemocnice do Afghánistánu, nejdříve zrekapituloval, že v rámci tohoto tisku neprojednáváme samotnou opodstatněnost vyslání této polní nemocnice, to jsme už učinili na minulých schůzích. Projednáváme pouze a jen a jen pouze způsob financování úhrady nákladů spojených s vysláním této nemocnice.
Dále rekapituluji, že náklady spojené s vysláním 6. polní nemocnice do Afghánistánu jsou kalkulovány na 600 milionů korun. Dále vláda v tomto tisku navrhuje, aby byl zvolen model financování prostřednictvím navýšení státního dluhu, tedy prostřednictvím navýšení výdajů státního rozpočtu, a to o právě zmíněných 600 milionů korun. Tolik tedy úvodní charakteristika a rekapitulace projednávaného vládního návrhu.
Chtěl bych ještě připomenout, že na minulé schůzi sněmovny jsme projednávali podobný vládní návrh, který pojednával o financování výdajů dvou jednotek Armády České republiky určených pro operace spojené s bojem proti terorismu, a to jak již zmíněné 6. polní nemocnice, která má být na Afghánistánu vyslána v rámci mise ISAF, a také 9. zesílené roty radiační, chemické a biologické ochrany, která působí v rámci protiteroristických operací NATO Trvalá svoboda. Takovýto vládní návrh sněmovna na minulé schůzi zamítla.
Vládní návrh, který projednáváme nyní, se liší od zmíněného minulého návrhu v tom, že vláda našla 900 milionů korun ve státním rozpočtu roku 2002 na profinancování nasazení 9. zesílené roty a zároveň snížila úhradu nákladů spojených s vysláním 6. polní nemocnice do Afghánistánu v roce 2002, a to z 800 na 600 milionů korun. Ale i takto redukovaný vládní návrh dluhopisového zákona je pro mne stále těžko přijatelný, neboť - za prvé stále postrádám vysvětlení, proč tyto výdaje nebyly zakomponovány do návrhu a projednávání státního rozpočtu 2002. Pokud totiž porovnáme rozhodovací proces vlády v záležitosti nasazení obou zmíněných jednotek a proces schvalování rozpočtu sněmovnou, zjistíme, že sněmovna nabídla vládě při jednání o státním rozpočtu na rok 2002 dostatek příležitostí na novou situaci v boji s terorismem reagovat. Za druhé jednoduché navýšení dalších rozpočtových výdajů se jeví již v této chvíli jako značně problematické a nebezpečné a vychyluje nás velmi daleko od únosného rámce státních financí na rok 2002.
Ve druhé řadě bych chtěl znovu zmínit i zmíněný rozpočtový aspekt tohoto vládního návrhu. Nakládat na státní rozpočet další dodatečné výdaje považuji za nebezpečné, neboť vycházím z aktuální situace ve státním rozpočtu roku 2002, který byl schválen s deficitem 46,2 miliardy korun. Po prvních čtyřech měsících je podle Ministerstva financí státní rozpočet České republiky v deficitu zhruba 42 miliard korun, což je ve srovnání s celoročním schváleným deficitem 46,2 miliardy korun celkem dramatický trend ve vývoji deficitu státního rozpočtu roku 2002.
V žádném případě již tedy nelze očekávat, že bychom na konci roku 2002 dopadli lépe, než je předpoklad deficitu státního rozpočtu roku 2002. Nicméně k tomuto deficitu nám vláda do roku 2002 převedla z roku 2001 nesplacenou ztrátu Konsolidační banky ve výši 12,1 miliardy korun, takže nyní sněmovnou projednaný a vládou doplněný deficit státního rozpočtu je aktuálně 58,3 miliardy korun. Dále tato sněmovna hlasy ČSSD, koalice a KSČM schválila další dodatečné dluhopisy na výplaty ze Zajišťovacího fondu družstevních záložen ve výši 1,2 miliardy korun a dále minulý týden tato sněmovna schválila záruku za úvěr Evropské investiční banky na dostavbu dálničního obchvatu kolem Plzně, který představuje zhruba dalších 2,1 miliardy korun.
Celkem tak v této chvíli můžeme pro letošní rok předpokládat deficit ve výši 61,6 miliardy korun, což je dnes prakticky po čtyřech měsících deficit navýšený o 15,4 miliardy korun, tj. o jednu třetinu, oproti schválenému rozpočtu. Podle mého názoru již tedy je obtížné zatěžovat výdaje rozpočtu dalšími dodatečnými mimorozpočtovými výdaji, neboť to zcela deformuje sněmovnou schválenou rozpočtovou politiku a rozhodování o rozpočtových prioritách.
Dále bych chtěl zdůraznit ještě jednu důležitou věc a tou je samotný podklad k tomuto vládnímu návrhu. Tento podklad je podle mého názoru nedostatečně připraven. V důvodové zprávě v § 1 - a bohužel vám nemohu říci ani, na které straně, protože podklad vlády nemá strany očíslovány, ale je to na listu 5 - se říká, cituji: Celkové výdaje v roce 2002 určené k financování účasti České republiky v obou misích ve výši zhruba 1,251 miliardy korun se navrhuje financovat z části týkající se výdajů spojených s nasazením 9. zesílené roty radiační, chemické a biologické ochrany do konce roku 2002 - v závorce 900 milionů korun - k tíži jiných položek státního rozpočtu a na krytí výdajů spojených s nasazením 6. polní nemocnice se navrhuje státní dluhopisový program v rozsahu 600 milionů korun.
Pokud budeme počítat, tak pokud odečteme od vládou zmíněných 1,251 miliardy korun 900 milionů korun výdajů, potom nám na 6. polní nemocnici vycházejí výdaje zhruba 351 milionů korun. Vláda ale navrhuje 600 milionů korun. Nevím tedy, jakým číslům a podkladům věřit, protože vládní návrh zákona a jeho důvodová zpráva si odporuje.
Takže závěrem bych chtěl říci, že musím trvat na tom, že rozpočtová přísnost musí platit pro všechny, vládu nevyjímaje, a zároveň musí platit pro vládu i to, že pokud chce další peníze z rozpočtu, potom si musí ohlídat zejména kvalitu podkladů, tak jako každý jiný subjekt.
Ještě bych chtěl zmínit, že stanovisko České národní banky k tomuto návrhu dluhopisového programu je sice kladné, nicméně Česká národní banka upozorňuje, že takovýto postup je zcela nekoncepční a měl by se řešit buď z vládní rozpočtové rezervy, nebo financováním z jiných položek státního rozpočtu.
Tolik úvodní zpravodajská zpráva.
Místopředseda PSP Ivan Langer: Děkuji, pane poslanče.
Dříve než otevřu rozpravu, mám technické sdělení k pozměňovacím návrhům, které zazněly a ještě zazní ve druhých čteních zákonů. Ty budou po vyhotovení rozdány do sálu, budeme-li ještě jednat. Pokud bude jednání sněmovny ukončeno dříve, než budou tyto pozměňovací návrhy hotovy, budou předány jednotlivým poslaneckým klubům tak, aby je příslušní kluboví zpravodajové měli k dispozici v termínu, který by jim umožňoval připravit se na třetí čtení, která proběhnou ve čtvrtek.
V tuto chvíli ale otvírám obecnou rozpravu. Mám zde dvě písemné přihlášky kolegů Kalouska a Pilipa - v tomto pořadí. A prvně jmenovanému uděluji slovo.
Poslanec Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové. Máme před sebou v souvislosti s naší misí do Afghánistánu již třetí číslo, kde vláda žádá Poslaneckou sněmovnu o souhlas s vydáním dluhopisů. Začali jsme na čísle 1,7, pak to bylo 1,25, nyní diskutujeme o žádosti na 600 milionů. Já nezazlívám Ministerstvu obrany a dalším odborným pracovištím, že původně definovaly oněch 1,7 a že ve chvíli, kdy nebyla známa všechna rizika, raději počítaly se vším, a proto ty původní náklady byly vzdáleny od reality.
***